NPD documents search: Právník, 64 (1925)

Jan Hrabánek: Spravedlnost a paragrafy.
Poznámky k některým problémům popřevratovým. (Knihovna »Soudní síně« sv. I. Praha 1925, stran 89.)
Právní věda těší se na rozdíl od jiných vědních oborů tomu zvláštnímu privilegiu, že si každý osobuje právo mluviti do otázek právních, i když mu к tomu schází příslušné vzdělání. V moderních dobách přisuzují pak laici právní vědě toto privilegium čím dále tím více a dlužno vším právem zjev ten — kromě celé řady zjevů jiných — čítati k symptomům stále intensivnějšího upadání práva a právního státu vůbec, t. j. k symptomům toho zjevu, že propast mezi stavem skutečným a stavem právním se v životě státním rozšiřuje. Třebaže privilegium odiosum právní vědy je tu zčásti odůvodněno sociální funkcí právního řádu, nelze na druhé straně kruhům odborným, t. j. kruhům právnickým zazlívati, že se brání proti této laicisaci otázek, jichž odborné řešení může nám podati jen právník: úroveň vědy právní bude tím vyšší, čím méně laiků bude do jejích problémů zasahovati.
Přítomná doba, jež zrodila soumrak práva a právního stá- tu, vyžaduje ovšem, aby všichni, kdož to myslí dobře a poctivě s kulturou lidskou, se spojili v úsilí za povznesení práva. S tohoto hlediska možno vítati tedy i laické řešení problémů právních, pokud jest neseno tendencí povznésti klesající právo. Této tendenci plně vyhovuje přítomný soubor článků, věnovaných většinou, problémům právním, neboť autora-laika vedla к jejich napsání »nutkavá potřeba hájení uraženého právního citu«. V prvé řadě pro tuto tendenci lze knihu doporučiti právníkům, třebaže nelze vesměs zamítati ani řešení ryze právních problémů, o něž se autor pokouší: i v tomto směru najde tu odborně vzdělaný čtenář leckterou myšlenku, které by pro právnickou argumentaci lépe — právě pro svoje odborné vzdělání — dovedl využiti než autor sám.
Kniha, která je souborem článků svého času v různých listech uveřejněných, obsahuje kromě předmluvy sedm kapitol. V prvé kapitole jsou články Rubrika: »Soudní síň«, Válka a mravnost, Vzrůst zločinnosti a veřejné mínění, Popravy, Justice, Pokrok, Demokracie, v druhé Branné předpisy v praksi, Vojenský služební řád, Vojenské kázeňské právo, Změna organisace armády?, ve třetí Může soud určitý paragraf zákona zúžiti?, Pohnutky nízké a nečestné, O zbavení mandátu, ve čtvrté Poměr zákona k nařízení, O příslušnosti k panovnické rodině, v páté Neslučitelnost funkcí, Stíhání úplatkářství, Osnova celibátní, dvě poslední kapitoly obsahují pak celkem dva články K zamýšlené změně kompetence správního soudu a Jak se u nás vládne.
Při stati »Může soud určitý paragraf zákona zúžiti?« měl autor poznamenati, že stať se týká famosního nálezu volebního soudu ze dne 23. června 1923, jenž byl vydán ve věci Vrbenský a spol.; čtenáři, jenž se nálezem ještě nikdy nezabýval, to nebude ze stati samé zřejmo.
Stať »O zbavení mandátu« nadhazuje — z prakse volebního soudu, zahájené zmíněným nálezem, důsledně vyplývající — požadavek, aby počet členů zákonodárného sboru byl zmenšen. K tomu dlužno dodati, že ve veřejnosti se zpravidla přeceňuje vliv určité formy státní aneb určitého politického směru na veřejný život země. Jeden příklad ze současné doby: třebaže politický směr orientovaný dle italského fašismu se u nás neujal, přece soudobý politický režim vládnoucí v Československu, maje usnadněnou úlohu v úrovni parlamentu samého, přivedl parlament takřka na stejný stupeň bezvýznamnosti jako italský fašismus. Rozdíl je pouze v tom, že u nás bylo použito method méně radikálních než v Itálii: stačilo k tomu — kromě jiného — několik nálezů volebního soudu.
Stať »Poměr zákona k nařízení« řeší úvahami politickými otázku právní. Autor se též nesprávně domnívá, že náš právní řád nezná povinnosti soudů zkoumati platnost nařízení. Doslov § 102 ústavní listiny (»Soudcové mají právo, řešíce určitou právní věc, zkoumati platnost nařízení ....«) by arciť mohl sváděti k výkladu, že tu jde jen o oprávnění soudů, jest však i v judikatuře nejvyššího správního soudu vysloven náhled, že v pravdě tu jde o povinnost soudů. Pravdou jest též, poznamenává-li autor, že soudy této své funkce nevykonávají.
R. Petržíla.

Citace:

Spravedlnost a paragrafy.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1925, svazek/ročník 64, číslo/sešit 14, s. 464-466.