Okresní a župní rozpočty na Slovensku. Podané župní rozpočty na Slovensku podávají mnohý zajímavý obraz jednak tím, že může býti srovnáno 6 rozpočtů jednotlivých žup mezi sebou, kromě toho pak rozpočty na 1923, které byly dodatečně teprve letos podány, zároveň s rokem 1924. Prozatím, letos snad naposled, nebyly projednány župními a stupitelstvy, jak to zákon o župním zřízení (č. 126/1920 sb. zák. a nař. ze dne 29./7. 1920) v § 45. nařizuje, poněvadž tato dosud nefungují, nýbrž na základě § 3. vládního nařízení č. 310/22 sb. z. a n. sestaveny byly jednotlivými župany, na které pro přechodnou dobu přeneseny byly funkce župního zastupitelstva. Proti rozpočtu může každá osoba, která má v župě řádné bydliště, anebo které byla v župě předepsána přímá státní daň, do 14 dní po uveřejněni v župním věstníku podati námitky. Toto ovšem ani zdaleka nemůže nahraditi řádné projednání v župním zastupitelstvu a též celkem málo jej bylo použito.
Suma vydání všech žup dohromady, tedy vydání slovenské zemské správy, až do zřízení župního svazu slovenského ovšem jeru fiktivní, obnáší na rok 1924 Kč 67217333 —Srovnáme-li číslo toto s potřebami Zemského rozpočtu českého na rok 1924, platného pro teritorium jen o něco málo větší než teritorium slovenské (51000000 km2 pro Čechy proti 49.000 km2 pro Slovensko) a obnášející Kč 498, 966035— jest na snadě veliký nepoměr mezi oběma samosprávami. Vysvětlení dlužno hledati ve zvláštních poměrech slovenských, kde mnoho věcí, které v historických zemích náleží do kompetence správy Zemské, náleží dosud různým korporacím jiným. Malým příkladem jest školství, nacházející se po většině ve správě obcí církevních, takže značný díl výdajů na toto odvětví odpadá. Podobné poměry jeví, se u srovnání jiných odvětvích správy. Jiné odůvodnění nutno hledati v různém předchozím vývoji v zemích českých a na nynějším území slovenském. Kdežto v zemích historických z národních důvodů pracovníci političtí hleděli z centrální státní správy pokud možno největší díl urvati ve prospěch zemských samospráv, v bývalých zemích uherských jevily se tendence opačné, hledící pokud možno největší díl .správy přenésti do ústředního sídla, rovněž z důvodů národnostních. Okolnosti tyto nutně projevují se též v rozpočtu. Nepoměr tento mizí však při srovnání řádné úhrady. Řádná úhrada v obou zemích činí asi 50% celkové potřeby. V Čechách činí Kč 191358487 (proti Kč 498966035 celkové potřeby) na Slovensku Kč 33263288 (proti Kč 67217,333 potřeby). Poměr řádné úhrady jest tedy pro Slovensko o něco příznivější. Rozpočty župní srovnány mezi sebou ukazují rovněž mnohé zajímavé věci. Vydání rozdělena jsou ve všech rozpočtech na 8 kapitol. Vydání na správu ústředí. Pense, údaje sociální a humanitní, na Veřejné zdravotnictví. Hospodářské, Dopravní, Kulturní a Různá. Na kapitole ústředních výdajů župy Košické možno pozorovati prvenství, které měla tato župa v organisování nových župních úřadů. Výdaje z roku 1923 Kč 440155— zmenšují se pro rok 1924 na Kč 174200—, neboť zařizovací náklady zapraveny po většině v roce 1923. U všech ostatních žup jeví se bud zvýšení anebo celkem nepatrné sníženi. Pro budoucí léta jest očekávat! na této kapitole čísla mnohem menší. Mimochodem jenom uvádím zajímavou okolnost, že vydávání župního věstníku župy bratislavské končí schodkem na r. 1924 Kč 60000, na rok 1923 dokonce schodkem Kč 80000, naproti župě Košické, kde jeví se pro rok 1924 nadbytek Kč 6000. Deficit tento odůvodňuje se velikým úbytkem předplatitelů, zvláště notářů. Pozornost naší upoutá rovněž vydání na provedení župních voleb, kde viděti, jak draze se musí platiti nesprávně provedené a proto případně zrušené volby. Jedná se o sumy stotisícikorunové (na př. v župě Bratislavské Kč 400000 hlasů, navrhujících zrušení voleb minulého podzimu, bylo dosti. Oprávněnost odmítnutí těchto nejpádněji může býti doloženo rozpočtovými ciframi. Výlohy tyto jsou sice z části hrazeny politickými stranami, avšak tato okolnost na věci nic nemění. Kapitola II. (pense) neobsahuje nic zajímavějšího. Velké přesuny a rozdíly jeví se však v kapitole III. (Výdaje sociální a humanitní). V župě Košické pro rok 1923 prelimována potřeba Kč 2000—, pro rok 1924 však již 110000— Kč. V tomto směru stojí v popředí župa Bratislavská, která pro rok 1923 prelimovala Kč 50000— (na sirotčince, na podporování župních sociálních a humanitních spolků), pro rok 1924 však již Kč 400000—. V župě nitranské naopak proti roku 1923 (Kč 102200—) jeví se na rok 924 pokles na 39000—. Ve všech ostatních župách výdaje tyto na rok 1924 jsou oproti roku 1923 vyšší. Veřejné zdravotnictví (kap. IV.) dle rozpočtu nejlépe je opatřeno v župě nitranské (na rok 1923 Kč 4052457, rok 1924 Kč 3748598), pak v župě Povážské (Turč. Sv. Martin) Kč 3830170 na rok 1924. Zanedbání v tomto směru jeví se na župě Košické, kde preliminováno na rok 1923 Kč 1489228, na 1924 Kč 1561228. Na výdaje kulturní nejvíce vydává župa Košická, v roce 1923 Kč 52000, na 1924 Kč 231000 (museum v Bardiově, župní čítárna a knihovna, učebné pomůcky pro rolníky, práce osvětové, zařízení knihoven, poučné letáky a brožury a epid. chorobách, chov rostlin a zvířat), uvážíme-li ovšem kulturní poměry župy Košické, dojdeme vysvětlení dostatečného. Na posledním místě stojí župa Podtatranská (L. Sv. Mikuláš). Na této kapitole nebylo pro rok 1923 prelimováno vůbec nic, na rok 1924 Kč 25000.
