Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů, 3 (1926). Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 576 s.
Authors:

Deník.


Zákon o původském právu

k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském) ze dne 24. listopadu 1926, č. 218 Sb. z. a n.
, nabývá účinnosti prvním dnem 1. března 1927. Zákon, jenž je výsledkem parlamentního projednávání více než šestiletého, přidržuje se v hlavních rysech rakouského zákona ze dne 26. prosince 1895, č. 197 ř. z., platného až dosud v našich historických zemích. To je patrno již ze systematiky zákona, jenž zahrnuje do pěti oddílů vedle všeobecných ustanovení oddíl o obsahu původského práva, o jeho trvání i ochraně a ustanovení přechodná a závěrečná. Přes tento konservativní celkem ráz obsahuje nový zákon řadu pronikavých změn, jak toho vyžadovala potřeba unifikace autorského práva na území republiky, nutnost přizpůsobiti domácí právo bernské konvenci, k níž naše republika přistoupila na základě závazku smlouvou st.-germainskou a konečně požadavek časového i věcného rozšíření ochrany původského práva. Ve shodě s bernskou konvencí chrání zákon díla literární, umělecká (hudební i výtvarná) a fotografická, která byla vydána na území Československé republiky, jakož i takováto díla, jejichž původci jsou státními občany československé republiky, nechť byla vydána kdekoliv či vůbec nebyla vydána. (§ 1.) Díla cizích státních občanů jsou chráněna, ať dosud vůbec nebyla vydána či byla vydána v cizině, podle obsahu státních smluv anebo, pokud jest zaručena v příslušném cizím státě vzájemnost podle vládního prohlášení, vyhlášeného ve Sbírce zákonů a nařízení. (§ 2.) V souhlase s bernskou konvencí odstraňuje zákon veškery formality, které dosud byly podmínkou uplatnění práva původského. Literárními neb uměleckými díly po rozumu zákona jsou všechny výtvory z oboru krásné i vědecké literatury a umění (hudebního i výtvarného), nehledíc k jejich rozsahu, účelu anebo stupni hodnoty. Zákon uvádí demonatrativní výpočet takových děl celkem souhlasně s dříve rakouským zákonem z r. 1895, připojuje ještě zejména díla kinematografická nebo podobným postupem vytvořená, jsou-li pro své uspořádání nebo spojení předvedených příběhu výtvory zvláštními, díla umění stavitelského, umění užitého, zahradní architektury a uměleckého průmyslu. Fotografickými díly jsou netoliko všechny výrobky a výkony, při nichž bylo užito postupu fotografického, jako nutného pomocného prostředku, ale též ona, při nichž bylo užito jiného postupu fotografickému podobného (§ 4.). Ustanovením, že právo autorské zaniká zpravidla padesát let po smrti původcově (§ 38.), přiblížil se zákon většině cizích zákonodárství i zásadě bernské konvence a splnil zároveň nejnaléhavější požadavek reformy původského práva uplatňovaný ode dávna zúčastněnými kruhy.
Citace:
Zákon o původském právu. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1927, svazek/ročník 66, číslo/sešit 4, s. 152-153.