Č. 5481.Policie zbrojní (Podk. Rus): Honební spolek jako takový nemá právního nároku, aby jeho členům byly vydány zbrojní listy.(Nález ze dne 13. března 1926 č. 5301).Věc: Honební spolek v Hustu a spol. (adv. Dr. B. Mautner z Prahy) proti civilní správě Podkarpatské Rusi stran vydání zbrojních lístků a a změny stanov stěžujícího si spolku.Výrok: Stížnost členů honebního spolku v H. odmítá se jako nepřípustná. Stížnost honebního spolku, pokud směřuje proti výroku žal. úřadu o nevydání zbrojních lístků, odmítá se jako nepřípustná; pokud nař. rozhodnutím uložena stěžujícímu si spolku redukce jeho členů, zrušuje se nař. rozhodnutí pro vady řízení.Důvody: Z podnětu žádosti dvou členů stěžujícího si honebního spolku v Hustu o vydání zbrojního pasu na loveckou pušku uložil županský úřad ve V. Sevljuši polic. komisařství v Hustu, aby sdělilo hon. spolku v Hustu, že županský úřad nepovolí proň více nežli 20 pušek, aby dále vyšetřilo počet členů spolku a aby v dohodě s předsednictvím spolku ponechalo pouze 20 zbrojních listů pro jeho členy. Ostatní zbrojní listy mělo polic, komisařství členům spolku odebrati. Polic. komisařství v Hustu intimujíc toto rozhodnutí uložilo stěžujícímu si spolku, aby urychleně předložil přesný seznam členů a revírů, a nařídilo mu, aby počet členů byl snížen na 20. K rekursu hon. spolku v Hustu, vyslovil žal. úřad nař. rozhodnutím, že nemůže toho času vyhověti žádostem o vydání zbrojních pasů členům stěžujícího si spolku, a to z důvodu příliš malé rozlohy spolkového revíru a z ohledu na šetření zvěře a racionelní provádění honitby. V témže rozhodnutí uložil dále žal. úřad županskému úřadu, aby lovecký spolek v Hustu byl vhodným způsobem současně vyrozuměn o tom, že žádoucím by bylo počet členů spolku omeziti a § 3 stanov doplniti v tom směru příslušným ustanovením.O stížnostech nss uvážil: — — —Nař. rozhodnutí obsahuje 2 výroky. Jednak bylo jim vysloveno, že žal. úřad nemůže toho času vyhověti žádostem o vydání zbrojních pasů členům spolku, jednak bylo uloženo stěžujícímu si spolku, aby počet členů spolku byl omezen na 20 a § 3 spolkových stanov v tom směru příslušným ustanovením doplněn. Stížnost obrací se svými námitkami proti nař. rozhodnutí v obou zmíněných směrech. — — —Nárok na vydání zbrojních lístků jest individuelním nárokem jednotlivých fysických osob, jak tomu svědčí různá ustanovení župního statutu župy marmarošské o držení střelných zbraní (§ 2, 4, 5, 6, 7, 8 a dalších) a jak ostatně plyne i z povahy věci samé. Hon. spolek jako takový nároku na vydání zbrojních lístků pro své členy nemá. Že by snad v daném případě hon. spolek vystupoval jako plnomocník jednotlivých svých členů, tvrzeno není. Nemá-li však stěžující si spolek nároku na vydání zbrojních lístků, nemohlo býti nař. rozhodnutím, pokud jím bylo odepřeno vyhověti žádosti spolku o vydání zbrojních lístků pro jeho členy, zasaženo v jeho subj. právo.Důvodnou shledal však nss stížnost hon. spolku, pokud brojí proti výroku žal. úřadu ve směru druhém:Nemůže býti sporu o tom, že tímto výrokem žal. úřadu zasaženo bylo v právo volného spolčování. lest tedy legitimace stěžujícího si spolku ke stížnosti dána. Výrok žal. úřadu postrádá, jak již shora podotknuto, v tomto směru každého odůvodnění. Nejen účinná obrana strany, nýbrž i přezkoumání nař. rozhodnutí nss-em jest však možným jen, když z rozhodnutí jest patrno, z jakých skutkových předpokladů a z jakého právního názoru vycházel žal. úřad při svém rozhodnutí. Jest proto požadavkem řádného řízení správního, uznávaného stálou judikaturou nss-u, aby úřad, rozhoduje-li o oprávněnosti nároku stranou uplatňovaného, svůj výrok odůvodnil, t. j., aby v rozhodnutí uvedl nejen skutkový základ, z něhož vycházel, nýbrž i právní stanovisko, z kterého uplatňovaný nárok posuzoval. Těmto všeobecným požadavkům správního řízení nař. rozhodnutí ve směru druhém nevyhovuje.