NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8418 —
Č. 8418.

Samospráva obecní: I.* Postup předepsaný v § 14 obec. finanční novely z 12. srpna 1921 č. 329 Sb. netřeba zachovati, stane-li se usnesení o novém podniku nebo zařízení v rámci rozpočtového řízení podle §§ 1—7 cit. zák. — II. Předpis § 6 cit. zák. stanovící, že ob. zastupitelstvo se usnáší na rozpočtu nejdéle dva měsíce před počátkem správního roku, je pouhým předpisem pořádkovým. — III. Poplatník má nárok na to, aby v rozpočtovém řízení nebylo proti předpisům §§ 6 a 9 cit. zák. opomenuto, slyšeti ob. fin. komisi. — IV. § 26 ob. fin. nov. neposkytuje nikomu právního nároku na zavedení zvláštního příspěvku tam stanoveného.
(Nález ze dne 7. února 1930 č. 1927.)
Prejudikatura: Boh. A 2183/25.
Věc: Jan Sch. a spol. v M. proti moravskému zemskému výboru v Brně o obecní rozpočet.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Ve schůzi měst. rady v M., konané dne 4. dubna 1927 byl projednán mimořádný rozpočet na rok 1927, vykazující celkovou potřebu 40 282,080 Kč, celkovou úhradu 6 565,579 Kč a schodek 33 716,501 Kč. Tento mimořádný rozpočet vyložen k veř. nahlédnutí po 14 dnů od 5. dubna do 20. dubna 1927, což dne 5. dubna 1927 veřejně vyhlášeno. Přípisem z 2. dubna 1927 navrhl předseda měst. fin. komise, aby vzhledem k pokročilé době vyložení a zkoumání obecního rozpočtu dělo se současně a aby stejnopis mimořádného rozpočtu byl předložen fin. komisi, čímž by poplatníci a voličové ve svém právu nebyli zkráceni. Ve schůzi měst. fin. komise, konané dne 19. dubna 1927, byl pak mimořádný rozpočet vzat na vědomí a doporučen měst. zastupitelstvu ke schválení.
Měst. zastupitelstvo ve schůzi z 22. dubna 1927 projednalo a schválilo mimořádný rozpočet s tím, že schodek bude uhražen výpůjčkami, o nichž bude měst. zastupitelstvu podán zvláštní návrh. Usnesení to veřejně vyhlášeno v době od 23. dubna do 8. května 1927. Z tohoto usnesení podali st-lé odvolání, — — — které zv mor. nař. výnosem zamítl.
Stížnost do tohoto rozhodnutí podaná vznáší námitky jednak proti rozpočtovému řízení, jednak proti důvodnosti a výši jednotlivých položek rozpočtových. Rozpočtovému řízení jako celku vytýká stížnost, že rozpočet byl proti předpisu § 6 zák. č. 329/21 projednán opožděně, dále, že v rozpočtovém řízení nebyl respektován předpis § 9 cit. zák. o tom, že obecní rozpočty a účty musí býti před veř. vyložením sděleny ob. fin. komisi k prozkoumání a vyjádření, a konečně, že rozpočet — Č. 8418 —
mimořádný byl projednán v rozpočtovém řízení odděleném od řízení o rozpočtu řádném.
Výtku první nelze uznati důvodnou již proto, že předpis § 6 cit. zák. stanovící, že obecní zastupitelstvo se usnáší na rozpočtu nejdéle 2 měsíce před počátkem správního roku, je pouhým předpisem pořádkovým, jehož dodržení není v zákoně zajištěno žádnou právní sankcí, a nelze proto předpisu tomu přiznati ten význam, že by jeho nedodržení mohli poplatníci uplatňovati jako důvod pro zrušení rozpočtového usnesení. Spatřuje-li ostatně stížnost nepříznivý vliv opožděného projednání rozpočtu na zájmy poplatků v tom, že poplatníci dovědí se pozdě o výši obecních přirážek a dávek, potřebných k úhradě rozpočtového schodku, čímž se jim znesnadňuje spolehlivé provedení jejich soukromých finančních kalkulací, stačí poukázati k tomu, že na tom se nedá již nic napraviti ani dodatečným zrušením opožděného usnesení na rozpočtu. Tím padá také argumentace stížnosti, opřená o § 10 odst. 3 zák. č. 77/27, že opožděné projednání rozpočtu mohlo by způsobiti ztrátu nároku na podíl z vyrovnávacího fondu.
