NPD documents search: Váž. tr., 7 (1925)

Čís. 11500.

U soudu, příslušného pro hlavního dlužníka jen podle § 88, druhý odstavec, j. n. (§ 87 a) j. n.), nemůže býti žalován i vedlejší dlužník nebo společník ve sporu, pro něhož není opodstatněna příslušnost podle § 88, druhý odstavec, j. n. (§ 87 a) j. n.). Hlavní dlužník a rukojmí a plátce mohou býti žalováni (§ 93 j. n., § 11 c. ř. s.), jen u obecného soudu hlavního dlužníka.
(Rozh. ze dne 22. března 1932, R I 147/32.)
Žalobu proti Gustavu V-ovi mladšímu jako hlavnímu dlužníku a proti Gustavu V-ovi staršímu jako rukojmí a plátci odůvodňoval žalobce co do místní příslušnosti ohledně Gustava V-a mladšího ustanovením §§ 87 a) a 88, druhý odstavec j. n., ohledně Gustava V-a staršího ustanovením § 93 j. n. a § 11 c. ř. s. Námitku místní nepříslušnosti soud prvé stolice zamítl, rekursní soud jí vyhověl ohledně Gustava V-a staršího a žalobu proti tomuto žalovanému odmítl. Důvody: Jest uvažovati o tom, zda je tu místní příslušnost podle § 93 j. n. a § 11 c. ř. s. Podle § 93 j. n. lze více osob, které mají obecný soud před různými soudy, jako společníky žalovati u soudu, u něhož jeden ze společníků má své obecné sudiště, a jsou-li mezi společníky hlavní a vedlejší dlužníci u obecného soudu hlavního dlužníka. Nemůže proto býti žalováno u soudu příslušného pro hlavního dlužníka jen podle § 88 druhý odstavec j. n., i proti vedlejšímu dlužníku nebo proti společníku ve sporu, pro kterého není opodstatněna příslušnost podle § 88 druhý odstavec j. n. Hlavní dlužník a rukojmí a plátce mohou býti žalováni jen u obecného soudu hlavního dlužníka (srv. rozh. ze dne 25. července 1907, čís. 7738, úř. sb. 1087). Bylo proto rekursu Gustava V-a staršího vyhověti a napadené usnesení soudu prvého zrušiti a žalobu pro místní nepříslušnost dovolaného soudu odmítnouti. Soud prvé stolice nezabýval se otázkou, zda tu není příslušnost dle § 87a j. n., avšak toho není třeba v souzeném případě, poněvadž, i kdyby tu příslušnost podle § 87a j. n. byla ohledně Gustava V-a mladšího, nemohlo by jí býti použito k odůvodnění příslušnosti proti Gustavu V-ovi staršímu podle § 93 j. n. z důvodu výše uvedeného.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolací rekurs se odkazuje na příslušné správné odůvodnění napadeného usnesení s dodatkem, že vytýkaný rozpor se netýká podstatné části, jelikož předpis § 93 j. n. platí i v případě, že je více hlavních zavázaných, i v případě, že jsou tu hlavní a vedlejší zavázaní, jenže v tomto případě mohou býti žalováni jen vedlejší zavázaní u obecného sudiště některého z hlavních zavázaných, a nikoliv opačně.

Citace:

č. 1857. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 39-39.