Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, (8). Praha: Ministerstvo sociální péče, 570 s.
Authors:

Z judikatury Nejvyššího a Nejv. spr. soudu.


Úrazové pojištění.
(Podává odborový přednosta Vladimír Šmídek.)

K § 33 úr. zák. a § 187, odst. 2 horního zákona. Na podnikatele hor nelze podle § 187 horního zákona uvaliti
ručení za pachtýře a za spoluvlastníky, pokud jde
o vymáhání úrazových pojistných příspěvků. Řízení.


Námitka vadného řízení, že naříkané rozhodnutí ministerské neobsahuje právního poučení o tom, že proti němu není dalších opravných prostředků v cestě administrativní, není oprávněna, ježto platné normy upravující správní řízení neukládají poslední správní instanci povinnost, aby rozhodnutím svým připojovala poučení o opravných prostředcích a i zákon ze dne 12. května 1896, č. 101 ř. z., týkající se řízení před úřady politickými, ukládá v § 3 povinnost takovou toliko politickým úřadům v § 1 uvedeným, t. j. okresním a zemským politickým úřadům, nikoliv však ministerstvu, jež rozhoduje v stolici poslední.
Podle § 187 horního zákona lze podnikatele hor doháněti k dodržení jen oněch předpisů zákonů horních, které již dle jiných předpisů těchto zákonů jsou svěřeny péči úřadů báňských, tedy v prvé řadě předpisů rázu policejního, předpisů sledujících národohospodářskou péči o provoz hor (§ 1 zákona z 21. července 1871, č. 17 ř. z.) a snad i ještě předpisů jiného rázu, vždy ale předpisů takových, v nichž jde o onen zvláštní zájem veřejný, za jehož ochránce báňské úřady byly ustanoveny, na rozdíl od oněch předpisů, jež upravují práva a závazky vůči osobám třetím (jako na př. § 136 horního zákona). Jenom v rámci tohoto vymezení lze pak na podnikatele hor podle cit. § 187 uvaliti ručení za pachtýře a za spoluvlastníky.
V případě, v němž jde o nárok na úrazové příspěvky pojistné, které úrazová pojišťovna dělnická z důvodu úrazového pojištění vznáší vůči stěžovateli jako straně druhé a jehož plnění stěžovatel odpírá, neběží — i za předpokladu, že zákon o úrazovém pojištění jest součástí zákonodárství hornického — o zájmy veřejné, jejichž ochrana podle shora vytčeného právního výkladu § 187 horního zákona jest předpokladem pro použití tohoto předpisu, nýbrž o sporné závazky vůči osobě třetí, a nelze pak již z tohoto důvodu na daný případ použiti citovaného ustanoveni horního zákona.
(Nález Nejv. správ. soudu ze 7. dubna č. 10714/25.)
Citace:
K § 33 úr. zák. a § 187, odst. 2 horního zákona.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1927, s. 392-392.