NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Rok první.

V řízení před soudy sborovými je první rok obligatorním, v řízení před soudy okresními fakultativním.
A. Řízení před soudy sborovými.
I. Přípustná přednesení při prvním roku.
Při prvním roku mohou strany jen ta přednesení učiniti, jež v § 239 c. ř. s. jsou uvedena, všeliká jiná přednesení jsou vyloučena (§ 239 posl. věta c. ř. s. ). Některá z těchto přednesení musí při prvním roku býti učiněna, jinak by byla vyloučena (prekludována), jiná opět učiněna býti mohou, avšak nebyla-li učiněna, prekluse nenastává.
a) Pod následky prekluse budiž při prvním roku:
1. ohlášena námitka nepříslušnosti soudu (exceptio fori incompetentis), ač jde-li o nepříslušnost’ odstranitelnou. Nestalo-li se tak, nastává prorogace soudu (forum prorogatum, §§ 240 с. ř. s., 104 j. n.). Šlo-li by o nepříslušnosť prorogaci neodstranitelnou a nebyla-li při prvním roku namítána, bude možno k ní na dále přihlížeti jen z moci úřední (§ 240 c. ř. s., § 43 j. n.).
2. učiněn návrh žalovaným na složení jistoty pro útraty sporu (§ 56 c. ř. s.). Nebyl-И návrh takový učiněn, je vyloučen (§ 59 c. ř. s.).
b) Při prvním roku možno:
1. ohlásiti t. zv. obrany privilegované, totiž:
a) námitku vyloučení pořadu práva;
ß) námitku zahájeného sporu (exceptio litis pendentis);
γ) námitku věci rozsouzené (exc. rei judicatae) [o námitce nepříslušnosti, která též náleží k t. zv. obranám privilegovaným, byla již řeč v odst. a, 1]. Ostatně musí soud procesní k námitkám v odst. a—γ uvedeným v každém stadiu procesním z moci úřední přihlížeti (§ 240 odst. 3 c. ř. s.);
2. přijmouti prohlášení pojmenovaného auktora (§§ 22 až 25 c. ř. s.) [viz čl. Pojmenování auktora];
3. může žalobce žádati za povolení ke změně žaloby (§ 235 c. ř. s.);
4. může žalovaný učiniti návrh na zamítnutí žaloby pro nedostatek procesní způsobilosti některé ze stran sporných nebo pro nedostatek oprávnění osoby co zástupce vystupující.
II. Řízení.
První rok odbývá se před předsedou senátu neb před členem senátu, jemuž to předseda senátu nařídí (§ 239 odst. 1), aniž je k tomu zapotřebí zvláštního vyhotovení (§ 120 odst. 1 jedn. ř.). První rok je veřejným (§ 120 odst. 3 jedn. ř.); strany advokátem zastoupeny býti nemusí (§ 27 odst. 2 c. ř. s.). Co se týče podrobností, sluší podotknouti:
a) Již při prvním roku může býti spor ukončen a sice:
1. narovnáním (§ 204 c. ř. s.),
2. rozsudkem pro uznání (§ 395) neb vzdání se (§ 394) neb pro zmeškání (§ 396).
b) Byly-li žalovaným ohlášeny t. zv. privilegované obrany, nelze o nich při prvním roku jednati a rozhodovati, poněvadž obojí je vyhraženo senátu (§§ 260 a 261 c. ř. s.). Výjimka nastati může při námitce nepříslušnosti soudu. Byla li totiž namítána nepříslušnosti prorogaci neodstranitelná, může soudce první rok řídící zavésti z moci úřední o tom šetření, zda nepříslušnost’ taková tu je a je-li patrno z výsledku tohoto šetření, že nepříslušnost’ taková tu skutečně je, může ihned při prvním roku žalobu pro nepříslušnost’ zamítnouti. Nařízení min. spr. ze dne 3. prosince 1897 č. 25801 (věstníku min. spr. č. 44), připouštějí toho možnosti, by soudce první rok řídící, přerušiv rok na krátkou dobu, vyžádal si ihned rozhodnutí senátu, zda bude o námitkách při prvním roku ohlášených zvláště jednáno. Po usnesení senátu zahájí se opětně rok, při němž se ústně prohlásí rozhodnutí senátu, po případě, bylo-li nařízeno oddělené jednání o námitkách, pokud možná