K druhé z námitek proti rozpočtovému řízení uvážil nss, že zásadně by nebylo možno odpírati poplatníkům právní nárok na to, aby slyšení ob. fin. komise nebylo proti předpisům §§ 6 a 9 ob. fin. novely opomíjeno, neboť v prozkoumání rozpočtu ob. fin. komisí může poplatnictvo viděti záruku, že obecní rozpočet byl s náležitou péčí zpracován a uvážen. Z toho však ještě neplyne, že by vedle ob. fin. komise příslušel také poplatníkům bez dalšího nárok na dodržení všech formálních ustanovení zákona, která jsou dána k tomu, aby ob. fin. komisi byla zajištěna možnost řádného výkonu funkce jí zákonem přikázané.
V daném případě je mimo spor, že ob. fin. komise o navrženém rozpočtu slyšena byla — st-lé vytýkají jen, že slyšení to se nestalo v tom stadiu řízení rozpočtového, ve kterém je podle zák. předepsáno. Avšak jaké nepříznivé konsekvence z toho plynou pro obecní rozpočet a pro jejich poplatnická práva, st-lé dále neuvádějí, pročež nelze uznati uvedenou jejich námitku důvodnou.
Pokud jde o poslední ze shora uvedených námitek proti rozpočtovému řízení o odděleném projednávání mimořádného rozpočtu, je ovšem pravda, že oba rozpočty, řádný i mimořádný, které jsou pouhými částmi jednotného hospodářského plánu obce, rozděleného jen vzhledem k ustanovení § 5 cit. zák. z důvodů rozpočtové techniky ve dvě části, jest projednávati a usnésti nikoliv odděleně, nýbrž v témže rozpočtovém řízení. Avšak stížnost tvrdí jen zcela všeobecně, že následkem roztržení rozpočtu na dvě části bylo st-lům jako poplatníkům znemožněno posouditi a zjistiti účelnost a hospodárnost jednotlivých položek — které položky mají st-lé na mysli, ve stížnosti neuvádějí. To však st-lé učiniti měli a mohli, když v době podání stížnosti byl jim rozpočet řádný (jenž byl projednán v časovém pořadí před rozpočtem mimořádným) i rozpočet mimořádný znám a st-lé si tedy o celkovém hospodářství obce, o rozvržení příjmů a výdajů na oba rozpočty a o účelnosti a hospodárnosti jednotlivých položek rozpočtu mohli učiniti obraz. Neuvádějí-li st-lé, ve kterém konkrétním směru jim byla odděleným projednáním — Č. 8418 —
mimořádného rozpočtu kontrola obecního hospodářství znemožněna, nemůže ani nss posouditi, jaký nepříznivý vliv na poplatnická práva st-lů mělo vytýkané rozdvojení rozpočtu a rozpočtového řízení.
V jednotlivostech namítá stížnost po stránce procesní, že nebyl zachován postup předepsaný v § 14 zák. č. 329/21 o tom, že jde-li o nový podnik neb zařízení v rozpočtu neuvedené, k jichž úhradě je třeba učiniti půjčku, musí povšechný plán a rozpočet býti předložen fin. komisi, aby je prozkoumala a o nich vyjádření podala, načež nutno je po dobu 14 dnů před schůzí obecního zastupitelstva vyložiti veřejně k nahlédnutí, to jest způsobem v obci obvyklým veřejně vyhlásiti. Pokud řečená výtka směřuje proti rozpočtovým položkám na rozšíření měst. jatek a na novostavbu radnice, jest k tomu poukázati, že předpis § 14, jednající o nových podnicích nebo zařízeních v rozpočtu neuvedených upravuje v podstatě postup při doplňování obecního rozpočtu již stanoveného pro ten případ, usnese-li se obec během správního roku na nových podnicích nebo zařízeních, zatěžujících obec finančně ve vyšší míře, pro něž v obecním rozpočtu není úhrady. Protože jde v podstatě o doplnění rozpočtu, předpisuje zákon také řízení obdobné řízení rozpočtovému.
Z toho plyne, že v rozpočtovém řízení ve smyslu §§ 1—7 cit. zák. — a o takové řízení právě v daném případě šlo — nemá předpis § 14 místa, a nelze proto proti rozpočtovému řízení důvodně vznášeti výtku nedodržení ustanovení § 14 cit. zák., a to ani kdyby v rámci rozpočtového řízení bylo usneseno zříditi nový podnik nebo zařízení a k tomu účelu učiniti zápůjčky nebo úhradu nákladu jiným způsobem opatřiti.