Úhrada rozdělena jest do 10 kapitol: 1. příjmy ze župního jmění,
II. státní příděly, III. poplatky, IV. příspěvky, V. pensijní příspěvky, VI. samostatné dávky, VII. pokuty. Vlil. různé, IX. subvence, X. přirážky. Příjmy ze župního jmění mají jen župy nitranská a povážská. Příjmy tyto jsou však celkem malé. Neobyčejně zajímavý a poučný příklad poskytuje II. kapitola, státní příděly. Jedná se o příděly z daní z liliu, piva, daně pozemkové a obratu. .Srovnejme příděly z daně z líhu na rok 1924 v župě nejzápadnějsí, Bratislavské a župě nejvýchodnějši, Košické. Co do počtu obyvatelstva se obě župy od sebe příliš neliší. Vžupě Košické příděl z daně z lihu činil Kč 2400000, z daně z piva Kč 300000, úhrnem Kč 2700000. V župě bratislavské, kde obyvatelstvo hmotně mnohem lépe je postaveno, příděly tyto činily jenom 1300000 Kč. Nejméně vynášejí dávky tyto v župě Podtatranské Kč 1600000 na rok 1924, což částečně; způsobováno jest menším počtem obyvatelstva této župy. Proto jsou jenom suché cifry, mluví však jasně. V kapitole samostatné dávky není v žádné župě preliminováno, poněvadž vlastní přímé dávky dosud ustanoveny nebyly. Subvence (kap. IX.) obdržely župy Bovážská a Bodtatininská (župa Povážská od státu na mimořádné stavby mostů a silnic, od obci jako náhradu za rekonstrukci silnic a mostů, župa Podtatranská rovněž na stavbu silnic, mostů a na udržování župního sirotčince). Velké rozdíly mezí jednotlivými župami, jevící se v kapitole VIII., různé příjmy, podobně jako v VIII. kapitole výdajů, různá vydání, vznikly tím, že v každé župě byly jiné druhy příjmů resp. vydání pod tímto titulem preliminovány.
Na všech rozpočtech jeví se dnešní tísnivé hospodářské poměry, všechny končí schodky, které nutno hraditi župními přirážkami. Na župních přirážkách jeví se z části oprávněnost námitek, pronášených v poslední době proti prospěšnosti župního zřízení, a které slyšeti hlavně z historických zemí, že totiž již různé hospodářské a poplatní sílo jednotlivých žup hospodářsky slabší župy jsou v postavení obtížném. Buď musí od mnohých úkolů ustoupiti, anebo, chtějí-li udržeti krok s jinými o větší poplatné síle, musí více zatížiti poplatnictvo. Poněvadž rozpočet projednávající zastupitelstva volena jsou z poplatníků, tu jistě bude dána přednost vynechání mnohých, byť i naléhavých župních úkolů, kdyby veřejná břemena, beztak již značná, nebyla zvětšována. Tím může nastati během času veliká různost mezi jednotlivými župami, což by nebyl výsledek právě žádoucí. Župní svazy tyto nesrovnalosti úplně neodstraní, poněvadž mají se zabývati jenom oněmi záležitostmi, které dotýkají se několika žup (regulace řek, stavba silnice, elektrisace a pod.). Příkladem jsou přirážky župy, bratislavské, které při 56% v r. 1923 mají vynésti Kč 11111444, při 62% v roce 1924 jinak Kč 12110370, kdežto ' v ostatních župách (kromě zvolenské na rok 1923) přirážky obsahují více než 100%, aniž by se docílil výnos, přesahující 1000000 Kč.
Tak na př. v župě Nitranské na rok 1924 112% přirážky s výnosem Kč 5801671, Bohronské (sídlo Zvolen) 105% s výnosem Kč 6100929, Bovážské wsidlo Turčanský Sv. Martin) 115% mají vynésti Kč 5858079). Podtatranské (sídlo Lipt. Sv. Mikuláš) 108% s výnosem prelimovaným na Kč 4031611, Košické 108% s výnosem očekávaným Kč 8250000.
Jinak podání rozpočtů nutno jen uvítati, neboť jsou dalším krokem v budování naši vnitřní správy a znakem vždy většího uspořádání poměrů na Slovensku. Jaroslav Ocelík, Bratislava.