NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 26 (1917) - Při koupi na zkoušku (čl. 339. obch. zák.) nelze žádati náhrady škody pro nesplnění.

Při koupi na zkoušku (čl. 339. obch. zák.) nelze žádali náhrady škody pro nesplnění.

Prvá stolice zamítla žalobu
z důvodů:
Nesporno jest, že strany uzavřely kupní smlouvu. Je-li tento kup bezpodmínečný čili nic, o tom se rozchází mínění obou sporných stran. Soud vzal v tomto směru na základě výpovědí stran a předložených dopisů, dílem i dle výpovědi svědka R. následující skutkový děj za prokázaný: Dne 10. listopadu 1915 dostavil se žalovaný s R., který byl zprostředkovatelem žalobcovým, k žalobci a nabídl mu ke koupi 6000 kg. Schichtova mýdla č. 8 v ceně 278 K za 100 kg. čisté váhy, vyplaceno Vídeň, jakož i 2 vagony jádrového mýdla, 43% tukového obsahu, za 245 K per 100 kg., dodání drahou ze Rjeky. Na žádost žalobcovu přislíbil žalovaný pro oba druhy zboží předložení vzorků a nechal žalobci, jak se tento vyjádřil, ofertu »až do nejbližšího dne o 3 hod. odpol. pevně v ruce«. Nejbližšího dne došlo mezi; oběma stranami k telefonickému rozhovoru, během něhož žalobce, který zatím si zajistil odběratele ve firmě A., prohlásil, že chce mýdlo koupit, a žádal předložení vzorků. Ohledně jádrového mýdla slíbil mu to žalovaný zároveň s přípovědí, že mu, než vzorek dojde, nechává zboží »pevně v ruce«. Ohledně Schichtova mýdla prohlásil žalovaný, že nemá žádných vzorků, že zboží přijde v několika dnech. Žalobce si ho prý pak může prohlédnouti, a bude-li se hoditi, koupiti. Žalobce měl se při předložení vzorku jádrového mýdla, resp. při dojití Schichtova mýdla rozhodnou ti, chce-li uzavříti koupi; žalovaný měl býti až dotud vázán. Kup byl tedy uzavřen za podmínky, dané do vůle kupujícího, že sám resp. jeho odběratel zboží prohlédne a schválí. Žalobce, který se ostatně nemohl upamatovati na obsah telefonického rozhovoru, tvrdí ovšem, že uzavřel bezpodmínečnou koupi, leč jeho výpověď jest vyvrácena opačnými přesnými údaji žalovaného a nemá opory v předložených listinách; tyto naopak nasvědčují tomu, že koupě byla skutečně uzavřena za zmíněné odkládací podmínky. Že i odběratel žalobcův uzavřel s tímto koupi za odkládací podmínky, že bude vzorek předložen, jde na jevo z jeho svědecké výpovědi. V úmluvě jest tedy spatřovati koupi na zkoušku ve smyslu čl. 339. obch. zák., jež deficiente conditione nemohla míti v zápětí právní účinky, na něž si žalobce činí nárok. Převzetí Schichtova mýdla žalobce odepřel — z jakého důvodu, jest dle přítomného posouzení právního případu nezávažné —, předložený mu vzorek jádrového mýdla nepřijal, ježto prý nevyhovoval smlouvě. Tím přestala až dosud trvající vázanost prodatele. Jako A., vůči níž se žalobce nachází v témže právním stavu jako vůči němu žalovaný, nemůže od něho žádati náhrady škody, tak i proti žalovanému nemůže žalobce vznésti nároku na náhradu. A. také skutečně zaujala vůči žalobci toto stanovisko.
