Č. 8169.

Pojištění pensijní: Rýsovači v mostárnách jsou i podle zák. č. 89/20 podrobeni povinnému pensijnímu pojištění.
(Nález ze dne 12. října 1929 č. 18 084.) Prejudikatura: Boh. A 457/20, 1666/22.
Věc: Báňská a hutní společnost v Brně (adv. Dr. Frant. Pauk z Brna) proti ministerstvu sociální péče (za zúč. Klementa O. adv. Dr. Leop. Langer z Prahy) o pensijní pojištění.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: — — — — —
Žal. úřad uznal v cestě instanční Klementa O., zaměstnaného v podniku stěžující si společnosti, za povinného pensijním pojištěním dle zák. č. 89/20, jednak proto, že Klement O. vykonává převážně duševní práce, jednak i proto, že k pracím jiných osob pravidelně dozírá (§ 1 odst. 2 lit. a) cit. zák.). Činnost převážně duševní spatřuje v jeho práci rýsovačské, činnost dozorčí pak v jeho spolupůsobení při sestavování konstrukcí železných součástek.
Stížnost napadá nař. rozhodnutí v obou směrech, namítajíc v podstatě, že Klement O. vyvíjel v podniku činnost pouze převážně manuelní. Pokud jde o rýsování, konal prý zaměstnanec práci fysickou jako každý jiný kvalifikovaný dělník, pokud pak byl zaměstnán při sestavování konstrukcí železných, nepříslušel mu vůbec samostatný dozor, poněvadž pracoval spolu s jinými dělníky v partě manuelně, jak při transportu jeřábem tak i při sešroubování konstrukcí, a byl také k tomu povinen. Dále namítá stížnost, že doba, po kterou Klement O. byl zaměstnán při sestrojování konstrukcí, časově velmi podstatně přesahuje dobu, po kterou se zaměstnával pracemi rýsovacími.
Nss pokládá především za nutno zabývati se otázkou, zda výrok žal. úřadu jak ve směru činnosti rýsovačské tak i po stránce pravidelného dozoru k pracím jiných je ve shodě se zákonem, pokud se týče nevykazuje podstatných vad, pro které by nebylo jej lze spolehlivě přezkoumati. Vyřešení této otázky bude pak směrodatným pro zaujetí stanoviska k další námitce, týkající se časové převahy té které činnosti.
Pokud se týče činnosti rýsovačské, zjistil žal. úřad, že Klement O. rýsoval na železo detaily z plánů jemu dodaných a přenášel se šablon na železo body, ve kterých se mají vrtati díry pro nýty a šrouby. Zjištění tomuto stížnost nevytýká vadnost, nýbrž obrací se proti hodnocení zjištěné činnosti zaměstnancovy jako činnosti převážně duševní. Běží tedy v tomto směru jen o řešení otázky právní, zda žal. úřad činnost rýsovačskou správně subsumoval pod ustanovení § 1 odst. 2 lit. a) pens. zák. Stížnost, srovnávajíc činnost tuto s činností rýsovačů ve strojírnách, která byla uznána nálezy Boh. A 457/20 a 1666/22 za práci převážně duševní a zakládající povinnost pojišťovací, dochází k závěru, že podstata činnosti rýsovače v mostárně, o kterou jde v daném případě, značně se liší od činnosti rýsovačů ve strojírnách. Kdežto ve strojírnách rýsují rýsovači na nespracovaném železe tak, aby dostalo železo určitý tvar obráběním na soustruhu a jiných pracovních strojích, rýsuje se v mostárně převážně válcované železo, tedy plechy. Ve strojírnách se kresba přenáší měřením a výpočtem, kdežto v mostárnách je činnost rýsovačská podstatně jednodušší, poněvadž se kresba na železo přenáší při všech složitějších částech konstrukcí cestou mechan., t. j. podle papírové šablony a pouze při zcela jednoduchých částech konstrukcí zaměřením dle plánů, což je však případ výjimečný. Ale i v posledním směru běží jen o zaměření jednoduchá, jaká musí při všech druzích řemeslnické činnosti prováděti každý obyčejný dělník, tak že jde prý pouze o zjištění a přenášení známek pouhými smysly vnímatelných, jež nevyžaduje vyšší duševní činnosti než každá jiná práce kvalifikovaného dělníka.
