Čís. 3282.

I když obhájce, opovídaje proti rozsudku vynesenému v nepřítomnosti obžalovaného zmateční stížnost a odvolání, žádal za opis rozsudku k svým rukám, ten však byl doručen dříve obžalovanému samému a později teprve obhájci, počíná osmidenní lhůta k provedení opravných prostředků doručením opisu rozsudku obžalovanému (§§ 79, 285, 294 tr. ř.).
(Rozh. ze dne 6. října 1928, Zm I 459/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Táboře ze dne 13. dubna 1928, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu podle §§ 197, 199 a) tr. zák.
Důvody:
Proti rozsudku vynesenému v nepřítomnosti stěžovatelově opověděl jeho plnou mocí vykázaný obhájce dne 13. dubna 1928 v zákonné lhůtě zmateční stížnost a odvolání, žádaje za doručení písemného vyhotoveni rozsudku k svým rukám. Opis rozsudku s poučením byl doručen podle zpátečního lístku dne 9. května 1928 obžalovanému samému s dodatkem, že již jeho obhájce proti němu ohlásil zmateční stížnost a odvolání, a teprve dne 22. května 1928 byl opis rozsudku doručen též obhájci Dr. K-ému, jenž dne 30. května 1928 provedení zmateční stížnosti soudu předložil. Odvolání nebylo vůbec provedeno. Podle § 79 tr. ř. jest spisy, od jichž podání jde lhůta k použití opravného prostředku, doručiti buď straně samotné nebo jejímu zástupci. Osmidenní lhůta k provedení zmateční stížnosti a odvolání běží pak podle § 285 dot. § 294, odst. druhý tr. ř., bylo-li při jich opovědí za doručení opisu rozsudku požádáno (a nestalo-li se toto doručení — což tuto v úvahu nepřichází — již před onou opovědí), od tohoto doručení. Byť i v souzeném případě obhájce výslovně žádal za doručení písemného vyhotovení rozsudku k svým rukám, nemůže býti, hledíc k předpisu § 79 tr. ř. pochybným, že i doručení obžalovanému samému vyhovovalo zákonu, bylo po právu platným a byl proto den tohoto doručení dnem, od něhož podle §§ 285, 294 tr. ř. počala běžeti lhůta k provedení obhájcem opovězených opravných prostředků. I když tedy později, po marném jejím uplynutí, byl opis rozsudku znovu doručen obhájci a tento v osmidenní lhůtě po tomto doručení k jeho rukám zmateční stížnost provedl, jest toto provedení opožděným a nelze k němu hleděti při řešení otázky, zda bylo jím vyhověno předpisu, o zákonném provedení opravného prostředku. Ježto při opovědí zmateční stížnosti a odvolání nebyly stížné body blíže a způsobem, jak to předpisuje § 1 čís. 2 novely k tr. ř. z roku 1877/78, označeny, měla býti zmateční stížnost podle téhož předpisu zákona zavržena již soudem prvé stolice. Jelikož se tak nestalo, bylo ji podle § 4 čís. 1 uv. nov. k tr. řádu zavrhnouti soudem zrušovacím již v zasedání neveřejném.

Citace:

č. 3282. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 635-636.