Čís. 4183.

Proti usnesení, jímž nařízena oprava rozsudku, jest samostatný rekurs přípustným.
(Rozh. ze dne 30. září 1924, R I 604/24.)
Rekursní soud odmítl rekurs žalované strany proti usnesení první stolice, kterým tato opravila podle §u 419 c. ř. s. svůj rozsudek, jsa toho právního názoru, že podle §u 419, odstavec druhý, c. ř. s. proti takovému usnesení není samostatného opravného prostředku. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, by o rekursu žalované znovu rozhodl.
Důvody:
Právní názor rekursního soudu je mylným. Podle §u 419 c. ř. s. není samostatného opravného prostředku proti usnesení, kterým návrh na opravu byl zamítnut. Než o ten případ tu nejde. Tu byla
oprava rozsudku z úřední moci zařízena. Toť podstatně odchylné usnesení od usnesení, uvedeného v §u 419, odstavec druhý c. ř. s.
O něm proto jeho ustanovení neplatí, a, ježto není ani jiného předpisu, který by proti němu odpor vylučoval, je rekurs podle §u 514 c. ř. s. přípustným.

Citace:

č. 4183. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 311-311.