NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 5

Skladiště svobodná.

Svobodná skladiště slouží ku prozatímnímu uschování zboží, jež podléhá clu neb dani potravní a jež se nalézá pod kontrolou úřadů finančních. Rozeznáváme:
I. Veřejná svobodná skladiště.
1. Veřejná skladiště mohou, pokud to koncese připouští, zřizovati veřejná svobodná skladiště, v nichž se uschovává:
a) nevyclené, cizozemské zboží v celním území tak dlouho, pokud nebude dodáno svému určení, to jest pokud zboží to nebude podrobeno clu dovoznímu neb dále zasláno neb opětně vyvezeno;
b) zboží z celního území vyvezené v celní závěře za šetření jeho národnosti, pokud nebude dáno do volného obchodu neb neodvezeno zpět do celního území;
c) zboží dani podrobené ve městech, jež jsou prohlášena pokud se týče daně potravní za uzavřená, pokud nebude zdaněno aneb z města opět vyvezeno;
d) zboží dani podléhající v tuzemsku, pokud nebude zdaněno aneb zpět do ciziny vyvezeno. Veřejná svobodná skladiště uvedená pod a—с lze zřizovati zpravidla jen v místech, kde se nalézá hlavní úřad celní, skladiště v odst. d uvedená lze pak zříditi jen v místech, kde se nalézá úřad berní.
2. Pro zřízení a provozování svobodných skladišť platí kromě předpisů tohoto zákona též důchodkové předpisy a nařízení úřadů finančních v základě těchto předpisů vydaná (§ 2 z. ze dne 28. dubna 1889 č. 64 ř. z.). Zřízení svobodných skladišť může býti povoleno, by obchod byl usnadněn, pokud se to dá srovnati s ochranou tuzemských snah živnostenských a státního pokladu proti poskytování výhod; v nich může býti umístěno cizozemské, nevyclené zboží k prozatímnímu uschování proti závazku, že bude zboží dodatečně přihlášeno k vyclení clem dovozním, k dalšímu zaslání neb k vývozu do ciziny. Pokud tomu tak jest, pokládá se nevyclené zboží, pokud se nalézá mimo úřední sklad v uschování toho, komu bylo uděleno zmíněné povolení, s ohledem na ručení za celní poplatek na něm váznoucí tak, jako kdyby se nalézalo v úředním uschování. (§ 253 al. a m. ř.) U provedení zák. ze dne 23. června 1891 č. 76 ř. z. týkajícího se zahrnutí obvodu svobodného přístavu Terstského do celního obvodu rakousko-uherského bylo zmocněno Terstské finanční ředitelství, by dovolilo, pokud by bylo toho v zájmu obchodu nutná potřeba, by zboží tuzemské, jakož i zboží vyclením znárodněné mohlo býti uschováno ve skladech ve svobodném území ležících za šetření své tuzemské národnosti. Finanční úřad byl oprávněn určiti sklady, jež mají býti po případě zmíněnému účelu věnovány (nař. m. fin. a obch. ze dne 23. června 1891 č. 78 ř. z.).
II. Soukromá skladiště svobodná.
1. Finanční zemské úřady jsou dle § 22 č. 7 oboru působnosti (výn. min. fin. z 29. května 1874 č. 1181) zmocněny dovoliti jednotlivým uchazečům ze závažných důvodů a za šetření příslušných opatření bezpečnostních, by uschovávali nevyclené zboží v soukromých skladech v místech, pro něž byl povolen tento způsob uschovávací vůbec, předpokládajíc však, že strany zapraví zvláštní výlohy tím snad vzniklé. Mimoúřední skládání, překládání a uschovávání zboží celním úřadem poukázaného dovoluje se ve všech stanicích a skladech železničních (ve vnitřním celním území) s tou podmínkou, že se vyhradí úředníkům důchodkovým a zřízencům stráže právo vstupu do příslušných místností, jakož i oprávnění jim dle zákona příslušející, že se dále doba uschování obmezí zpravidla na 10 dní a že dopravní podnik musí zásylku zboží v témže průvodním listě neb v úředním vyhotovení zahrnutou v celku dále dopraviti.
2. Shora cit. nař. z 23. června 1891 byl též stanoven regulativ pro zřizování soukromých skladů v Terstu k uschování cizozemského nevycleného zboží. Ty mohou býti: a) sklady uzavřené, ve kterých chová se zboží, jež ručí za celní poplatek a jež celní úřad spoluuzavírá, a v nichž se mohou díti obchodní manipulace se zbožím, pokud se tím nemění pojmenování neb sazební povaha zboží, jen se svolením ředitele hlavního celního úřadu od případu k případu dávaným a jen za dozoru orgánů celních, neb b) sklady kontrolní t. j. takové, ve kterých se uschovává beze spoluzávěru úřadu celního jen určité, cizozemské, nevyclené zboží na základě zvláštního povolení, jsou-li zde určité pro to stanovené podmínky a zachovává-li se předepsaná kontrola. Majitel skladu je oprávněn zboží k dovozu a vývozu určiti.
III. Soukromá a veřejná skladiště svobodná slouží dále:
1. k uschovávání kořalky podléhající dávce spotřebné. Dávka tato vázne na kořalce, pokud se kořalka nalézá ve svobodném skladišti (§ 17 zák. o dani z kořalky z 20. června 1888 č. 95 ř. z.). Pro každé skladiště kořalky vede se úřední účet o dávce spotřební (§ 71 cit. z.).
2. Svobodná skladiště slouží dále k uschování výrobků cukerních, jež podléhají dávce spotřební (§ 6 z. ze dne 20. června 1888 ř. z. č. 97); § 46 cit. z. upravuje též vzájemné odúčtování s Uhry a zeměmi náležejícími k rakousko-uherskému území celnímu, Bosnou a Hercegovinou, ohledně výrobků cukrových, jež ze svobodného skladiště v zemích v říšské radě zastoupených přicházejí do svobodného skladiště zemí koruny uherské neb Bosny a Hercegoviny.
IV. Zvláštní ustanovení.
Zřízení svobodných skladišť je vázáno úředním povolením, jež smí býti uděleno jen zachovalým, spolehlivým osobám a též korporacím. O umístění zboží clu podléhajícího ve svobodných skladištích platí předpisy poukazovacího řízení cel. a mon. ř. Podnikatelstva svobodných skladišť jsou povinna vésti knihy a zápisky o složeném zboží, do kterých může příslušný úřad kdykoliv nahlédnouti. Knihy buďtež tak vedeny, by se úřad mohl o stavu skladiště přesvědčiti (viz čl. Skladiště, Lihovary, Daň kořaleční, Daň z cukru).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Skladiště svobodná. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 423-424.