Školy pokračovací.


I. Podstata a význam.
Úkolem pokračovacích škol jest poskytnouti dalšího vzdělání chovancům, kteří vyšedše ze školy národní navštěvují vyšších učelišť. Již r. 1528 stanoveno bylo výslovně v církevním a školském řádu od Luthera vydaném, že chovanci opouštějící školu dále vzdělávati se mají a to z počátku vztahovalo se jen na obor náboženství, později však rozšířeno to bylo i na ostatní předměty, jmenovitě čtení a psaní. Za Bedřicha II. zakládány byly (1773) nedělní školy rovněž k dalšímu vzdělávání mládeže; vyučovalo pak se v nich předkem věcem potřebným pro živnostníka, jako kreslení, mathematice, němčině a pod. Později vyučováno i ve dnech všedních. Ponenáhlu vzmáhaly se školy pokračovací s rostoucím rozvojem školství národního vůbec a při obsáhlých reformách školství národního pamatováno v Rakousku zvláště na odvětví toto, jež pojato bylo jako podstatná část veřejného školství do řádu vyučovacího a organisováno dle časových potřeb. Školy pokračovací zřízeny však i pro nejrozmanitější obory; liší se několik druhů škol těchto: nejznámějšími a nejrozšířenějšími jsou pokračovací školy průmyslové, obchodní a hospodářské a konečně ženské pokračovací školy. Novela k říš. zákonu o školách národních ze dne 2. května 1883 č. 53 ř. z. stanoví v § 10, že dle potřeb místních spojovati se mají s jednotlivými školami ústavy k vedení, k výchově a vyučování dítek školou ještě nepovinných, jakož i zvláštní vzdělávací kursy pro mládež škole odrostlou. Účelem těchto kursů jest buďto utvrditi vědomosti a schopnosti v národní škole nabyté a pojmouti do vyučování předměty zvláštní pro některý místní průmysl praktické, anebo mají úkol zvláštní — poskytnouti dívkám vyššího všeobecného vzdělání. Podobné kursy mají zde mládeži škole odrostlé propůjčiti z jednotlivých předmětů po stránce průmyslové a zemědělské prakticky upotřebitelné vědomosti, onde zase má se dívkám, pro něž není středních škol, dostati jakéhosi vyššího všeobecného vzdělání. Jednotlivé kursy upraveny jsou dle počtu a druhu předmětů, podle délky vyučování, podle týdenního počtu hodin a dbáno jest vždy přání obyvatelstva a místních potřeb. Vzdělávací kursy tyto spojované se školami národními nedotýkají se v nejmenším zvláštních opatření učiněných k vyučování průmyslovému, zejména pak nedotýkají se nikterak škol pokračovacích ustanovených pro učně a pomocníky živnostenské; lišíť tyto školy se již i tím od nich, že mohou být navštěvovány dle organisace své i dítkami školou povinnými, kdežto zvláštní vzdělávací kursy se školami národními spojené a pokračovací kursy pro dívky výhradně určeny jsou pro mládež škole odrostlou (min. nař. ze dne 10. dubna 1885 č. 1985 č. 15 ř. z.).
II. Organisace.
Se kteroukoli obecnou školou národní nebo měšťanskou spojiti lze zvláštní vzdělávací kursy nebo pokračovací kursy pro dívky; do kursů těchto smějí býti přijati chovanci, kteří úplně učinili dosti povinné návštěvě školní. Kursy tyto podléhají školnímu dohledu jako školy národní, správci školy přísluší správa vzdělávacího kursu; k vyučování v kursu povolány jsou předem učitelské síly školy dotyčné a pravidelně jest v kursu táž řeč vyučovací, jako v dotyčné škole. Kdož vyučují předmětům, kterým se i na školách národních povinně učí, prokázati musí aspoň učitelskou způsobilost předepsanou pro školy národní. Při vyučování v kursech může se používati místností a učebných prostředků dotyčných škol národních; vyučování zařízeno býti má s plným ohledem na zdraví chovanců. Používati pak smí se toliko učebnic a prostředků, které připuštěny byly ministrem vyučování pro některou kategorii učelišť nebo specielně pro tyto kursy. Zemské školní úřady zmocněny jsou schváliti stanovy specielních vzdělávacích kursů a pokračovacích kursů pro dívky a vydávati příslušná další nařízení.
III. Cíl kursů pokračovacích.
Pokračovací kursy mají dále vésti a doplňovati vzdělání nabyté na školách národních. Vyučovati se má v nich v tu dobu denní, v těch dnech všedních a v té době roční, aby se mohli žáci vedle toho věnovati svému zaměstnání praktickému.
Na školách pokračovacích učí se: náboženství, čtení, návodu k dopisování, počtům hlavně pro domácnost a hospodářství, zásadám jednoduchého účetnictví, kreslení, potřebným vědomostem z hospodářství polního a odvětví jeho nebo z technologie v nejdůležitějších živnostech místních (srv. i zem. zákon haličský ze dne 2. února 1885 č. 28 z. z.). Co se tkne průmyslových škol pokračovacích (viz blíže čl. »Školy průmyslové«), naléhají průmyslové kruhy na stát, aby je svým nákladem vydržoval a obligatorně je zavedl; česko-německá jednota průmyslová sdělala na sjezdu odbývaném v lednu 1895 resoluci, ve které se praví, že průmyslové školy pokračovací jsou nezbytným základem zdatného živnostnictva, pročež se veškerým živnostenským korporacím a obcím odporučuje péče a podpora školství tohoto a spolu usiluje se o to, aby vláda zákonnou cestou upravila zakládání a vydržování průmyslových škol pokračovacích.
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Sbratření dědické. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 391-392.