NPD documents search: Boh. adm., 11 (1929), sv. 1

Č. 7864.

Cesty (Morava): * Moravský zemský výbor jako úřad silniční není povolán rozhodovati o námitkách, které proti projektu obecní silnice vznesli adjacenti z důvodu zvětšení zátopového nebezpečenství, jehož se pro své osoby a svůj majetek z projektu silničního obávají.
(Nález ze dne 10. dubna 1929 č. 7348.)
Věc: Jan H. a spol. ve V. (adv. Dr. Jar. Stolz z Prahy) proti moravskému zemskému výboru v Brně (za zúč. spolek mor. cukrovarů v O. adv. Dr. Zdeněk Vavrucha z Prahy) o přeložení obecní cesty.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím byly zamítnuty námitky vznesené proti zamýšlené stavbě obecní silnice z důvodů bezpečnosti osobní a majetkové, se zrušuje pro nezákonnost. V ostatním se stížnost zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Obecní zastupitelstvo ve V. usneslo se 22. dubna 1926 zrušiti obecní veř. cestu vedoucí k místnímu nádraží cukrovarem ve V., patřícím spolku mor. cukrovarů v O., a místo zrušené cesty zříditi jednak cestu spojovací od nádraží na okr. silnici O.-L. jednak obecní cestu od nádraží podél dráhy a cukrovaru do obce. Stížnost proti tomuto usnesení větším počtem občanů podaná byla nař. rozhodnutím zamítnuta.
Maje zkoumati zákonitost a procesní správnost nař. rozhodnutí, musil nss nejdříve provésti rozbor nejen výroku žal. zv-u, nýbrž i usnesení obecního zastupitelstva z 22. dubna 1926 a rovněž i podání ze 3. května 1926, jež obsahuje ohražení proti tomuto usnesení a jež dnešní st-lé spolupodepsali.
Usnesení obecního zastupitelstva z 22. dubna 1926 má v podstatě ten právní obsah, že určitá obecní komunikace má se přeložiti, čili jinými slovy, že má býti vypuštěna z veř. užívání a že za ni má býti zřízena komunikace náhradní, k čemuž pojí se pak usnesení o hospodářské transakci se spolkem mor. cukrovarů, podle které se zrušená komunikace má tomuto spolku do vlastnictví postoupiti za jistá majetková plnění cukrovaru. Toto usnesení obecního zastupitelstva obsahuje tedy dvojí projev vůle obce, který směřuje jednak k tomu, že obec jako správkyně obecních komunikací přeloží jistou část obecní silnice, jednak k tomu, že provede dotyčnou hospodářskou transakci se spolkem mor. cukrovarů. Usnesení toto podle svého obsahu může býti bráno v odpor opravnými prostředky instančními jednak poplatníky obecními ev. voliči s hlediska obecního hospodářství, jednak osobami, které v příčině zrušované komunikace obecní uplatňují zvláštní práva užívací, jež jdou nad usus communis a jež by zrušením komunikace mohla býti zkrácena.
V podání dnešních st-lů proti usnesení ob. zastupitelstva byly sice obsaženy některé námitky, které by mohly býti pojímány ve smyslu právě uvedeném. Avšak ve stížnosti nelze nalézti žádné dostatečně precisované námitky ani s hlediska obecního hospodářství, ani s hlediska zvláštních práv užívacích. Ve zmíněném podání, které proti usnesení ob. zastupitelstva bylo vzneseno k zv, bylo však uplatňováno také, že zřízení náhradní komunikace bude nutno technicky provésti takovým způsobem, že se tím způsobí nebo zvýší zátopové nebezpečí pro osoby a majetek, zejména též pro st-le. Zv tyto posléze dotčené námitky nař. rozhodnutím zamítl, a jak z enunciátu i z odůvodnění jeho jest patrno, zabýval se těmito námitkami meritorně. Konkrétně řečeno: st-lé domáhali se u žal. úřadu ochrany proti zátopovému nebezpečí, jehož se od provedení náhradní komunikace obávají a zv jim tuto ochranu odepřel, shledav, že očekávané nebezpečí nehrozí.
