NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8438 —
Č. 8438.

Obecní volby: I. Vykonání fysického nebo morálního nátlaku na voliče, aby se k volbě dostavili, aniž se tím brání voliči ve svobodném výkonu volby, nezakládá vadu vol. řízení. —II. Je vadou vol. řízení, odkládají-li se zbylé kandidátky do otevřeného koše, jde-li o volbu s dvěma toliko kandidátkami?
(Nález ze dne 18. února 1930 č. 6717/28.)
Věc: František Z. proti zemské správě politické v Brně o volbu obecního zastupitelstva.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Proti volbě obecního zastupitelstva v O., konané dne 16. října 1927, podal st-1 spolu s dalšími čtyřmi voliči námitky tohoto obsahu: 1. Výměnkář Jan Z. nechtěl se zúčastniti volby pro stáří a částečnou choromyslnost. V den volby přišel však k němu do bytu Antonín Z. s pohrůžkou, že pro něj přijde četník, nepůjde-li sám a snažil se přiměti ho, aby k volbě šel. Když se přes to zdráhal, vytáhl jej za rukáv a přivedl násilně až před vol. komisi. 2. V místnosti pro vkládání hlasovacích lístků do obálek byl Jan Z. pozorován Antonínem Z., jak svědčí poznámka, kterou tento učinil, že totiž výměnkář Z. dává do obálky oba dva hlasovací lístky. Tím byl porušen předpis § 38 odstavce 3 ob. ř. vol. 3. Volička Františka Z. byla v místnosti pro vkládání hlasovacích lístků do obálek pozorována zvenčí nezastřeným oknem neznámou osobou. 4. Zbylé kandidátní listiny byly házeny do úplně otevřeného koše. Při dvou kandidátkách, když jedna vhozena do koše, dalo se veřejně konstatovati každým voličem, která kandidátka byla vhozena do koše, k němuž se posadil starosta Antonín T. Tím značně porušena byla svoboda a tajnost volby.
Nař. rozhodnutím zamítla zsp v Brně všecky tyto námitky pro nedostatek zákonné opory.
O stížnosti na rozhodnutí to podané uvážil nss toto:
Pokud bylo v námitkách proti volbě vytýkáno, že volič Jan Z. byl k volbě násilně přiveden, vyslovil žal. úřad, že nelze k okolnosti té — i za předpokladu její správnosti — vůbec přihlížeti, ježto v námitkách — Č. 8438 —
nebylo tvrzeno, že by jmenovaný volič i při výkonu svého volebního práva, t. j. při hlasování, podléhal proti své vůli cizímu násilí, tedy volil nesvobodně, což teprve by bylo vadou volebního řízení, jež by mohla míti vliv na výsledek volby. — Nss neshledal, že by tento názor žal. úřadu odporoval zákonu.
Podstata svobody volby, kterou chce míti zákon zabezpečenu za všech okolností, záleží totiž v tom, aby nikomu nebylo zabráněno volby se zúčastniti a hlas podle svého přesvědčení odevzdati. Porušením svobody volby by tudíž bylo, kdyby bylo užito prostředků nebo kdyby nastaly okolnosti, které by voliče přinutily, aby buď proti své vůli volby se nezúčastnil nebo se jí sice zúčastnil, ale nevolil tak, jak mu jeho svědomí a přesvědčení káže. Naproti tomu vykonání nátlaku — ať fysického nebo morálního — na voliče jedině za tím účelem, aby k volbě šel a tudíž splnil povinnost, kterou mu zákon sám zásadně ukládá, aniž by však bylo voliči zabráněno voliti tak, jak dle svého vědomí a svědomí pokládá za prospěšné pro zdar a blaho obce, nelze kvalifikovati jako porušení svobody volby, nýbrž mohlo by v takovém jednání po případě spočívati omezování osobní svobody voličovy, tedy protiprávný čin, stíhatelný podle všeob. zákona trest.
Jestliže pak v daném případě st-1 v námitkách svých netvrdil a netvrdí ani ve stížnosti, že by byl výměnkář Jan Z., i při výkonu volby, t. j. při odevzdání hlasu, podléhal cizímu vlivu do té míry, že nemohl se volně rozhodnouti, nejde u něho podle toho, co řečeno, o porušení svobody volby, a právem proto žal. úřad neuznal vytýkaný postup vůbec za vadu volebního řízení a tím méně za vadu takovou, která by mohla míti vliv na výsledek volby a pro kterou by měl přikročiti k jejímu zrušení.