Pokud námitce vytýkající ve věci rozšíření jatek nedodržení předpisu § 14 ob. fin. nov. bylo by rozuměti tak, že se netýká řízení o rozpočtu, jenž je předmětem nynějšího sporu, nýbrž tak, že tu není dosud platného zásadního usnesení obecního zastupitelstva o rozšíření jatek učiněného za dodržení předpisu § 14 cit. zák., pročež nelze náklady na tento účel zařaditi do rozpočtu jako výdaj ve smyslu § 4 cit. zák., ježto by bez řečeného platného zásadního usnesení nemohl býti realisován, bylo by uvésti toto:
V příčině rozšíření jatek poukazuje žal. úřad v nař. rozhodnutí na to, že o tomto předmětu bylo již zásadně rozhodnuto při schválení mimořádného rozpočtu na r. 1926, do něhož byl zařazen náklad na obnovení měst jatek obnosem 13 200,000 Kč, že tento úvěr byl vyčerpán jen do výše 9 478,020 Kč, tak že v rozpočtu na r. 1927 zařazeným obnosem 4 214,000 Kč uskutečňuje se pouze převod úvěru v mimořádném rozpočtu na r. 1926 již uvedeného a zv-em schváleného, tak že vlastně jde jen o úhradu překročení úvěru rozpočtového pouze částkou asi 500,000 Kč. Správnost tohoto tvrzení stížnost nepopírá. Stalo-li se však usnesení o rozšíření jatek v rámci jednání o rozpočtu na rok 1926, pak nebylo, jak plyne z hořejších vývodů, již proto ani při onom zásadním usnesení o rozšířeni jatek třeba zachovati postup předepsaný v § 14 cit. zák. a nebylo tudíž třeba uvažovati, zda dodržení tohoto postupu je uloženo pod sankcí neplatnosti takového usnesení. — Č. 8419 —
Dále dovolává se stížnost předpisu § 26 zák. č. 329/21 a chce z něho dovozovati, že k rozšíření jatek měly býti od interesentů požadovány zvláštní příspěvky. Tu sluší poukázati na to, jak správně podotkl žal. úřad v nař. rozhodnutí, že § 26 neposkytuje nikomu právního nároku na zavedení zvláštního příspěvku v tomto paragrafu stanoveného (srov. Boh. A 2183/25), tak že i kdyby bylo možno jatky kvalifikovati jako zařízení ve smyslu cit. paragrafu, nebyli st-lé tím, že obecní zastupitelstvo se neusneslo ke zmíněnému účelu vybírati zvláštní příspěvky, v žádném svém subj. právu zkráceni.
Ve věci položky na novostavbu radnice vytýká stížnost kromě již shora vyřízené námitky porušení předpisu § 14 zák. č. 329/21, že tu není platného titulu k zařazení této položky, poněvadž nové rozhodnutí ze 16. září 1927, jež zv vydal po zrušení rozhodnutí ze 14. března 1925 o zadání stavby radnice nss-em pro vady řízení, bylo opět vzato v odpor stížností na nss. Tu však stížnost přehlíží, že pro otázku přípustnosti preliminování určitého vydání rozhoduje stav, jaký tu byl v době, kdy obecní zastupitelstvo se na rozpočtu usnáší (srov. Boh. A 4667/25). V době, kdy se obecní zastupitelstvo na mimořádném rozpočtu usnášelo (t. j. dne 4. dubna 1927), bylo sice rozhodnutí zv-u ze 14. března 1925 stran zadání stavby radnice zrušeno nálezem nss-u, ale bylo tu nové pravoplatné usnesení měst. zastupitelstva ze 6. června 1925 o tom, že stavba nové radniční budovy se má nákladem okrouhle 30 000,000 Kč provésti. Na tento účel byly již v r. 1925 a 1926 určité částky preliminovány. Jest tudíž námitka, že preliminovaná rozpočtová položka na novostavbu radnice neměla v době usnášení o rozpočtu věcného podkladu, bezdůvodná.
Ostatní námitky stížnosti proti rozpočtové položce na novostavbu radnice, dovozující, že projekt novostavby té nebyl po stránce finanční i technické náležitě projednán, že novostavba ta je v tom rozsahu, jak se provádí, neúčelná a pro obec hospodářsky nevýhodná, poněvadž výnos z pronajatých místností bude v poměru ke stavebním nákladům minimální, směřují v podstatě proti usnesení měst. zastupitelstva ze 6. června 1925 o tom, že se má provésti stavba nové radniční budovy, po případě proti usnesením o zadání jednotlivých stav. prací, a mohly jen proti těmto usnesením býti s účinkem uplatňovány — že této možnosti tu nebylo, stížnost netvrdí — nikoli teprve proti rozpočtové položce, která jest pouhým finančním provedením a důsledkem oněch usnesení. — — — — —

Citace:

č. 8418. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 360-363.