Čís. 14766.

K § 1497 obč. zák.
Předpisu § 1497 obč. zák. o řádném pokračování v řízení jest použíti obdobou i při lhůtách propadných § 933 obč. zák.
(Rozh. ze dne 6. prosince 1935, Rv II 126/34.)
Žalobu ze správy pro vadu dobytka zamítl prvý soud proto, že spor byl ponechán delší dobu (15 měsíců) v klidu a že se tudíž jeho nárok promlčel, jak žalovaní namítli. Odvolací soud nevyhověl odvolání. Důvody: Procesní soud právem uznal, že žaloba ze správy byla prekludována, když v započatém sporu nebylo řádně pokračováno; z tohoto hlediska ovšem nebylo potřeba, aby procesní soud rozhodoval o meritu věci. Že nutno na souzený případ použíti analogicky předpisu § 1497 obč. zák., plyne i z povahy sporu, neboť jde přece o žalobu ze správy pro vady dobytka, již zákonodárce úmyslně vázal na krátkou lhůtu, aby sporné skutečnosti mohly býti co nejdříve zjištěny, a i když nejde u žaloby takové o lhůtu promlčecí v technickém smyslu, je předpis o preklusi žaloby daleko přísnější, neboť tu už po 6 nedělích pomíjí nárok ze správy i nároky na náhradu škody opřené o právo ze správy.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
Podle § 1497 obč. zák. přerušuje se promlčení podáním žaloby (jde tu o tak zv. materielně-právní účinek podané žaloby), ale jen pod podmínkou, že bude v řízení náležitě pokračováno; neděje-li se tak, má se promlčení pokládati za nepřerušené. Podle ustáleného rozhodování nejvyššího soudu v poslední době lze otázku, zda přes klid řízení bylo řádně pokračováno ve sporu podle § 1497 obč. zák., řešiti jen podle okolností případu (srov. rozh. čís. 9046, 9396, 13378 sb. n. s.). Předpis § 1497 obč. zák. se vztahuje přímo jen na přetržení promlčení, kdežto v § 933 obč. zák. běží o lhůty preklusivní (propadné), t. j. takové lhůty, při nichž je právo obmezeno zákonem jen na určitou přesně stanovenou dobu. Ale předpisu § 1497 obč. zák. nutno použíti obdobně i při lhůtách propadných, protože jde o lhůty podobné lhůtám promlčecím a úmysl zákona platí i pro takové lhůty (srovn. na př. rozh. čís. 3963 sb. n. s. a Dr. Klanga komentář k § 933 str. 580). Hledíc k okolnostem souzeného případu, kde jde o spor ze správy pro vadu krávy, pro který stanovena jest propadná lhůta 6nedělní, k níž jest hleděti z úřadu v každém údobí rozepře, a hledíc k tomu, že žalobce, který hlavní důraz klade na to, že řízení bylo ponecháno v klidu bez jeho vědomí jeho právním zástupcem, obnovil spor teprve 20. prosince 1932, tedy po více než 15 měsících, ač sám uvedl, že o klidu zvěděl již za 4 měsíce, nelze říci, že bylo ve sporu řádně pokračováno. Prohlášení tehdejšího právního zástupce žalobcova učiněné dne 24. září 1931 souhlasně s odpůrcem, že ponechává tento spor v klidu, bylo účinným i pro žalobce (§ 34 c. ř. s.). Nečinnost žalobcova po tak drahnou dobu měla pak v zápětí, že nenastalo přetržení promlčení, a že se naopak nárok žalobní promlčel a jest k věci hleděti tak, jako kdyby žaloba nebyla bývala vůbec podána (srov. na př. rozh. čís. 4180 a 12478 sb. n. s.).

Citace:

č. 14766. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 909-910.