Další dvě námitky, že týž volič, stejně jako volička Františka Z., byli při vkládání hlasovacích lístků do obálek pozorováni osobou třetí, vyřídil úřad tak, že jde ovšem o nesprávnost dle § 38 odst. 3 ob. ř. v., nikoli však o takovou vadu volebního řízení, jež by vážně porušila tajnost volby. V tom spatřuje stížnost nezákonnost, leč neprávem.
Paragraf 56 vol. řádu v obcích stanoví, že úřad rozhodující o námitkách, zruší buď celé volební řízení nebo jeho část, zjistí-li takové vady řízení, které mohou míti vliv na výsledek volby, zjistí-li zejména, že byla vážně porušena svoboda, čistota nebo tajnost volby. Není tedy každé porušení tajnosti volby důvodem, postačujícím k tomu, aby volební řízení bylo zrušeno, nýbrž jen tak vážné, které je způsobilé, aby mohlo míti vliv na výsledek volby. Byť i bylo stížnosti přisvědčiti v tom, že pozorování voličů při vkládání hlasovacích lístků do obálek jest způsobilé porušiti tajnost volby, nutno jest přece přihlédnouti k tomu, jaký účinek co do výsledku voleb mohl s tím být v daném případě spjat. Vytýkaná nesprávnost se sběhla toliko u dvou voličů z celkového počtu 155, poměr odevzdaných hlasů pro obě kandidující volební skupiny byl 102:53 a stížnost netvrdí, že by zmíněná okolnost byla snad působila na ostatní voliče. Proto nemůže býti řeči o tom, že by výsledek volby mohl býti nějak dotčen.
Poslední námitka, že zbylé kandidátní listiny byly odkládány do úplně otevřeného koše, k němuž se posadil starosta, byla zamítnuta — Č. 8439 —
s odůvodněním, že v ní není uveden ani jediný konkrétní případ, kdy by došlo u některého voliče k porušení tajnosti volby a že v pouhém obecném tvrzení nemůže úřad spatřovati řádný podklad pro úsudek, zda mohla namítaná tu okolnost míti vliv na výsledek volby, zejména porušiti vážně její tajnost a čistotu (§ 56 odst. 1 ob. ř. v.).
St-1 naproti tomu uvádí, že v námitkách podaných proti volbě bylo tvrzeno, že starosta obce posadil se k otevřenému koši, do něhož byly házeny zbylé kandidátky, že pozoroval, kdo jakou kandidátní listinu do koše odhazoval a zjistil, jakým způsobem každý volič své volební právo vykonal. Žal. úřad nevyšetřil správnost tohoto tvrzení výslechem st-le a ostatních občanů, kteří s ním námitky proti volbě podali, a řízení je proto vadné.
K tomu sluší především poznamenati, že v původní námitce, jak je shora pod čís. 4 reprodukována, nebylo tvrzeno, že starosta pozoroval, kdo jakou kandidátní listinu do koše odhazoval, ani že zjišťoval, jakým způsobem každý volič své volební právo vykonal. Ale pak žal. úřad nemohl ani zjišťovati správnost těchto tvrzení, když — jak řečeno — nebyla v námitkách vůbec obsažena, a je proto výtka vadnosti řízení v tomto směru zřejmě bezdůvodná.
Zbývá tedy jen posouditi, zda úřad právem nepřihlédl k okolnosti, která byla již v námitkách tvrzena a zůstala úřadem nepopřena, totiž že zbylé kandidátní listiny byly odkládány do otevřeného koše, k němuž se posadil starosta obce. Sluší připustiti, že posadil-li by se některý člen vol. komise k otevřenému koši, do něhož se při volbě na dvě kandidátní listiny odkládá kandidátka zbylá, a měl tak možnost pozorovati, které z kandidátek pro volbu nebylo použito, mohla by v takovémto postupu býti spatřována vada vol. řízení, kdyby okolnost ta měla v zápětí, že voliči se cítili ve volném výkonu svého vol. práva omezeni. Že by se však v daném případě byl starosta posadil ke koši pro odkládání zbylých kandidátek právě za tímto účelem, a že okolnost ta měla vliv na výkon a tedy i výsledek volby, to st-1 ve svých námitkách netvrdil. Proto žal. úřad skutečně neměl podkladu pro úsudek, zda a pokud vytýkaná nesprávnost mohla míti vliv na výsledek volby, zejména porušiti vážně svobodu volby, jíž má její tajnost zaručiti. Nebylo tedy ani v tomto směru předpokladu podle § 56 odstavce 1 vol. řádu pro zrušení volby.

Citace:

č. 8438. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 406-408.