NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8651 —
Č. 8651.

Dávky za úřední úkony: * Zaplacení dávky za udělení státního občanství ve smyslu zák. č. 53/25 nemůže býti straně pod exekucí uloženo, dokud jí nebylo státní občanství uděleno.
(Nález ze dne 31. května 1930 č. 8827).
Věc: Markéta T. v B. proti ministerstvu vnitra o dávku za udělení čsl. stát. občanství.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje z části pro nezákonnost, z části pro vady řízení.
Důvody: St-lce byla výn. min. vnitra z 10. dubna 1928 předepsána dávka za udělení stát. občanství vzhledem k prospěchu ze stát. občanství a k majetkovým a výdělkovým poměrům částkou 30 000 Kč; zároveň bylo st-lce nařízeno, aby zaplatila dávku do 15 dnů, čítaje ode dne po dodání tohoto výměru, jinak bude ihned na její útraty vymáhána exekučně se zákonnými 7%ními úroky z prodlení, čítaje dnem prvním po uplynutí lhůty, a podotčeno, že pokud pošt. úřad nevyrozumí min. vnitra, že byla zaplacena tato dávka, bude zadrženo vyřízení žádosti o udělení stát. občanství.
O stížnosti nss uvážil:
Stížnost vytýká, že dávka nemohla býti uložena bezpodmínečně pod exekucí, poněvadž st-lce nebylo dosud uděleno státní občanství. Nss shledal stížnost důvodnou. — — —
Dávka za úřední úkony předpokládá podle své podstaty existenci úředního úkonu dávce podléhajícího. Dávková povinnost nastane jen — Č. 8652 —
tehdy a teprve tehdy, když se skutečně stal úřední úkon dávce podléhající, resp. oprávnění dávce podléhající bylo uděleno, neb výhoda byla poskytnuta.
Odst. 2. § 5 zákona č. 53/25 sice praví, že dávky stanovené pevnou sazbou jsou splatný dříve než se ukončí příslušný úřední úkon, aneb než se dodá straně vyřízení o oprávnění neb výhodě. Totéž může dávkový řád určiti o dávkách nestanovených pevnou sazbou. Prov. nař. č. 163/25 stanovilo pak v odst. 2. § 5 ohledně splatnosti dávky, že dávku za udělení stát. občanství, která se vyměřuje podle pohyblivé sazby — jest zpravidla zaplatiti dříve než se vyřízení straně dodá, leč vzhledem k uvedené zásadě nemohou tato ustanovení znamenati nic jiného, než že strana musí dávku předem zapraviti, jinak že úřad může odepříti vydání dotyčného úředního úkonu, aneb může úřad vázati účinnost dotyčného úředního úkonu na to, že strana zaplatí do určité lhůty dávku za úřední úkony. Nestanoví však bezpodmínečnou povinnost, zaplatiti dávku před vydáním úředního aktu bez ohledu na to, zdali skutečně k němu dojde. Pak by zde nešlo vlastně o dávku za úřední úkon, nýbrž z úředního podání bez ohledu na jeho výsledek.
Že nejde zde o nějakou splatnost dávky v technickém smyslu slova, t. j. o povinnost k bezpodmínečnému zaplacení v určité lhůtě, plyne z toho, že zákon, resp. prov. nař. nestanoví pevného termínu pro odvádění dávky, nýbrž uvádí pouze, že dávku jest platiti před vydáním úředního úkonu, což znamená, že úřední úkon netřeba provésti, pokud dávka nebyla zaplacena, aneb že lze účinnost úředního úkonu vázati na zapravení dávky.
Žal. úřad nemohl tedy v daném případě, když státní občanství ještě neudělil, uložiti st-lce, aby bezpodmínečně zaplatila dávku za úřední úkony, jinak že bude proti ní zavedena exekuce. Příčí se tudíž nař. rozhodnutí, pokud st-lce bylo uloženo zaplacení dávky pod exekucí, zákonu.
Než i jinak jest stížnost důvodná. — — —

Citace:

č. 8651. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 876-877.