Odvolací soud potvrdil rozsudek procesního soudu z důvodů:
... Ohledně skutkových zjištění procesního soudu nemá tedy odvolací soud žádných pochybností. Při tom dlužno jen poznamenati, že procesní soud zjistil, že bylo ujednáno, že žalobce, pokud se týče odběratel, zboží prohlédne a schválí. Odvolací soud vykládá toto »pokud se týče« v ten smysl, že dle zjištění procesního soudu měl odběratel zboží prohlédnouti a schváliti. Než i právní kvalifikaci úmluv jako koupi na ohledanou ve smyslu čl. 339. obch. zák. dlužno označili za správnou. Žalobce má za to, že se nejedná o ryzí koupi na ohledanou, poněvadž in concreto byl kupec povinen zboží zkoumati, a bylo-li by dle smlouvy, je i schváliti. To vyvozuje žalobce z toho že prý bylo ujednáno, že smí zboží vrátiti, kdyby jeho odběrateli nevyhovovalo. Odvolací soud nesdílí tohoto názoru. Má za to, že dle ujednání rozhoduje též libost, jen ne libost žalobce jako kupitele, nýbrž libost odběratele. S dalšími vývody odvolatele však, dle nichž — jelikož schválení nebylo dáno do libosti kupitele sama, nýbrž odběratele, — sluší přítomnou koupi pokládati za bezpodmínečně uzavřenou, nemůže odvolací soud vůbec souhlasiti. Neboť byť i byl snad žalobcův názor o omezení práva schválení správný, zůstal by proto kup uzavřený s výhradou schválení zboží přece vždy ještě pouze podmínečně uzavřeným. Ohledně jádrového mýdla byl průběh věci takový, že účinky uzavřené koupě na ohledanou vešly jasně v platnost. Vzorky byly, byť i poněkud opožděně, konečně zaslány. Žalobce jako kupitel ukázal svému odběrateli vzorky. Tento odepřel potvrzení, ježto měl pochybnosti ohledně 43%ního tukového obsahu, k čemuž se ještě druží, že se splnilo to, co žalobce v rozporu s náhledem soudů obou stolic považuje za předpoklad práva schválení: ústav ke zkoumání potvrdil, že mýdlo má daleko méně nežli 43% obsahu tukového. To vše vyplývá z vlastního procesního tvrzení žalobcova. Mimochodem budiž poznamenáno, že nelze nahlédnouti, jak se žalobce jako kupitel může vůbec pokládati za zkrácena tím, že se právo odepříti schválení zboží ponechává jeho volnému uvážení, poněvadž přece takový výklad jest pro něho příznivější. Ne úplně dle zákonných předpisů o koupi na ohledanou byl průběh s Schichtovým mýdlem; neboť ani žalobci ani jeho odběrateli nebylo mýdlo předloženo k prohlédnutí. Leč žalobce tvrdí, že jeho odběratel prohlásil, že nechce dále čekali na Schichtovo mýdlo, neschválil tedy ani Schichtova mýdla; podmínka uzavření kupní smlouvy nedostavila se tedy ani ohledně Schichtova mýdla. Ježto dle názoru procesního soudu, schváleného odvolacím soudem, bylo na odběrateli kupitelově, aby schválil zboží, nezáleží na důvodu, proč odběratel zboží neschválil. Přes to však není bez právního významu, že prý snad žalovaný Schichtovo mýdlo tak pozdě dodal, že se žalobce následkem toho pokládal za oprávněna, odstoupiti od smlouvy, neboť byť i bylo koupeno jen na ohledanou, jest prodatel přece povinen zboží zavčas dodati k prohlédnutí. Odvolací soud má však za to, že přes to nebylo potřebí vyšetřiti, bylo-li pozdě dodáno a choval-li se žalobce jako kupec ve smyslu obchodního zákona, aby mohl od smlouvy ustoupiti a žádati náhradu škody pro nesplnění smlouvy. Neboť schválení se nestalo, nenastala tedy podmínka perfekce smlouvy a směl by tedy kupitel každým způsobem uplatňovati jen onu škodu, jež mu vznikla tím, že mu bylo zboží pozdě ukázáno, že tedy mohl teprve pozdě dospěti k rozhodnutí, zboží neschváliti. Tato škoda není totožnou se škodou pro nesplnění smlouvy. Žalobce žádá však jen takovou náhradu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání
z důvodů:
