Č. 3523.

Živnostenské právo. — Administrativní řízení: * Ani ustanovení 4. odst. § 146 ani jiný předpis živn. řádu nedává ministerstvu obchodu právo, aby výnos zemské správy politické, jímž schváleny byly podle § 35 živn. ř. jateční poplatky, z moci úřední zrušilo potud, pokud jím vybírání poplatků schváleno bylo s účinností ode dne předcházejícího před pravoplatností schvalovacího aktu.
(Nález ze dne 26. dubna 1924 č. 6940.)
Věc: Městská obec N. J. (adv. Dr. Emil Lövy z Nového Jičína) proti ministerstvu obchodu o zvýšení jatečných poplatků.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Zsp v Brně schválila výn. z 22. března 1921 na základě § 35 živn. ř. zvýšení poplatků za porážení dobytka, jak bylo usneseno v sezení měst. zastupitelstva v N. J. z 13. dubna 1920 a to s platností od 1. dubna 1920. Nař. rozhodnutím min. obch. zamítajíc odvolání z tohoto výn. podané jednak dvěma řezníky jednak společenstvem řezníků pro nedostatek legitimace, zároveň zrušilo onu část rozhodnutí zsp-é, jíž bylo vysloveno, že zvýšené jateční poplatky platí od 1. dubna 1920, a stanovilo, že zvýšené poplatky smějí býti vybírány toliko ode dne, kdy rozhodnutí zsp-é nabylo moci práva, poněvadž vybírání zvýšených poplatků se zpětnou platností není zákonem odůvodněno.
Stížnost do tohoto rozhodnutí podaná v podstatě namítá jednak, že žal. úřad vůbec nebyl oprávněn mimo pořad instanční rušiti z moci úřední rozhodnutí zsp-é, jež je tomuto úřadu vyhrazeno předpisem § 35, odst. 2. živn. řádu, jednak, že mylný jest názor žal. úřadu, že zvýšené poplatky smějí býti vybírány teprve ode dne, kdy schvalovací výn. zsp-é vstoupil v moc práva.
Nss-u bylo se zabývati na základě stížnosti nejprve otázkou, bylo-li min. vůbec oprávněno onen výrok zsp z moci úřední přezkoumávati a uznavši jej nezákonným jej zrušiti.
Uvážil v té příčině toto: V řízení správním nepřísluší všeobecně úřadům nadřízeným právo, aby z moci úřední rušily nebo měnily akty nižších stolic formálně platné, z nichž někdo nabyl subjektivních práv. Doklad toho, že také řád živn. platnost této zásady uznává, možno spatřovati právě v ustanovení § 57 a § 146, odst. 4, které stanoví výjimky z oné zásady, a které by nemělo smyslu anebo aspoň bylo zbytečné, kdyby právo živn. přiznávalo vůbec úřadům právo z moci úřední rušiti rozhodnutí nižších stolic na škodu stran, jež z nich nějakých práv nabyly. Sluší tedy míti za to, že právo takové mohou vykonávati právě jen potud, pokud to zněním onoho ustanovení jest odůvodněno. Podle ustanovení 4. odst. § 146 má nadřízený úřad z moci úřední zakročiti, zví-li o nedostatku zákonných náležitostí. Ustanovení to může samo o sobě zavdati podnět k pochybnostem, jaký jest jeho vlastní smysl a dosah, zdali výrazu »zákonné náležitosti« není v 4. odst. § 146 užito v stejném omezeném smyslu, v jakém ho užívá § 57, který výslovně mluví o zákonných náležitostech samostatného provozování živnosti. Tolik však možno ze znění 4. odst. § 146 přímo vyvoditi, že zmocnění jím dané nadřízeným úřad. živn. k zakročení z moci úřední není neomezené, nevztahuje se na veškeré případy jakékoli nezákonitosti zběhlé u stolic nižších, nýbrž jen na případy takové, kdy nabytí nějakého oprávnění ve smyslu živn. řádu jest zvláštním positivním předpisem vázáno na určité zákonné náležitosti, úřad nižší stolice však oprávnění takové přiznal, ač náležitosti ony dány nebyly. Jen v takových případech lze mluviti o nedostatku zákonných náležitostí.
V případě daném schválila zsp jako úřad k tomu povolaný (§ 35, odst. 2. živn. řádu) vybírání jatečných poplatků obcí usnesených, jestliže žal. úřad shledal, že vybírání oněch poplatků tak, jak bylo obcí usneseno a úřadem schváleno, v určitém směru — t. j. pokud poplatky měly býti vybírány ve schválené výši od terminu předcházejícího před pravoplatností schvalovacího aktu, je nezákonný, bylo by možno takovýto rozpor se zák. kvalifikovati právě jen jako nezákonnost, nikoli však jako nedostatek zákonné náležitosti, a nelze proto také takovouto nezákonnost uznati za důvod, jenž by nadřízený úřad opravňoval k zakročení z moci úřední podle uvedeného předpisu § 146 ž. ř.
Nemá tedy nař. rozhodnutí zrušující z moci úřední schvalovací akt zsp-é v uvedeném směru v předpisu 4. odst. § 146 ž. ř. opory a poněvadž, jak bylo vyloženo, živn. řád nepropůjčuje také všeobecně úřadům nadřízeným právo, aby rozhodnutí a opatření nižších stolic na újmu stran rušily pro jakoukoli nezákonnost, bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 3523. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1118-1120.