Č. 7894.


Samospráva obecní: O vybírání obecního poplatku za vyvážení popela a smetí.
(Nález ze dne 22. dubna 1929 č. 26341/27.)
Věc: Obec T. proti okresní správní komisi v T. o obecní poplatek za vyvážení popela a smetí.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.

Důvody: Platebním výměrem měst. úřadu v T. z 20. října 1926 byla ředitelství státních drah Praha-Jih jako majiteli domu č. p. ... v T. předepsána obecní dávka za odvoz popela a smetí za dobu od 1. července 1925 do konce roku 1926 částkou 1218 Kč. Odvolání z tohoto plat. výměru, jež podalo ředitelství stát. drah, nevyhovělo obecní zastupitelstvo města T. výměrem z 31. ledna 1927 s odůvodněním, že ředitelství stát. drah nebyla povolena výjimka z obligatorního používání obecního zařízení k odvozu popela a smetí, a že má správa domu příležitost popel obecním povozům předati, poněvadž obecní povozy k domu č. p. ... v T. jezdí. Dalšímu odvolání, v němž ředitelství tvrdilo, že o odvoz popela a odpadků z domu č. p. ... je postaráno soukromou úmluvou, a popřelo, že obecní povozy k onomu domu pro popel jezdí, vyhověla osk v T. mař. rozhodnutím a zrušila předpis dávky s odůvodněním, že úředně bylo měst. hospodářským správcem potvrzeno, že město popel a smetí ze stát. nádražních budov nevyváží. Byť i podle pravidel mělo se žádati za osvobození, přece nutno poukázati na to, že uvedený poplatek je náhrada za výkon, který se však nekoná z té příčiny, že správa státních domů vykonává sama to, co vědomě nekoná správa městská.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
O osvobození od poplatku za dovoz popela a smetí jedná předpis § 5 poplatkových pravidel, schválených usnesením vlády z 22. prosince 1925; tam se stanoví, že od tohoto poplatku jsou osvobozeni, kdo na základě státních smluv nebo podle zásad práva mezinárodního nemohou býti podrobeni obecním dávkám, dále pak domy, ze kterých se popel a smetí obecními orgány nevyvážejí. Prvního důvodu osvobození v daném případě nesporně není, a jde tudíž jen o to, zda lze na daný případ aplikovati druhý v § 5 uvedený důvod osvobození od poplatku. Nutno tedy především vyložiti smysl ustanovení § 4, že osvobození jsou účastny domy, »ze kterých se popel a smetí obecními orgány nevyvážejí«, při čemž jest ovšem vzíti zřetel i k souvislosti tohoto ustanovení s ostatními předpisy pravidel.
Podle ustanovení § 1 pravidel obstarává odvoz popela a smetí v městě T. obec svými orgány, a to pro všechny domy závazně — výjimku povoluje k žádosti majitele domu obecní zastupitelstvo, a to pro domy odlehlé nebo pro továrny. K úhradě nákladů na odvoz popela a smetí jest platiti poplatek, který podle § 2 pravidel jest všeobecný, činí 4% úředně opravené, resp. zjištěné činže nebo nájemní hodnoty, a platí jej každý, kdo místnosti má najaty nebo komu byly bezplatně přenechány, pak majitel domu co do místností jím samým užívaných, a každý držitel naturálního bytu, je-li majitel domu povinen z bytu toho přiznati nájemné neb činžovní hodnotu (§§ 3 a 4). Z těchto předpisů vyplývá, že není ponecháno volnému rozhodnutí obyvatelů města, zda chtějí k odvozu popela a smetí používati uvedeného obecního zařízení či nikoli, nýbrž že odvoz popela a smetí tímto způsobem je zásadně obligatorní; vynětí z tohoto pravidla je vázáno svolením městského zastupitelstva.