Procesní soud zjistil ve skutkovém směru, že žalobce, když pro mýdlo jemu žalovaným oferované nalezl odběratele ve firmě A., prohlásil při rozhodném telefonickém rozhovoru s žalovaným, že chce mýdlo koupiti, žádá však vzorky, že žalovaný ohledně jádrového mýdla slíbil předložiti vzorek, že však ohledně Schichtova mýdla udal, že vzorků nemá, ale ujistil, že zboží dojde v několika dnech, načež prý je žalobce může prohlédnouti, a bude-li se hoditi, je koupiti, dále že se žalovaný vyjádřil, že se má žalobce při předložení vzorku resp. při dojití Schichtova mýdla rozhodnouti, chce-li koupi uzavříti, že žalovaný zůstává až do té doby vázán. V souvislosti s těmito zjištěními projeven právní náhled, že se kup stal za podmínky dané do vůle kupujícího, že tento, pokud se týče jeho odběratel zboží prohlédne a schválí, že byla tedy uzavřena koupě na zkoušku ve smyslu čl. 339. obch. zák. a že, — poněvadž nedošlo ke schválení — nedostavily se účinky, na něž se činí nárok. Odvolací soud dospěl k názoru, že ohledně skutkových zjištění není žádných pochybností, a připojil se též k právnímu názoru prvého soudu, při čemž passus v důvodech rozsudku, »že žalobce, pokud se týče jeho odběratel zboží schválí«, vyložil v ten smysl, že procesní soud tím označil odběratele pouze za zkoumatele a schvalovatele. Proti tomuto výkladu dovolání neb rojí. Tvrdí-li pak dovolání, že bylo oběma předchozími stolicemi zjištěno, že schválení zboží bylo vyhrazeno odběrateli kupitele, tedy osobě třetí, od stran smluvních rozdílné, ocitá se jednak v rozporu se shora uvedeným zjištěním skutkovým, že se žalobce má při předložení vzorku resp. při dojití Schichtova mýdla rozhodnouti, uzavře-li smlouvu, a přehlíží dále právní názor odvolacího soudu, do něhož si nebylo stěžováno, že odběrateli má připadnouti pouze úkol zkoumatele a schvalovatele. Z toho plyne, že všechny vývody dle § 503. č. 4. c. ř. s., pokud spočívají na tomto nesprávném podkladě a snaží se dokázati, že mezi stranami samými byla uzavřena oboustranně závazná kupní smlouva, na čemž prý nemění ničeho okolnost, že k ní byla připojena podmínka, že zboží schválí třetí osoba; že žalovaný měl splniti smlouvu a že pro nesplnění jest uplatňovaný nárok na náhradu škody oprávněn, — jsou bezpředmětnými a nelze k nim tedy přihlížeti. Pokud však tímto dovolacím důvodem má býti vyjádřeno, — ohledně jádrového mýdla se tak výslovně podotýká že i tehdy, kdyby se mělo za to, že jest zde koupě na zkoušku, závazek žalovaného nezanikl a žalovaný jest povinen k náhradě škody, jest dovolání v neprávu. Žádaje náhradu škody dává žalobce sám na jevo, že netrvá na uzavření definitivní kupní smlouvy. Ve výsledku rovná se to neschválení zboží. Žalovaný jest tedy skutečně dle odst. 2. čl. 339. obch. zák. osvobozen od závazku, předložiti zboží a vzorek. U koupě na zkou- šku směřuje zájem kupce jen k předložení zboží za účelem ohledání. Předložením jest zájem vyčerpán. Schválí-li kupitel, uzavřena tím skutečná smlouva, a teprve tímto okamžikem počíná zájem na splnění kupní smlouvy, t. j. právo na dodání zboží, a nedodáno-li, případně na náhradu škody. Nárok žalobcem uplatňovaný spadá nepochybně pod tento posledně uvedený zájem, neboť předpokládá, že žalovaný jest za účelem splnění kupní smlouvy povinen dodati. S hlediska koupě na zkoušku jest tedy žalobní prosba neudržitelná.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 17. října 1916, č. j. Rv l 364/16 / 1.)
F. B.

Citace:

Při koupi na zkoušku (čl. 339. obch. zák.) nelze žádati náhrady škody pro nesplnění.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1917, svazek/ročník 26, číslo/sešit 1, s. 43-46.