Authors:
= Boh. adm., 12 (1930), sv. 1
PDF
— Č. 8647 —

Č. 8646.


Zaměstnanci veřejní: Přidělení soudce na místo řádně systemisované a uprázdněné nelze kvalifikovati za služební cestu mimo úřední místo (a nikoliv za substituční opatření) jen z toho důvodu, že onen soudce uplatnil nárok na stravné ve výši, jak přísluší při služebních cestách mimo úřední místo.
(Nález ze dne 30. května 1930 č. 8970.)
Věc: Dr. Jan K. v Ch. proti ministerstvu spravedlnosti o stravné.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. sprav. stížnosti st-le, rady zem. soudu v T., přiděleného k okr. soudu v B., do výměrů presidia vrch. zem. soudu v Praze z 12. srpna 1927 a z 22. září 1927 o odškodném za přidělení. — — —
O stížnosti nss uvážil:
Podle znění nař. rozhodnutí a obsahu stížnosti je na sporu toliko otázka, za jaké služební opatření sluší považovati dočasné přidělení st-le k okr. soudu v B. Žal. úřad kvalifikuje je v době od 25. července do 7. srpna 1927 za služ. cestu mimo úřední místo, a to v podstatě proto, že st-1 uplatňoval za dobu tu nárok na stravné ve výši denních 36 Kč a nocléžné á 10 Kč, tedy zřejmě částkami, které náležejí podle výn. min. fin. z 15. června 1920 č. 5034 státním zaměstnancům při služ. — Č. 8647 —
cestách mimo úřední místo. Stížnost naproti tomu tvrdí, že st-1 byl přidělen jmenovanému okr. soudu na místo řádně systemisované a uprázdněné úmrtím přednosty soudu toho, a že proto běží o substituční opatření ve smyslu dvor. dekretu z 28. března 1828 č. 2332 Sb. just. zák. Nss uznal stížnost důvodnou.
Podle odst. 1 cit. dvor. dekretu obdrží úředníci, kteří byli vysláni ze svého služ. místa k dočasnému obstarávání uvolněného služ. místa, vedle náhrady čestného za cestu tam a zpět a jiné cesty spojené s povinnostmi substituovaného místa, diety, jež jim náležejí podle jejich vlastní služ. třídy. Charakterisuje tedy zákon substituci dvěma znaky, z nichž jeden záleží v dočasném zastávání uvolněného (vakantního) místa služebního, druhý pak v tom, že jde o služ. místo mimo služ. místo úředníkovo. Jiných kriterií zákon pro pojem substituce nevymezil a je proto výše diet v této relaci bez jakéhokoli právního významu. Diety jsou jen důsledkem, který spojuje zákon se substitucí, nemají však vlivu na kvalifikaci určitého služebního opatření jako substituce. Názoru tomu svědčí i skutečnost, že cit. dvoř. dekret zaručuje úředníku diety podle jeho vlastní služ. třídy a že tedy sám výši jejich neurčil.
Za tohoto stavu práva vycházel ovšem žal. úřad z nesprávného právního názoru, odepřel-li kvalifikovati služ. přidělení st-le k okr. soudu v B. za substituci jedině proto, že st-1 uplatňoval odškodné ve výši stanovené platnými předpisy pro služ. cesty úředníků mimo jejich služ. místo.
Opak nelze dovoditi ani z toho, že st-1 uplatňoval nárok na diety ve výši 36 Kč denně a na příplatek za noc po 10 Kč denně, z čehož žal. úřad usuzuje, že se st-1 domáhal diet stanovených pro služ. cesty. Neboť, domáhal-li se st-1 diet substitučních a dovozoval-li jak v cestovním denníku (výkazu práce) tak i ve svém odvolání, že služ. upotřebení jeho u okr. soudu v B. bylo substitucí, pak ovšem bylo hledati materielní předpoklady pro přiznání diet substitučních v předpisech o substitucích, nikoliv však ve specifikaci diet, která se týče jenom výše odškodného, nikoliv však materielních jejích předpokladů.
Citace:
č. 8646. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 865-866.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).