Č. 3228.

Honební právo (Čechy): I. * Do výměry souvislých pozemků ve smyslu § 2 hon. zák. čes. nelze včítati plochu veřejných cest, které pozemky těmi probíhají. — II. * Nájemci společenstevní honitby nepřísluší v řízení o přikázání pozemků tvořících dosud součást honitby společenstevní jako enkláv do sousední honitby samostatné postavení procesní strany. — III. * Právo stížnosti přísluší mu jen tenkráte, zasahuje-li výrok úřadu přímo do jeho smluvních práv nájemních.
(Nález ze dne 8. února 1924 č. 1870,)
Prejudikatura: Boh. 32 adm.
Věc: Výbor honebního společenstva v T. a Josef R. tamtéž proti zemskému správnímu výboru v Praze o území společenstevní honitby.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: Nař. rozhodnutím potvrlil žal. úřad rozhodnutí osk v P. z 22. srpna 1919, jímž bylo prohlášeno, že plocha společenstevní honitby obce T. klesla pod zákonnou výměru 115 ha a že se tudíž přikazuje od 1. února 1920 jako enkláva k samostatné honitbě velkostatku L.
Stížnost Josefa R., pokud směřuje proti oné části nař. rozhodnutí, jíž provedeno nové uspořádání honebního území v katastru obce T-ské, shledal nss nepřípustnou, neboť st-li tomuto jakožto nájemci společenstevní honitby příslušejí k honitbě té výhradně práva plynoucí z jeho soukromoprávního poměru pachtovního k honebnímu společenstvu, do tohoto smluvního poměru však nebylo touto částí nař. rozhodnutí zasaženo. Nedostává se tedy Josefu R. v tomto směru legitimace ke stížnosti (viz Budw. 8102/11, 4257/06, 2415/04, 5233/07 a j.).
K stížnosti honebního výboru uvážil nss o této části nař. rozhodnutí toto:
Stížnost namítá, že neprávem vycházel žal. úřad z předpokladu, že pozemky č. kat. ..... jsou veřejnými cestami, ač ve skutečnosti jde o role resp. les. Námitkou touto popírá stěžující si společenstvo správnost skutkového zjištění, jež žal. úřad položil za základ svého rozhodnutí. Ježto však společenstvo ani proti způsobu, jak úřad tuto okolnost zjišťoval, ani proti správnosti předložených průvodů během řízení ničeho nenamítalo, neměl ani žal. úřad příčiny, aby v tom směru šetření svoje nějak doplnil, a nelze mu tedy v tomto směru vytýkati žádnou vadu řízení. Ježto pak nss podle § 6 zák. o ss jest vázán na skutkovou podstatu, již poslední instance administrativní přijala za pravou, slušelo tuto námitku zamítnouti jako bezdůvodnou.
Další námitkou vytýká stížnost nař. rozhodnutí nezákonnost, již prý se dopustilo tím, že nevčítalo do areálu společenstevní honitby plochu veřejných cest územím dosavadní honitby probíhajících. Nehledě k tomu, že by dle nař. rozhodnutí ani s připočtením těchto ploch nedosáhla výměra společenstevní honitby zákonné rozlohy 115 ha, nelze ani věcně této námitce přiznati důvodnost. Podle § 2 hon. zák. čes. jest podmínkou samostatného výkonu práva honebního držba souvislých pozemků o výměře nejméně 115 ha. Jestliže však poslední odstavec tohoto zák. ustanovení praví, že cesty, silnice, železnice, potoky a řeky, kteréž jdou těmito pozemky souvislými, spojitosti jejich nepřerušují, je tím jasně řečeno, že zákon tyto komunikace považuje za něco jiného, než za část souhrnu oněch souvislých pozemků honebních, a že je tedy do tohoto souhrnu včítati nelze (Boh. 32 adm. Budw. 863/80, 3565/87, 3786/05 a j.).
Pokud jde konečně o námitku, jež spatřuje nezákonnost nař. rozhodnutí v tom, že se jím zasahá do nabytých práv pachtýře společenstevní honitby, lze v námitce této spatřovati — logicky vzato — jen výtku, že zrušení dosavadní společenstevní honitby nemělo býti prohlášeno s platností od 1. února 1920, nýbrž teprve po vypršení běžící pachtovní lhůty. Po této stránce nelze ovšem ani pachtýři odepříti legitimaci k stížnosti, neboť zde dotýká se nař. rozhodnutí přímo jeho smluvního poměru s honebním výborem. Avšak věcně postrádá i tato námitka důvodnosti, neboť důsledky změn ve vlastnických poměrech honebních pozemků nastávají dle znění §§ 2 a 4 hon. zák. ex lege ihned, a odsunul-li úřad působnost jejich z důvodů hospodářských na počátek nejbližšího honebního roku, nemohlo tím ani právo honebního společenstva, ani právo pachtýřovo býti dotčeno (viz Boh. 32 adm., Budw. 10109/96, 14840/00, 2787/12 a j.).

Citace:

č. 3228. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 547-549.