NPD documents search: Všehrd, 13 (1932) - PhDr. Zdeněk Kristen: Soud dvorský a jeho knihy za krále Ladislava.

Domovská obec není povinna hraditi výživné za nemanželské dítě, kteréž nemanželská matka úplatně osobě třetí do výživy odevzdala.

A. dala své nemanželské dítě do výživy B-ové, u níž po 10 měsíců zůstalo. Poněvadž A. jest úplně nemajetná a její žaloba proti N. na uznání otcovství byla zamítnuta, podala B. žalobu na náhradu výživného obnosem 120 K proti domovské obci nemanželské matky. Zjištěno bylo, že A. přislíbila žalobnici za výživu dítěte měsíční náhradu, kteréž však neplatila. Žalovaná obec uvolila se před podáním žaloby platiti žalobnici výživné prozatím po dobu 1 roku, pro praeterito však náhradu odepřela. Žalovaná namítnula mezi jiným též nepřípustnost pořadu práva, jelikož prý povinnost obce může býti uplatňována toliko cestou správní a předčasnost žaloby, ježto nárok nemanželského dítěte na výživu proti X., jehož nemanželská matka nejprve za otce poznačila, dosud není vyřízen.
První soudce přiřknul žalobnici výživné toliko za poslední měsíc, ohledně dřívějška žalobu zamítnul.
Důvody:
Nemůže býti případným uznáno, odvolala-li se žalovaná obec na §§ 36. a 39. zák. dom. z 3. února 1863, č. 105 ř. z., aby prokázala nepřípustnost pořadu práva, poněvadž se v přítomném případě nejedná o zákonné nároky nemanželského dítěte oproti domovské obci na chudinské zaopatření, nýbrž o nárok náhradní žalobkyně jakožto osoby třetí, pro náklad 120 K na toto dítě učiněný, kterážto otázka dle §§ 19. a 1338. ob. z. obč. a § 1. j. n. jako soukromoprávní podléhá rozhodnutí soudce a proto bylo nutno námitku nepřípustnosti pořadu práva, žalovanou obcí vznesenou, zamítnouti.
Žalobní nárok opírá se o ustanovení § 1042. ob. z. obč. V tom směru však dlužno uvážiti, zda žalobkyně, která dítě po 10 měsíců živila, náklad za tuto dobu za žalovanou obec činila a zda příslušný úmysl na jevo dala.
Ustanovení § 1042. ob. z. obč. nutno vykládati ve spojení s ostatními předpisy o jednatelství bez příkazu a z těchto vyplývá, že všechna taková jednání musí býti předsevzata v úmyslu, jednati jménem a v zájmu někoho jiného.
Žalobkyně však sama udala, že dítě od matky jeho proti přípovědi měsíční náhrady do výživy přijala a že — patrně na vlastní zakročení — poručenským soudem dítěte o tom vyrozuměna byla, že žaloba proti nemanželskému otci, matkou dítěte označenému, k žádnému výsledku nevedla. Teprve potom žalobkyně — dne 13. března 1907 — požadovala náhradu za vynaložené útraty výživy od domovské obce dítěte.
Z toho dlužno odvozovati, že žalobkyně náklad na dítě po 9 měsíců (od 1. července 1906 do 31. března 1907) učiněný nikoliv za žalovanou obec, nýbrž ku příkazu a následkem slibu matky dítěte, že za výživu tohoto náhradu jí dá, za matku převzala a nemohla tedy žalobkyně týž náklad (za 9 měsíců) současně k příkazu matky a na účet její a bez příkazu na účet obce činiti.
Jinak se má věc ohledně nároku žalobkyně na náhradu 12 K za měsíc duben, ježto obec již průběhem měsíce března podáním žalobkyně k představenstvu zvěděla, že ona nadále od domovské obce dítěte náhradu požaduje, z čehož plyne, že žalobkyně nechtěla již více dítěte živiti na útraty matky jeho, nýbrž na účet obce domovské. V tomto případě musí býti zjednán průchod ustanovení § 1042. ob. z. obč., při čemž nerozhodným jest, zda-li spor proti nemanželskému otci, matkou dítěte za takového označenému, na uznání otcovství a placení alimentů pro tentokráte již proveden byl čili nic. Neboť převzetím dítěte do chudinského zaopatření od 1. května 1907 obec svoji povinnost, o dítě prozatím pečovati, sama uznala, k čemuž ostatně dle odst. 2., § 23. dom. zák. z roku 1863 jest též zavázána s výhradou práva, žádati náhradu nákladu učiněného na těch, kteří jsou k němu povinni. Povinnost obce, dítě podporovati, nepočala však teprve 1. května 1907, nýbrž již 1. dubna 1907, poněvadž již tímto dnem byla o případu chudinském zpravena, pročež obec, neučinivši sama nákladu, k němuž dle zákona byla povinna a který za ni učinila žalobkyně, musí přidržena býti k náhradě
Obě vyšší stolice rozsudek ten potvrdily.
Z důvodů II. stolice:
K názoru I. soudce dlužno tím spíše se přikloniti, ježto dle § 23. zák. z 2. prosince 1863, č. 105 z. ř. obci příslušící povinnost k opatrování chudých jen potud trvá, pokud třetí osoby dle civilního práva neb dle jiných zákonů k opatrování povinny nejsou. Tyto osoby pak, jsou-li majetné, mají povinnost, své závazky splniti a mohou, zdráhají-li se, k tomu donuceny býti, a jen prozatím obec má opatrování převzíti s výhradou práva, domáhati se na osobách k tomu povinných náhrady vynaloženého nákladu.
Tím jest řečeno, že obci hned v tom okamžiku, kdy se jí naskytne příležitost zaopatření chudých, možnost dána býti musí, aby třetí osoby k zaopatření tomu povinné vypátrala a je zákonitou cestou ku splnění jich závazku přidržela.
Mimo to jest ještě zřetel míti k tomu, že dle § 25. cit. zák. obec sama oprávněna jest druh a způsob zaopatření chudých stanoviti, a že chudý nemůže žádati určitého způsobu podpory.
Nemanželské matce proto zajisté nepřísluší právo, aby své nemanželské dítě libovolné třetí osobě bez vědomí a srozumění, obce na útraty této k opatrování odevzdala.
Dle zmíněných zákonitých ustanovení nemůže obec býti přidržána k náhradě opatrovacích nákladů, po mnoho měsíců od osob třetích bez jejího vědomí místnímu chudému poskytovaných.
Důvody III. stolice:
Dovolání žalobkyně, vznesené jen pro nesprávné právní posouzení věci, jest bezdůvodné.
Dovolání nevšímá si naprosto zjištění nižších soudů, dle kterého převzala žalobkyně nemanželské dítě na základě smlouvy, uzavřené s matkou dítěte za měsíční alimentační obnos určité výše do výživy.
Je-li tomu tak, pak plnila žalobkyně, vykonávajíc vlastní svou povinnost ze smlouvy, nikoliv ale obstarávajíc vůbec nějaké jednání žalované obce.
Žalobkyně může tudíž požadovati zaplacení slíbené úplaty jedině od matky dítěte, nikoliv však od domovské obce náhradu toho, co by snad tato za jiných okolností na základě povinnosti, zaopatřovati chudé, jež jí zákonem přísluší, byla musela plniti. (Rozh. z 30. prosince 1907, č. 16117.)
bl.

Citace:

Domovská obec není povinna hraditi výživné za nemanželské dítě, kteréž nemanželská matka úplatně osobě třetí do výživy odevzdala.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1908, svazek/ročník 17, číslo/sešit 3, s. 154-156.