K vývodům těmto poznamenává nss toto:
Je sice pravda, že činnost rýsovačů ve strojírnách v podrobnostech se liší od činnosti rýsovačů v mostárnách, v podstatných však bodech, které jsou kriteriem pro otázku práce převážně duševní, obě činnosti se shodují. Rýsovači ve strojírnách, jak je vyloženo ve shora cit. nál. Boh. A 457 a 1666, přenášejí míry označené na výkrese na projektovaný předmět a to důlkováním, t. j. vyrážením jemných důlků a linií na výrobku. Jak se v nál. těch dále uvádí, nepřenášejí rýsovači výkres na výrobek způsobem mechanickým nebo chemickým, nýbrž měřením a počítáním, což jde zřejmě i z toho, že rozměry udány bývají ve výkresích v číslicích.
V daném případě je úkolem Klementa O., aby jednotlivé částky železné konstrukce, na kterých pracuje, dle předložených výkresů a šablon na toto železo přenesl, t. j. aby tyto díly narýsoval. Toto přenášení na konstrukční částky děje se pomocí nádrhu, důlníku a rýsovací jehly. Tak vyličuje činnost Klementa O. sama stěžující si firma, jejíž zástupce Edmund E. podrobněji ještě dodal, že duševní práce O-ova spočívá hlavně v přenášení toho, co je na plánu, na železo, a že vypočítání rozměru záleží v sečítání případně dělení míry uvedené na plánu nebo na šabloně. Již z tohoto vylíčení činnosti O-ovy samou stěžující si stranou vyplývá, že táž kriteria, která vedla u činnosti rýsovačů ve strojírnách k uznání této činnosti, v podstatě kresličské, jako práce převážně duševní a která spočívá v přenášení výkresů na železo nikoli pouhou cestou mechanickou nebo chemickou, objevují se i u činnosti O-ovy.
Na této povaze činnosti nic nemění skutečnost, že snad rýsování v mostárnách je jednodušší, zejména proto, že zde jde o rýsování plošná (vyznačení bodů na železe válcovaném). Zákon pensijní neklade za podmínku, aby způsob činnosti byl komplikovanější, záleží jen na povaze samé činnosti, která — jsou-li splněny jinak znaky práce převážně duševní —, může v konkrétním případě co do jakosti, pokud se týče mnohosti výkonů vykazovati různé odstíny.
Spatřuje-li stížnost v přenášení kresby na železo podle papírové šablony pouhou činnost mechanickou, nelze jí v tom dáti za pravdu, uváží-li se, že — jak vysvítá z výpovědi mistra železárenského, Ludvíka H., vedeného stěžující si firmou — i při použití šablony přenáší se na projektovaný předmět výkres na šabloně uvedený a zaměstnanec vypočítá si rozměry udané na plánu nebo na šablonách sečítáním případně dělením míry tam uvedené.
Z toho je zřejmo, že výkres nepřenáší se ani z plánu ani se šablony pouhou cestou mechanickou nebo chemickou, nýbrž na základě studia výkresu a vypočítání rozměrů potřebných součástek železných, v čemž právě spočívá charakteristická známka činnosti, která neobmezuje se na pouhé smyslové poznatky, nýbrž předpokládá duševní zpracování těchto poznatků za přispění určitých odborných znalostí. Sluší-li podle těchto úvah kvalifikovati jako činnost o sobě duševní i činnost přenášející kresbu na model se šablony, je nerozhodno — a nemusil se tudíž žal. úřad obírati touto otázkou — zda přenášení výkresu dle plánů dálo se, jak stížnost namítá, jen v případech výjimečných.
