NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 1

Č. 7328.

Závodní výbory: O platnosti přísné zásady projednací v řízení před rozhodčími komisemi podle zák. o záv. výb.
(Nález ze dne 6. června 1928 č. 6106/27.)
Prejudikatura: Boh. A 5555/26.
Věc: K-ská cementárna, akc. spol. v P. proti rozhodčí komisi dle zák. o záv. výborech v H. o spolupůsobení záv. výboru při disciplinárním trestání dělníků.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Záv. výbor dělnický v K-ské cementárně stěžoval si u rozhodčí komise v H., že správa závodu udělila dvěma dělníkům napomenutí, nepřibravši k spolupůsobení při disciplinování těchto dělníků záv. výbor. Záv. výbor proto žádal, aby rozh. komise 1. zrušila napomenutí dělníkům udělená, ježto dána byla neoprávněně, 2. aby rozhodla, který je obsah a rozsah činnosti záv. výboru při disc. řízení, vedeném proti dělníkům, 3. aby vyzvala správu závodu, by příslušných zák. předpisů šetřila.
Rozh. komise nař. nálezem odmítla pro nepříslušnost rozhodnouti o žádání záv. výboru sub 1. uvedeném, zamítla návrh jeho sub 3. vytčený, a vyslovila, že jestliže správa závodu učinila o disc. potrestání dělníků záv. výboru současně s uložením trestů prosté sdělení, nebylo vyhověno zákonu, podle něhož záv. výbor má při disc. řízení spolupůsobiti. V odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedla rozh. komise, že předpis § 3. lit. f) zák. o záv. výb. má za účel poskytnouti zaměstnanci jakousi ochranu již před uložením disc. trestu a že je tedy jeho úmyslem, by disc. tresty nebyly ukládány aspoň bez slyšení záv. výboru. Proto uznala rozh. komise, že nebylo vyhověno zákonu, když správa závodu disc. tresty dělníkům uložené sdělila současně záv. výboru prostě na vědomí. Nepokládajíc se za povolánu, aby podávala dobrá zdání o sporných otázkách zák. o záv. výb., ani by určovala správě závodu pro budoucnost nějakou povinnost, odepřela rozh. komise zabývati se otázkou, v čem záleží povinnost zaměstnavatele, aby vyhověno bylo právu záv. výboru na spolupůsobení při disc. řízení a zamítla i žádost, aby správa závodu byla vyzvána k dodržování zákonných předpisů.
Do tohoto rozhodnutí podala podnikatelka stížnost, pokud se jím konstatuje, že postupem jejím nebylo vyhověno zákonu. O stížnosti uvážil nss toto:
Stížnost namítá, že rozh. komise svým výrokem, že nebylo vyhověno zákonu, když správa závodu sdělila disc. tresty dělníkům uložené současně prostě záv. výboru na vědomý porušila zásadu projednací, ovládající řízení před rozh. komisí, neboť záv. výbor nedomáhal se tohoto výroku, nýbrž žádal, aby rozh. komise podala akademický výklad ustanovení § 3 lit. f) zák. o záv. výb., k čemuž rozh. komise, jak sama správně v důvodech svého rozhodnutí uvádí, není povolána.
Výtku tuto bylo uznati důvodnou.
Jak nss ustáleně judikuje (srovn. na př. nál. Boh. A 5555/26), platí podle výslovného ustanovení § 35 prov. nař. č. 2. z r. 1922 pro řízení před rozh. komisemi předpisy civ. soud. řádu o jednání před soudy okresními. Podle těchto předpisů (§ 431 c. ř. s.) má i před soudy okresními šetřeno býti ustanovení §§ 226, 404 a 405 c. ř. s., dle nichž má žalobní návrh býti určitě vytčen a soud nesmí straně přiznati něco, co navrženo nebylo. Platí tedy tato přísná zásada projednací i pro řízení před rozh. komisemi. V daném případě vyslovila rozh. komise, že nebylo vyhověno zákonu, když správa závodu dala disc. tresty dělníkům uložené současně prostě záv. výboru na vědomí, ačkoliv záv. výbor rozhodnutí tohoto obsahu ve svém původním návrhu se nedomáhal, a ze spisů není patrno, že by původní návrh svůj v tomto směru byl rozšířil. Záv. výbor, jak svrchu uvedeno, domáhal se pouze toho, aby napomenutí dělníkům udělené bylo zrušeno a aby správa závodu byla vyzvána k dodržování zák. předpisů a aby rozh. komise vymezila právo spolupůsobení záv. výboru při disc. řízení, což obé rozh. komise v důvodech svého rozhodnutí učiniti odepřela. Rozh. komise vybočila tedy výrokem, který učinila, z mezí, jež dány byly jejímu rozhodování procesním návrhem strany a bylo proto rozhodnutí její, pokud obsahuje nař. výrok, zrušiti pro vadné řízení.

Citace:

č. 7328. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 770-771.