V důsledku této zásady povinného používání obecního zařízení pro odvoz popela a smetí nelze cit. ustanovení § 5 pravidel přikládati ten smysl, že rozhoduje pouhé faktum, že popel a smetí se obecními orgány z toho kterého domu nevyváží, nýbrž lze tomuto předpisu rozuměti jen tak, že důvod k osvobození od placení poplatku bude tu pouze tehdy, byla-li pro ten který dům obecním zastupitelstvem výslovně přiznána ve smyslu § 1 pravidel exempce z všeobecné povinnosti používati obecního zařízení k odvozu popela a smetí, a ovšem jak to plyne již z povahy řečeného poplatku jako náhrady za užívání zařízení obcí ve veř. zájmu zřízených a udržovaných také tehdy, nepostarala-li se obec náležitým způsobem o to, aby onoho obecního zařízení bylo možno v tom kterém případě v potřebné míře fakticky používati, čemuž bude arciť tak i tehdy, když zřízenci obecní službou tou pověření, ač jim to příslušným orgánem bylo nařízeno, o své újmě k tomu kterému domu nedojíždějí. Naproti tomu nemůže býti titulem pro osvobození od placení poplatku, nepoužívá-li kdo obecního zařízení k odvozu popela a smetí přes to, že z povinnosti, používati tohoto zařízení, platně vyňat není a že možnost tohoto zařízení používati jest mu poskytnuta.
Podle toho, co právě uvedeno, nemohla by stěžující si obec zaplacení poplatku za odvoz popela a smetí požadovati a bylo by rozhodnutí osk zákonné, kdyby budova č. p. ... v T. byla usnesením obecního zastupitelstva výslovně vyňata z povinnosti používati obecního zařízení pro odvoz popela a smetí, nebo kdyby obec nebyla učinila opatření, aby k odvozu popela a smetí z řečeného domu bylo v míře potřebné možno používati onoho obecního zřízení.
Že by pro uvedený dům byla bývala platně vyslovena exempce z povinnosti používati obecního zařízení k odvozu popela a smetí, z toho nař. rozhodnutí nevychází a žal. úřad o tento důvod své rozhodnutí neopírá. Ve směru druhém shledal však nss, že znění nař. rozhodnutí, posuzováno s právního hlediska shora vytčeného, není do té míry jasné, aby jeho zákonitost mohla býti bezpečně přezkoumána.
Žal. úřad odůvodnil svůj výrok upírající obci oprávnění, požadovati poplatek za odvoz popela a smetí z budovy č. p. ... tím, že podle zjištění obec popel a smetí z onoho domu nevyváží. Z tohoto odůvodnění není patrno, mínil-li žal. úřad, že pro osvobození od poplatku za odvoz popela a smetí stačí již pouhá skutečnost, že správa řečeného domu popel a smetí obecními povozy odvážeti nedává, ač k tomu možnost má, či zda vycházel z předpokladu, že k oné budově obecní povozy vůbec nedojíždějí a že proto k odvozu popela a smetí z onoho dobu obecními povozy nedochází.
Při eventualitě prvé nebylo by možnlo uznati na osvobození od poplatku na základě § 5 poplatkových pravidel a nebylo by tedy nař. rozhodnutí z těmito pravidly ve shodě; předpoklad druhý byl by sice s to odůvodniti zákonitost výroku žal. úřadu, ale není ve správních spisech dostatečně fundován. Jak totiž jest z nař. rozhodnutí patrno, opírá se žal. úřad o zprávu měst. hospodářského úřadu, která obsahuje pouze sdělení, že město ze stát. nádražních budov popel a smetí nevyváží, ale zda obecní povozy k domu č. p. ... pro popel a smetí dojíždějí, — a na tom právě náleží — není z oné zprávy patrno. Ředitelství stát. drah okolnost tuto v řízení správním popíralo, naproti tomu v rozhodnutí měst. zastupitelstva i ve stížnosti k nss podané se tvrdí, že obecní povozy pro popel a smetí k řečenému domu č. p. ... dojíždějí. Vycházel-li tedy žal. úřad snad z předpokladu, že obecní povozy k onomu domu nedojíždějí, spočíval by tento předpoklad za vylíčeného stavu spisů na nedostatečném skutkovém zjištěná.
Citace:
č. 7894. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 642-644.