O poddanství a robotě v zemích českých. V Moravsko-Slezské Besedě Pražské přednesl JUDr. Karel Kadlec. Otisk z Moravské Revue, v Brně 1899, stran 50 v malé 8ce.
Úkol přednášky zde otištěné byl, aby stručně ukázán byl vývoj, kterým povstalo a utuženo bylo v českých zemích poddanství a pak nevolnictví, a jak opět bylo zrušeno. Úkolu tomu spisovatel slušně dostál, totiž tak, jak v přednášce jest možno při předmětě tak rozsáhlém. Bylo by neslušno, vytýkati tomu spisku mezery, že v něm jest mnoho docela opominuto a jiné zase řečeno příliš krátce; v přednášce nelze předmět tak obšírný vyčerpati, naopak, tuším, mnohá data v knížce obsažená nejspíše musil přednašitel vynechati, aby posluchačův jimi neunavil a nepomátl. Naznačenť jest ve spisku celý předmět v celé své rozsáhlosti, tak že se počíná záhadným vznikem poddanství ze starých řádů slovanských, vykládají se právní poměry v nových všech pod právem zákupným, vznik nevolnictví v 15. století, zhoršení selských poměrů v 17. století, o robotních patentech a jiných pokusích k napravení toho zla hlavně v 18. století, o zrušení nevolnictví 1781 i roboty a poddanství 1848. Leccos mohlo se i v té stručnosti říci jinak a lépe. Že by teprv robotním patentem 1717 bylo poddaným bývalo dovoleno stěžovati si na vrchnost (str. 21), jest omyl; již robotní patent 1680 v prvních dvou článcích stanovil, že: poddaní nemají sice stížnosti své přímo předkládati císaři, ale že je mají předkládati krajským úřadům, a odtud že mohou se odvolati teprv ke dvoru; opravdu však mezi úřadem krajským a dvorem již tehdáž účinkovalo místodržitelstvo v rozhodování takových stížností, jakž o tom později výslovně bylo několikrát nařizováno. Co spisovatel str. 42 podotýká o rustikálních pozemcích zabíraných ke dvorům panským, mělo se říci již na str. 13 a měl se položiti na to větší důraz, ježto v tom vězel jeden hlavní kořen zhoršení, které nastalo již v 17. věku, a velké úsilí reformátorů v 18. věku neslo se k tomu, aby tento pramen zla se ucpal, až se to opravdu podařilo. Pravdu má spisovatel, když na str. 25 a 42 vyslovuje se proti jistým nerozmyšleným úsudkům Svátkovým a Grünbergovým; ale na posledním místě měl lépe vytknouti pošetilý vynález Grünbergův, jenž vlastně záleží v tom, že v českých zemích před 1781 nebylo prý nevolnictví, Leibeigenschaft, poněvadž starší zákony mluví o poddanství, Unterthänigkeit, a nevolnictví prý jest totéž co otroctví, Leibeigenschaft = Sklaverei. Kdo si za premissu vezme schválně utvořenou nepravdivou rovnici, jako jest tato Grünbergova, přijde ovšem snadno k tomu nepravdivému výsledku, k němuž si tu nepravdivou rovnici vymyslil ale u jiných lidí neplatí ta premissa ani závěrek. A že by se bylo slova; Leibeigenschaft v Čechách dříve neužívalo, než až teprva při Josefově zrušení tělesné poroby 1781, to také není pravda; v češtině se tomu říkalo již od 15. století člověčenství, pojem ten v právních listinách překládal se v 17. věku slovem Leibeigenschaft, a věcně se to rovnalo ruskému nevolnictví; ovšem říkalo se tomu také poddanství, smysl toho slova byl jiný před r. 1781 a jiný po r. 1781. Dr. J. Kalousek.