NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 2

Odvod koní.

I. Pojem a význam.
Odvod koní jest případem vyvlastnění za tím účelem předsevzatého, aby byla opatřena potřeba koní ku výzbroji vojska. Nucený odvod koní zakládá se tedy v právní zásadě § 365 o. o. z., dle které každý příslušník státu musí své vlastnictví k jisté věci postoupiti za přiměřenou náhradu, žádá-li toho všeobecné dobro resp. veřejný zájem. Účely výzbroje vojska vyhledávají dodání vhodného a zdatného koňstva, kterého zvláště v případu mobilisace bylo by lze zjednati jen se značným nákladem, a to ještě v jakosti i množství nehrubě válečným účelům vyhovujícím. Proto musily býti správě vojenské zákonodárstvím poskytnuty prostředky a cesty, aby tato potřeba úplně byla opatřena racionelním a rychlým řízením vyvlastňovacím, ku kterému právě v době míru zavésti jest potřebná opatření a přípravné práce. Tuto tendenci sleduje zák. ze dne 16. dubna 1873 č. 77 ř. z. o uhražování potřeby koní při mobilisaci pro stálé vojsko a zeměbranu, jakož i prováděcí nařízení min. pro zemskou obranu, min. orby a min. vnitra ve srozumění s říš. min. války ze dne 18. března 1891 č. 35 ř. z.
II. Zákonné podmínky.
1. Musí býti nařízena mobilisace t. j. musí býti nařízeno, by ozbrojená moc nebo část’ její nastoupila ve stav válečný.
2. Odvod koní k výzbroji vojska potřebných smí se státi jen na rozkaz císaře.
3. Majitelé koní musí být vyzváni politickými úřady, aby své koně k službě válečné se hodící přenechali státu,
4. avšak jen za přiměřenou náhradu. Tyto podmínky výzvy a odškodnění vtiskují odvodu koní podstatný znak systému expropriačního.
III. Řízení při vyšetření potřeby.
1. Úhrnnou potřebu koní určuje na základě někdejšího »Ordre de bataille« říšské min. války, kteréž co rok sdílí tuto potřebu s ministerstvem zemské obrany obou částí říše.
2. Náklady s opatřením koní spojené hradí se ze společného rozpočtu.
3. Repartice potřeby koní děje se v obou částech říše, resp. příslušná kvóta počítá se dle stavu koní vyšetřeného při posledním sčítání lidu.
4. V naší polovině říše přikáže se počet koní jednotlivým královstvím a zemím dle poměru, v jakém mohou tyto koně poskytnouti.
5. Další repartici na jednotlivé odvodní okresy provede stejným způsobem politická správa zemská ve srozumění s generálním velitelstvím.
6. Způsobilost k dodání koní zvláště zřetelem k jich schopnosti ke službě válečné jakožto jízdných nebo tažných koní vyšetřuje se ročními výkazy sdělanými od politických úřadů za součinnosti obecních starostů.
7. Odvodní okresy spadají v jedno s okresy soudními; města se samostatnými statuty tvoří samostatné (zvláštní) okresy odvodní.
IV. Odvod koní.
1. Na počátku každého roku ustanoví se zvláštní komise; každá komise sestává
a) z okresního hejtmana (starosty města) neb od něho zřízeného náměstka, jakožto předsedy; b) z jednoho štábního nebo vyššího důstojníka vojska nebo zeměbrany;
c) z jednoho vojenského nebo civilního zvěrolékaře nebo vojenského podkováře a
d) ze dvou majitelů koní jakožto důvěrníků zvolených okresním zastupitelstvím nebo, kde těchto není, ze dvou představených všech obcí okresu odvodního. Ve městech se zvláštním statutem volí obecní zastupitelstvo důvěrníky.
2. Každé komisi přiděliti jest tři odhadce, které ustanovují politické úřady (ze zemědělských spolků nebo ze spolků ku chovu koní) a tito musí být k tomuto účelu zvlášť vzati v přísahu.