Vzhledem k tomuto obsahu nař. rozhodnutí musil si nss položiti otázku, zdali žal. úřad byl k takovému výroku příslušný. Kompetence zv-u, vydati rozhodnutí řečeného obsahu, byla by zajisté dána, kdyby podle platného práva bylo organisováno nějaké řízení o schvalování projektů silničních, a kdyby v tomto řízení — podobně jako jest tomu v jiných řízeních konsensních, na př. v řízení vodoprávními, v řízení podle 3. hlavy živn. řádu, v řízení stavebním a pod. — úřad projekt schvalující byl povolán, aby o námitkách interesentů judikátně rozhodoval. Leč řízení o schvalováni projektů silničních s tímto obsahem, to jest řízení konsensní za účasti interesentů, kteří by stavbou silniční ve svých právech nebo zájmech mohli býti dotčeni, jakožto stran procesních není zákonům na Mor. platným známo a není tudíž ani ob. zastupitelstvo ani zv příslušný takovéto řízení prováděti.
Zv-u přísluší ovšem podle § 37 mor. zák. č. 38/1877 dozor nad zřizováním a udržováním obecních silnic. U výkonu tohoto dozoru je zv zajisté také povolán vysloviti, zdali určitý projekt se stanoviska zájmů komunikačních považuje za přípustný. Leč tento výrok může působiti toliko proti obci a nemůže nijak zasahovati do právních situací třetích osob, které stavbou silniční mohou jako adjacenti býti dotčeni zejména co do bezpečnosti svých osob nebo svého majetku. Zejména není zv povolán, aby judikátně, tedy s účinkem proti těmto injteresentům, rozhodoval, zdali stavba silniční bude míti nějaký vliv na odtok vody, zvláště vody přívalové, tedy aby zkoumal otázku, náležející podle zák. vodního před úřady vodoprávní.
Stav práva je tedy ten, že obec ke zrušení silnice nemá zapotřebí nějakého konsensu podobného dotčeným konsensům policejním a, pokud snad potřebuje souhlasu dozorčího úřadu silničního, souhlas tento nechrání ji proti právním prostředkům, jimiž ti, kdo ve své právní sféře stavbou silnice mohou býti poškozeni, proti obci z důvodů stavby silnice vystupují, ať jsou to již právní prostředky práva soukromého či veřejného, jako na př. zakročení interesentů u úřadu vodoprávního podle práva vodního. Tím jest již také záporně zodpověděna otázka, je-li právně zapotřebí, aby usnesení obecního zastupitelstva o zřízení silnice předcházelo řízení vodoprávní.
Za tohoto stavu práva nebyl tedy žal. zv příslušný, aby judikátně rozhodoval o námitkách st-lů, kteří se domáhali u něho ochrany své bezpečnosti osobní a majetkové, jež podle jejich mínění bude zřízením náhradní silnice ohrožena. Pokud se však zv k námitkám dnešních st-lů zabýval usnesením ob. zastupitelstva s hlediska jeho důsledků pro obecní hospodářství a zájmy poplatníků, neformuluje stížnost proti rozhodnutí jeho námitky.
Pokud konečně zv k podnětu námitek dnešních st-lů se zabýval usnesením ob. zastupitelstva u výkonu své moci dozorčí podle § 37 mor. zák. č. 38/1877, nemá jeho výrok povahy rozhodnutí nebo opatření vůči st-lům právně účinného, a nemohou se jím tedy st-lé důvodně cítiti zkráceni ve svých právech.
Bylo proto nař. rozhodnutí, pokud si jím zv osobuje kompetenci k judikátnímu rozhodování o námitkách st-lů, vznesených proti zamýšlené stavbě obecní silnice z důvodů jejich bezpečnosti osobní a majetkové, zrušiti pro nezákonnost. V ostatním bylo však v důsledku svrchu vyloženého právního názoru na příslušnost zv-u stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou, zejména i potud, pokud vytýká, že zv určitými námitkami po stránce bezpečnostní vznesenými se nezabýval.

Citace:

č. 7864. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 575-577.