Č. 11994.Dávka z přírůstku hodnoty nemovitosti. — Vodní právo: Vodní právo jako příslušenství prodaného pozemku při vyměřování dávky z přírůstku hodnoty?(Nález ze dne 27. června 1935 č. 23374/34.) Prejudikatura: srov. Boh. A 11465/34.Věc: Firma C. P. v D. proti zemskému úřadu v Praze o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.Důvody: Smlouvou trhovou z 28. května 1931 prodala stěžující si firma obci R. v Sasku 1. pozemky č. kat. .. v K. za 154500 Kč, 2. za dalších 154500 Kč vodní právo nabyté k parcele č. kat. ... na dobu 60 let na základě výměru okr. úřadu ve Frýdlantu z 9. října 1930 a z 15. listopadu 1930, jakož i k právu tomu patřící potrubí k vysokému reservoiru. Podle cit. výměrů prohlásil okr. úřad na základě § 86 vod. zák., »že jest zachycení zřídel, jakož i zřízení vodovodu na poz. parc. č. kat. .. v obci K. za účelem zásobování objektů firmy C. P. v R. v Sasku pitnou a užitkovou vodou ve vodoprávním ohledu přípustno a tudíž se dodatečně schvaluje.« »Lesní parcela č. kat. .. prohlašuje se za ochranné zřídelní území.« Schválení toto uděluje se na dobu šedesáti roků. Současně nařízeno zapsati toto vodní právo do vodní knihy. — V přiznání udána zcizovací cena 154500 Kč, resp. s potrubím a reservoirem v ceně 14500 Kč, celkem 169000 Kč.Platebním rozkazem zem. inspektorátu pro zem. dávky v Praze byla dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí vyměřena na základě zcizovací ceny 309000 Kč.Odvolání zamítl žal. úřad v cestě instanční nař. rozhodnutím z těchto důvodů: »Za nemovitost jest pokládati nejen pozemky, ale i ostatní věci na nich zřízené s úmyslem, aby na nich trvale zůstaly, a jež nelze ve smyslu § 297 o. z. o. bez poškození nemovitosti odloučiti. Mimo to § 26 čes. vod. zák. prohlašuje vodní práva za nerozlučně spojená se zařízením, pro něž byla zapůjčena, automaticky přecházející na jiné držitele zařízení, pro něž byla zapůjčena, aniž by k tomu bylo zapotřebí zvláštního úředního konsensu. Pakliže tudíž zařízení, pro něž vodní síla jest propůjčena, jest nemovité, jest vodní síla, jakožto jeho nerozlučná součást, podrobena dávce. Poukaz na nál. rak. ss-u ze 4. února 1917 č. 10744 není oprávněn, ježto tento nález byl vydán za platnosti cís. patentu č. 83/1915 ř. z., který nepodrobuje nemovitá práva dávce. V důvodech tohoto nál. jest zdůrazněno, že nelze dávku předepsati z vodní síly, ježto dávce podléhají pouze nemovitosti, nikoliv i práva. Ježto však vl. nař. č. 143/1922 Sb. (dod. III.) v § 1 odst. 2 nemovitá práva klade na roveň nemovitostem a podrobuje je dávce, nelze se zmíněného judikátu dnes již dovolávati.«O stížnosti, podané na toto rozhodnutí, nss uvážil:Na sporu jest otázka, zda cena sjednaná za zcizení práva vodního 154500 Kč je součástí zcizovací ceny nemovitosti čili nic. Žal. úřad odpověděl na otázku tu kladně, vycházeje z právního názoru, že vodní právo jest právem nemovitým a tedy nemovitostí ve smyslu § 1 odst. 2 dávk. prav. Názor ten opírá jednak o ustanovení § 297 o. z. o., jednak o předpis § 26 čes. vod. zák. — patrně v souvislosti v §em 298 o. z. o. Nss nemohl dáti žal. úřadu za pravdu. Především nutno zdůrazniti, že — na rozdíl od případu řešeného nál. Boh. A 11465/34 — jako předmět trhové smlouvy uvedeno jest výslovně vodní právo, zřízené k parcele č. kat. .. — zda právem či neprávem, nelze zde řešiti — výměrem okr. úřadu ve Frýdlante z 9. října 1930 na dobu časově omezenou, tedy majetkový předmět právně samostatný a odlišný od zcizené nemovitosti. Je tedy otázkou, zda toto právo vodní sluší pokládati za věc nemovitou.Ustanovení § 297 o. z. o., o něž se žal. úřad opírá v prvé řadě, nelze se tu dovolávati vůbec, neboť má na mysli pouze věci hmotné, nikoli také práva. Pokud pak se týče § 26 čes. vod. zák., nepojímá žal. úřad správně jeho význam a dosah pro daný případ. Předpis ten stanoví, že práva užívací k vodám, která nejsou v povolovacím výměru výslovně omezena na osobu uchazečovu, přecházejí na dočasného držitele onoho zařízení neb oné nemovitosti, pro kterou povolení bylo uděleno. V daném případě »vodní právo«, založené výměrem okr. úřadu z 9. října 1930, bylo uděleno pro zásobování objektů firmy C. P. v R. v Sasku, nikoli pro parcelu č. kat. .. v K., která je pouze objektem onoho práva. I kdyby tedy snad užívací právo k vodě, udělené pro nějakou nemovitost, bylo možno pokládati za právo spojené s držbou této nemovitosti a tedy ve smyslu § 298 o. z. o. za věc nemovitou; nelze za takové právo spojené s parcelou č. kat. .. pokládati vodní právo, jak bylo zřízeno výměrem okr. úřadu z 9. října 1930 a jak podle toho bylo předmětem trhové smlouvy z 28. května 1931. Nelze proto ani cenu sjednanou za toto vodní právo pokládati za část ceny oné nemovitosti.Jinou jest otázka, bylo-li by možno při zjišťování obecné hodnoty pozemku č. kat. .. přihlížeti k hospodářské hodnotě vod v něm uzavřených; touto otázkou se nss vzhledem k obsahu nař. rozhodnutí ovšem zabývati nemůže.