V. Osvobozeni od povinnosti odvodní jsou:
a) koně určení k dvorním službám císaře a členů císařské rodiny;
b) koně, které musí chovati státní zřízenci ku vykonávání svého úřadu;
c) koně majitelů pošt, k jichž chování povinni jsou dle smlouvy za účelem provozování služby poštovské;
d) koně praktických lékařů na venkově ku vykonávání jich úřadu;
e) koně cis. dvorních hřebčinců a výchoven státních;
f) hřebci soukromníkům patřící jakož i obecní licentovaní, prokáže-li se tato skutečnost předložením listu licenčního;
g) klisny s hříbaty, jakož i klisny patřící soukromým hřebčincům, které v posledních 4 létech nejméně dvakrát byly připuštěny a neplodnými nezůstaly.
VI. Řízení při odvodu.
1. Pro každý odvodní okres ustanoví politický zemský úřad v souhlasu s generálními velitelstvími odvodní místo.
2. Na místa odvodní v okresích předvedou se po obcích koně, kteří 1. ledna odvodního roku překročili 4. rok, odvodní komisí se prohlédnou a dle jich schopností roztřídí se na koně jízdné, tažné nebo nosné.
3. Z roztříděných koní nejprve odvedou se oni, jichž majitelé dobrovolně chtějí přenechati je za ustanovenou cenu remont. Zbytek odhadne se odhadci odvodními komisi přidělenými bez ohledu na ustanovenou cenu remont nebo na cenu mobilisací snad pro okamžik zvýšenou.
4. Nejprve odvésti jest ony koně, kteří byli nejníže odhadnuti.
5. Žádný majitel koní nesmí býti přidržán k tomu, aby postoupil vícenež polovinu svých koní.
6. Cena za odvedeného koně vyplatí se ihned. Každý vlastník odvedeného koně, kterému však nebylo vypáleno znamení, může místo něho dodati jiného způsobilého koně k odvodu nepřivedeného tétéž kategorie.
7. Proti rozhodnutí odvodní komise, jakož i proti vyšetřené ceně odhadní nepřipouští se ani rekurs ani pořad práva.
VII. Tresty.
Oni majitelé koní, kteří neuposlechli vyzvání ku předvedení koní, mají být k tomu donucením přidržáni a nemohou-li prodlení své ospravedlniti, potrestáni buďtež politickým úřadem peněžitou pokutou 100 zl. za každého koně k odvodu povinného. Mimo to nésti musí útraty nuceného předvedení. Majitelé koní, kteří opomenuli včasně oznámiti, kolik mají koní, nebo nepředvedli svých koní ku klassifikaci a dostatečně se neospravedlnili,, potrestají se dle min. nař. ze dne 30. září 1857 č. 198 ř. z. VIII. Odbyti se strany obcí.
Obce odvodního okresu mohou postaviti dobrovolně též příslušný kontingent koní ze svého okresu, aby odvrátily nucený odvod.
IX. Soupis koní má za účel oznámení a sdělání seznamu koní, čímž má se nabýti statistických dát o koňstvu v zemích a královstvích na říšské radě zastoupených, jakož i podkladů ku klassifìkaci koní. Klassifìkaci mají být vyloučeni od předvedení na místa odvodní koně k účelu války rozhodně nezpůsobilí, a spolu má být vyšetřeno, kolik koní hodí se k účelům válečným. Oznámení koní se strany majitelů děje se každoročně, soupis a klassifìkace koní každé tři roky.
X. Povinnost k oznámení.
Majitelé koní jsou povinni na vyzvání oznámiti obecnímu starostovi stav svých koní a nosných zvířat. Od každoročního oznamování jsou osvobozeni toliko
a) koně určené k dvorním službám císaře a členů císařské rodiny;
b) koně císařského dvorního hřebčince a státních ústavů pro chov koní;
c) koně vojenského eráru a koně aktivních důstojníků k obstarávání jich služby nezbytně potřebné;
d) koně vyslanců cizích mocí a personálu vyslaneckého.
XI. Klassifìkace koní má se díti zpravidla v každé obci a to v přítomnosti komise sestávající z úředníka okresního politického úřadu, důstojníka (aktivního nebo záložního), z představeného obce (jeho náměstka) a zvěrolékaře. Starosta obce podporován jsa 2 členy obecního zastupitelstva má poříditi výkazy klassifikační; tento výkaz a výkazy o spůsobilosti tvoří podklad pro určení oněch koní, které předvésti jest v případu mobilisace na místě odvodním. Klassifìkace má se pokud možno opírati o poslední plán odvodu koní; při klassifikaci rozhodovati má o spůsobilosti koní vojenský znalec.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Odvod koní. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 732-734.