NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 1

Čís. 10676.

Uložil-li zmocněnec podle plné moci zmocnitelovy peníze na vkladní knížky, opatřil je však bez zmocnitelovy vůle hesly, může býti zmocnitelem žalován, by mu sdělil hesla neb aby knížky devinkuloval.
(Rozh. ze dne 9. dubna 1931, Rv II 813/30.)
Žalobce ponechal žalované, své manželce, od převratu do rozvodové rozepře zcela správu svého majetku, jmenovitě vybírání honorářů a vydávání peněz na domácnost, a uložil jí, by přebytky po zapravení nákladů na vedení domácnosti uložila na vkladní knížky, svěřil jí dále peníze stržené za prodané nemovitosti, by je uložila na vkladní knížku. Žalovaná podle tohoto příkazu uložila přebytky po zaplacení nákladů na domácnost jakož i útržek za prodanou nemovitost na vinkulované vkladní knížky, o něž ve sporu jde. Žalovaná dala o své újmě vinkulovati obě vkladní knížky hesly, které nesdělila žalobci. Žalobou, o niž tu jde,, domáhal se žalobce na žalované, by zrušila vinkulaci vkladních knížek do dvaceti čtyř hodin, po případě, by mu v téže lhůtě oznámila hesla tak, by mohl s vklady na vkladních knížkách volně disponovati. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Podle zjištění nižších soudů šlo mezi stranami o poměr zmocnitelský podle § 1002 a násl. obč. zák. Právním účinkem tohoto poměru jest, že zmocněnec koná právní jednání za jiného s úmyslem a účinkem, že jeho jednání platí za jednání jiného (zmocnitele). Důsledkem toho jest obchod uzavřený zmocněncem v mezích udělené plné moci účinným pro zmocnitele, takže práva a povinnosti z tohoto obchodu nepříslušejí zmocněnci, nýbrž zmocniteli (Stubenrauch II., str. 217, Krainz-Ehrenzweig § 113). Nenabyla tudíž žalovaná práv z úkonů předsevzatých jí z příkazu žalobcova, nýbrž nabyl je žalobce. Uložila-li tudíž žalovaná na vkladní knížky z příkazu žalobce přebytky z jeho vybraných honorářů, a uložila-li na vkladní knížky útržek docílený za nemovitost žalobcovu, nenabyla tím vlastnického práva ani na vkladních knížkách ani na vkladech v nich uložených, nýbrž nabyl vlastnické právo i na knížkách i na vkladech jen žalobce, a to právě následkem právního poměru, vzniklého smlouvou zmocnitelskou mezi žalobcem a žalovanou. Ano bylo zjištěno, že žalovaná dala o své újmě vinkulovati obě knížky hesly, která žalobci nesdělila, nelze říci, že obstarala věc pilně a poctivě, jak byla jako zmocněnec povinna podle § 1009 obč. zák. Podle tohoto ustanovení je pak žalovaná povinna vydati žalobci jako zmocniteli vše, co má ve svých rukou z obstarávání svěřených jí věcí, a je tudíž také povinna od- straniti překážky, jimiž o své újmě znemožnila žalobci, by se svým vlastnictvím volně a neomezeně nakládal.

Citace:

Čís. 10676. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 496-497.