NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 2

Č. 2565.

Školství (Slovensko). — Řízení před nss-em:
I. Školský úřad církevní i zvolený učitel mají právní nárok, aby ministr školství provedenou volbu učitele na církevní škole ludové potvrdil, nemá-li důvod pro nepotvrzení zákonem uznávaný; je proto vadou řízení, nesdělí-li ministr — odpíraje potvrditi volbu — důvody tohoto rozhodnutí. — II. Vada taková není odstraněna doplňky nebo opravami přednesenými úřadem teprve v řízení před nss-em.
(Nález ze dne 27. června 1923 č. 11 125.) Věc: Římskokatolická stolice školská a Štěpán V. v B. (adv. Dr. Bedř. Bendiener z Prahy) proti referátu ministerstva školství v Bratislavě o potvrzení volby učitele.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Představenstvo římsko-katolické ludové školy v B. požádalo podáním z 10. března 1922, aby referát min. školství v Bratislavě potvrdil volbu Štěpána V. za učitele na škole té a aby mu poukázána byla válečná výpomoc, drahotní přídavek a přiznán postup do 3. platové třídy 1. stupnice, jakož i rodinný přídavek pro jeho syna E., narozeného 12. ledna 1922.
Referát min. škol. v B. nař. rozhodnutím volbu tu nepotvrdil, neudav důvodu a nařídil školské stolici, aby provedla novou volbu učitele.
Rozhoduje o stížnosti vytýkající nezákonnost proto, že nebylo neschválení volby řádně odůvodněno, uvažoval nss takto:
Při řešení sporu třeba především přihlédnouti k právní povaze schvalovacího aktu referátu min. škol a to v tom směru, zda udělení schválení k ustanovení řádně zvoleného učitele na církevní škole obecné jest položeno zcela do volného, ničím neomezeného uvážení úřadu, či je-li výkonem úřední moci, jenž pohybovati se může toliko v mezích daných zákonem a účelem jeho. V tomto případě by ovšem stranám příslušel právní nárok na to, aby meze ty byly dodrženy.
Normu upravující spornou otázku obsahuje zák. čl. 27. z r. 1907 o právních poměrech nestátních národních škol obecných a o požitcích učitelů na obecných a církevních školách národních, který v § 21 stanoví, že ustanovení učitele na obecné nebo církevní škole závisí, přispívá-li stát k doplnění základního platu učitele na školách těch státní podporou 200 K převyšující, od schválení ministra kultu a vyučování. Byla-li na takové učitelské místo zvolena osoba anebo volba osoby k schválení předložena, proti níž může ministr vznésti námitky na základě zákona nebo se státního hlediska, má ministr vyzvati činitele k volbě oprávněné, aby během lhůty 60 dnů provedli volbu jiného učitele a výsledek k schválení předložili. Bylo-li vyzvání bezvýsledným anebo zavdalo-li nové předložení také po druhé podnět k námitkám s hořejšího hlediska, pak jmenuje ministr učitele bez dalšího slyšení vydržovatele školy, ve příčině škol obecných, vydržovaných náboženskými společnostmi však s tím obmezením, že musí učitel, jehož chce jmenovati, náležeti té náboženské společnosti, o jejíž školu jde, a že ve příčině osoby učitelovy byla dříve vyzvána příslušná církevní vrchnost k podání svého dobrého zdání. Osobu, proti níž církevní vrchnost vznesla s nábožensko-mravního hlediska odůvodněné námitky, nesmí ministr jmenovati učitelem na takové církevní škole.
Pokud jde o řízení při schválení, ukládá § 38 provád. nař. z 19. července 1907 č. 76 000 ex 1907 (R. T. 1907 č. 113) správnímu výboru, aby ve příčině schválení volby učitele učinil ministrovi odůvodněný návrh a případné námitky proti zvolenému podrobně motivoval a poznamenává, že proti řádně zvolenému učiteli lze činiti jen námitky, spočívající na skutečnostech. Z toho, co předesláno, vyplývá, že zákonodárství předepsalo formální postup, který musí ministr kultu a vyučování dodržovati při výkonu svého práva ve příčině schvalování volby učitele na církevní škole a že omezuje volnost úředního výkonu toho v tom směru, že se negativní projev tohoto státního funkcionáře může uskutečniti pouze tehdy, jsou-li splněny předpoklady zákonem vytýčené, t. j. jsou-li v daném případě námitky ze zákona a nebo se státního hlediska proti osobě učitele.
Také devoluční právo ministrovo k ustanovení učitele na školách těch jest cit. zák. článkem podstatně zúženo na prospěch vydržovatele školy a nemůže ministr jmenovati na církevní školu osobu, proti níž církevní vrchnost vznesla s nábožensko-mravního hlediska odůvodněné námitky.
Tyto úvahy vedou nutně k závěru, že zákonodárce nechtěl ponechati vydání schvalovacího projevu ministrova podle § 21 zák. čl. 27. z r. 1907 pouhé libovůli ministrově, nýbrž že pro rozhodnutí to určil jemu dříve uvedené meze. Je-li tomu tak, pak má školská stolice i řádně zvolený učitel jako strana v řízení správním právní nárok na to, aby jim sděleny byly důvody odepření schválení volby učitele, aby mohli přezkoumati, zda úřad odpíraje souhlas pohyboval se v mezích zákonem mu daných neb aby proti zjištění úřadu mohli brojiti po stránce skutkové.
Ve sporném případě žal. úřad školské stolici nesdělil důvody, kterými podložil svůj výrok o neschválení volby učitele Štěpána V., čímž jí — jak ze stížnosti zjevno — znemožnil, aby nalezla materielní právní základ pro vedení stížnosti před nss. Tento nedostatek administrativního řízení způsobil však straně podstatnou újmu v hájení jejího právního stanoviska a v účinné obhajobě.
Na tom nemůže ničeho změniti okolnost, že žal. úřad v odvodním spise vylíčil důvody, pro které volbu nepotvrdil; neboť — nehledíc k tomu, že pro procesní posici strany nemůže býti lhostejno, může-li k právnímu názoru napadeného rozhodnutí zaujmouti stanovisko již při podání stížnosti, či teprve během řízení před nss — tvoří správní řízení podrobené kognici nss-u jeden uzavřený celek a nemohou vady tohoto řízení odstraněny býti doplňky neb opravami přednesenými žal. úřadem teprve snad v řízení před nss-em.
Bylo tudíž nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zák. o ss pro podstatné vady řízení.

Citace:

č. 2565. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 400-402.