Příspěvek k otázce jazykové.

A., bydlící v okresu N. — úplně německém — žaloval B. z okresu K. — výlučně českého — o zaplacení 14995 K a přísl. u krajského soudu oběma soudům okresním společně nadřízeného žalobou německou.
Krajský soud vrátil žalobu, ježto měla býti sepsána v jazyku českém. Presidium téhož soudu uložilo mu však, aby žalobu přijal a bez ohledu na důvod, ze kterého ji vrátil, vyřídil.
Presidium vrchního soudu zemského mocí práva dohledacího dle § 7, zákona z 29. února 1920, čís. 122 sb. zák. a nař. vyslovilo, že v této věci nadále lze přijímati jen podání v jazyku státním, neboť krajský soud je v daném případě příslušný proto, že žalovaný má své bydliště v okrese k—ckém, kde dle posledního soupisu nebylo 20 % příslušníků národnosti německé. Nevztahuje se tudíž působnost krajského soudu v tomto případě na okres menšinový ve smyslu § 2. jaz. zák. a možno mu tudíž dle § 1 přijímati jen podání v jazyku státním.
Pobyt žalobcův není pro příslušnost rozhodujícím a nemá vlivu na jazykovou povahu věci projednávané. Další žádosti stěžovatelově, aby žalující strana byla poukázána, podati žalobu v jazyku československém v nynějším stadiu sporné věci, kdy byl již odbýván první rok a byla určena lhůta k odpovědi, nelze vyhověti, neboť dohledacímu úřadu nepřísluší dle §§ 94—96. ústavní listiny vyřízení, jež by měla moci usnesení soudního.
Dr. J. Beutl.

Citace:

Čsl. státní úřad statistický. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1921, svazek/ročník 60, číslo/sešit 6, s. 208-208.