Čís. 4094.

Osmidenní lhůta §u 164 ex. ř. běží ode dne zpravení o prvotním povolení dražby, nikoli ode dne povolení vnucené dražby přístupem. Lhostejno, že navrhovatel určení prozatímního stavu břemen má přednostní postavení teprve před přistoupivším vymáhajícím věřitelem.
(Rozh. ze dne 26. srpna 1924, R I 655/24.)
Usnesením prvého soudu ze dne 2. května 1924 byla povolena Dru. V-ovi exekuce vnucenou dražbou nemovitostí. O povolení byli vyrozuměni knihovní věřitelé Antonín a Anna O-ovi dne 13. května 1924. Usnesením ze dne 15. května 1924 byla povolena Václavu R-ovi exekuce vnucenou dražbou přístupem k exekuci, vedené Drem. V-em. O tomto povolení exekuce nebyli knihovní věřitelé vyrozuměni. O návrhu knihovních věřitelů O-ových, podaném dne 5. června 1924, by byl stanoven prozatímní stav břemen, ustanovil soud prvé stolice rok. Navrhovatelé uváděli v návrhu, že pohledávka Dra. V-a bude před rokem dražebním zaplacena a pohledávka druhé vymáhající strany Václava R-a 2911 Kč 40 h s přísl., že vázne za jejich pohledávkou. Rekursní soud ku stížnosti Václava R-a odmítl návrh pro opožděnost. Důvody: Dle §u 164 ex. ř. může žádost o stanovení stavu břemen býti podána do 8 dnů po vyrozumění o povolení exekuce. V případě, že vnucená dražba navrhována jest více věřiteli a dle §u 139 ex. ř. po prvém povolení dražby povoluje se pouze přístup k dražebnímu řízení již zavedenému a o tomto přístupu dle odstavce čtvrtého §u 139 ex. ř. knihovní věřitelé se ani nevyrozumívají, nutno 8denní lhůtu k podání žádosti počítati od vyrozumění o prvním povolení vnucené dražby. To se v tomto případě stalo 13. května 1924. Jest proto návrh podaný dne 5. června 1924 opožděným a bylo jej zamítnouti. Na věci nic měniti nemůže, že návrh čelil vlastně proti druhému vymáhajícímu věřiteli Václavu R-ovi, neboť ten pouze přistoupil (§ 139 ex. ř.) k stávajícímu a jedině směrodatnému řízení exekučnímu, zavedenému k návrhu Dra. V-a.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Napadené usnesení hoví zákonu a věci a jest správně a výstižně odůvodněno, pročež stěžovatelé odkazují se na důvody jemu připojené a souhlasející s posudkem nejvyššího soudu vídeňského k §u 164 ex. řádu bod 1. Stanoví-li § 164 odstavec prvý ex. řádu, že věřitel, jehož pohledávka zástavním právem zajištěná má přednost před právem na uspokojení nebo před zástavním právem vymáhajícího věřitele, může u exekučního soudu navrhnout prozatímní určení stavu břemen v osmi dnech po tom, co zpraven byl o povolení dražby, má zřejmě na mysli jen zahájení dražebního řízení a nikoli také povolení vnucené dražby přístupem, jelikož zpravení věřitelů o povolení dražby děje se podle zákona jen v onom případě (§ 133 odstavec čtvrtý a 139 odstavec čtvrtý ex. ř.). Poukazují-li stěžovatelé k tomu, že ve lhůtě návrh podati nemohli, protože pohledávka Dra V-a, na jehož návrh dražební řízení bylo zavedeno, jejich pohledávce předcházela, nemění to ničeho na věci, a rovněž jest bez významu, že o povolení exekuce vnucenou dražbou Václavu R-ovi uvědoměni nebyli, neboť stalo se tak podle zákona správně (§ 139 odstavec čtvrtý ex. ř.") a ostatně by takové vyrozumění nemělo vlivu na uplynutí lhůty, o kterou tu jde.

Citace:

č. 4094. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 159-160.