Namítá-li stížnost, že při činnosti rýsovací vlastně jde jen o naznačení bodů na materiále prováděné zvláštními přístroji, tedy o práci fysickou, přehlíží, že tato práce o sobě by sice byla prací manuelní, že však fysické úkony v daném případě slouží jen k tomu, aby zachytily činnost myšlénkovou. Proto správně k tomu poukázal i žal. úřad, že manuelní práce, které s činností jsou spojeny, jsou toliko prostředkem k výkonu vlastních jeho prací (totiž prací duševních) a ustupují proto jak časově tak i podle svého významu do pozadí, neměníce nic na povaze činnosti rýsovačské, posuzované jako celek.
Poukazuje-li konečně stížnost k vyjádření živn. inspektorátu, které vyznělo jinak, dlužno poukázati k tomu, že rozhodovati o tom, je-li kdo povinen pens. pojištěním, a řešiti si otázku, je-li v konkrétním případě činnost zaměstnancova činností převážně duševní, náleží do výhradně kompetence úřadu, který při řešení otázek těch není vázán dobrozdáním jiných orgánů a úřadů.
Nss dospěl proto k závěru, že není ani vadným ani nezákonným výrok žal. úřadu, pokud činnost rýsovačskou kvalifikoval o sobě jako činnost převážně duševní.
Žal. úřad vyslovil však dále, že Klement O. při sestavování konstrukcí železných vykonával v podstatě jen dozor. Podle důvodů nař. rozhodnutí, Klement O. při sestavování konstrukcí dohlíží podstatně k přiděleným mu dělníkům, aby tito vykonávali práce jim přikazované tak, jak je podle poměru konkrétního případu konati mají a jen částečně při sestavování konstrukcí pomáhá ručně dělníkům. Tím podrobil úřad zmíněnou činnost zaměstnancovu pens. pojištění dle § 1 odst. 2 lit. a) pens. zák.
Již v odvolání k min. namítala stěžovatelka, že Klement O. nebyl jí vůbec pověřen dohledem nad dělnictvem, poněvadž mu žádné dělnictvo nebylo a není přiděleno, nýbrž že pracuje společně s určitou partou, jsa podroben dozoru nadřízeného mistra. Při dodatečném šetření v řízení odvolacím uváděl v tomto směru zástupce stěžující si firmy, že Klement O. při sestavování konstrukce nesmí býti nečinným, nýbrž že byl povinen spolupracovati manuelně s ostatními dělníky v partě jak při transportu materiálu jeřábem, tak i při sešroubování konstrukcí kladivem, dlátem, pilníkem, klíčem a šrouby, a nevykonával-li těchto prací, neplnil svých povinností.
St-lka vznesla tedy v odvolacím řízení jednak námitku, že Klement O. pracoval skutečně při sestavování (montování) konstrukcí železných manuelně, jednak pak námitku, že Klement O. byl povinen manuelně spolupracovati a že porušil svoji povinnost služební, pakli snad prací těch nekonal. Žal. úřad po dodatečném šetření kvalifikoval činnost O-ovu jako činnost vyčerpávající se v podstatě dozorem nad přidělenými jemu dělníky, odvolav se v podstatě na důvody nižší instance správní.
Ve stížnosti k nss opakuje st-lka námitky vznešeně v řízení správním a výslovně vytýká žal. úřadu, že rozpor vzešlý mezi údaji zaměstnancovými s jedné strany a výpověďmi ing. Edmunda E., mistra G. a nadmistra H. se strany druhé neodstranil, v čemž spatřuje neúplnost řízení. Nss přezkoumávaje nař. rozhodnutí po stránce skutkové dle § 6 zák. o ss shledal, že rozhodnutí trpí podstatnou vadou. — — — — —

Citace:

č. 8169. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 249-253.