NPD documents search: Váž. tr., 3 (1921)

Čís. 630.

V tom, že bylo vinou obhájcovy kanceláře opomenuto podati včas opravný prostředek, nelze spatřovati neodvratitelnou okolnost ve smyslu § 364 čís. 1 tr. ř.
(Rozh. ze dne 6. prosince 1921, N II 54/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání žádost obžalované za navrácení v předešlý stav pro zmeškáni lhůty k ohlášení zmateční stížnosti do rozsudku líchevního soudu při zemském soudu v Opavě ze dne 30. srpna 1921.
Důvody:
Dle § 364 čís. 1 tr. ř. jest prvním předpokladem navrácení v předešlý stav pro zmeškanou lhůtu, že žadateli pro neodvratitelné okolnosti bez zavinění jeho nebo jeho zástupce bylo znemožněno lhůtu dodržeti. Tomuto požadavku v daném případě není vyhověno již dle obsahu žádosti samé. Žadatelka uvádí, že sice v advokátní kanceláři jejího obhájce ohlášení zmateční stížnosti v poslední den lhůty bylo sepsáno a vyhotoveno, že však onoho dne nebylo vypraveno, zůstavši ležeti v advokátní kanceláři. To však se mohlo stati toliko zaviněním zřízenců kanceláře té, ježto nelze upříti, že při náležité bedlivosti a pozornosti personálu kanceláře by se tak nebylo stalo. Že zavinění to stíhá manipulační personál kanceláře a nikoli snad obsahu samého, na věci ničeho nemění — ač ani tu nelze tvrditi, že ho pražádná vina nestíhá, neboť mohl vypravení podání toho, zvláště když se jednalo o poslední den lhůty, i přes jiné zaměstnání věnovati pozornost — neboť obhájce zodpovídá za zavinění svého kancelářského personálu.

Citace:

č. 630. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 472-472.