i rok k jednání tomuto určený. Pokud by líčený postup nebyl vhodným neb možným, vyžádá si soudce první rok řídící rozhodnutí senátu, arciť teprve po skončení prvního roku. Uzná-li žalobce námitku nepříslušnosti žalovaným při prvním roku ohlášenou důvodnou, může vzíti žalobu zpět a tím celé řízení skončiti (§ 237 c. ř. s.). Není-li to možným, mohou se strany vzdáti ústního jednání o této námitce a mohou svá vzájemná prohlášení o námitce učiniti do protokolu s podotknutím, že se vzdávají ústního jednání. Na základě tohoto protokolu rozhodne pak senát bez ústního jednání usnesením, že se žaloba zamítá. Nevzal-li ani žalobce žalobu zpět ani strany se nevzdaly ústního jednání o námitce, položí senát к jednání o námitce z moci úřední rok (§ 260 odst. 1 c. ř. s.) a rozhodne po ústním jednání usnesením (§ 261 c. ř. s.).
c) O návrhu na zamítnutí žaloby pro nedostatek procesní způsobilosti některé ze stran sporných nebo pro nedostatek oprávnění osoby co zástupce vystupující, podobně i o návrhu na složení jistoty žalobní budiž hned jednáno a rozhodnuto. Ač výslech svědků při prvním roku je vyloučen, mohou nicméně při rozhodování o těchto návrzích svědci býti slyšeni o skutkových tvrzeních pro rozhod- nutí závažných, ba žalovaný může již před prvním rokem činiti přípravným podáním návrhy v § 229 c. ř. s. připuštěné. Podobně o návrhu na povolení změny žaloby budiž ihned jednáno a rozhodnuto. K nedostatku procesní způsobilosti neb nedostatku oprávnění k zastupování musí soud v každém stadiu procesním již z moci úřední přihlížeti (§ 6 odst. 1 c. ř. s.). Lze-li nedostatek takový odstraniti, může i soudce první rok řídící učiniti opatření ve smyslu § 6 odst. 2 c. ř. s. (sc. dáti rozkazy k odstranění nedostatků vhodné a stanoviti přiměřenou lhůtu k jich splnění), aniž by si musil vyžádati usnesení senátu. Podobně možno zavésti z moci úřední o nedostatcích takových šetření a dle výsledku tohoto řízení po případě usnesením zastaviti.
d) Jeví-li se dle výsledků prvního roku potřeba naříditi ústní přelíčení, nařídí soudce první rok řídící žalovanému usnesením, by podal v určité lhůtě (jež čtyry neděle přesahovati nesmí) odpověď na žalobu. Proti tomuto usnesení je samostatný prostředek opravný vyloučen (§ 243 c. ř. s.).
Dodati sluší, že předpisy o prvním roku platí též pro řízení o žalobách navzájem, žalobách zmatečných a žalobách o obnovu řízení (V. díl c. ř. s.), pokud žaloby ty podávají se u soudů sborových.
B. Řízení před soudy okresními (III. díl c. ř. s.).
V řízení tomto může sice býti nařízen první rok ve smyslu § 239 c. ř. s. (ve kterémžto případě platí rovněž předpisy shora v odst. A uvedené), avšak z pravidla již první rok slouží k předsevzetí ústního přelíčení (§ 440 c. ř. s.). První rok ve smyslu § 239 odporoučí se zejména při soudech s větší agendou, by oddělily a rychle ukončily se případy, kde lze věc beze sporu vyříditi. Upustiti sluší však od prvního roku v tomto smyslu, když je to pro stranu spojeno s obětí k soudu se dostaviti (na př. pro značnou vzdálenosť jejího bydliště od místa soudu a pod.). Námitku nepříslušnosti prorogaci odstranitelné vznésti nutno při prvním roku, je-li již tento určen k ústnímu přelíčení, před vpuštěním se do jednání o věci hlavní, ježto by jinak nastala prorogace (prorogatio fori) (§ 441 ve spojení s § 240 odst. 2 с. ř. s.) (viz čl. Příslušnost soudní).

Citace:

Rok první. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 121-123.