NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 19 (1910) - Zájem na brzkém určení práva nebo právního poměru mají žalobci

— 238
Zájem na brzkém určení práva nebo právního poměru mají žalobci v žalobě určovací neb alespoň při jednání o této žalobě vykázati a sluší k nedostatku téhož, z moci úřadu přihlíželi a zamítnouti žalobu i když nedostatek tento žalovaný neuplatňuje; zájem takový není dán již tou okolností, že žalovaný tvrdil proti žalobci, že mu přísluší jisté právo a hrozil žalobou pro případ neuznání jeho se strany žalobce, nezasáhne-li jinak přímo v právní sféru žalobcovu1 — K § 228. c. ř. s.
Manželé J. a A. B. domáhali se proti žalovanému M. B., aby uznáno bylo právem: stanoví se, že pole č. k. 125 v K. jest vlastnictvím žalobců, že žalovanému žádných vlastnických nároků k poli tomu nenáleží, což žalovaný povinen jest uznati. K odůvodnění žalobního nároku bylo uvedeno žalobci, že byli žalovaným, resp. jeho právním zástupcem vyzváni, by na shora uvedeném pozemku ani neseli, ani neorali, ježto pole náleží žalovanému, který jim hrozí žalobou, nezachovají-li se dle jeho vyzvání. Proto podávají žalobu vlastnickou.
Po provedeném sporu uznal soud I. instance v této věci právem: 1. Stanoví se, že žalobcům přísluší k roli č. k. 125 v K. lepší právo než žalovanému; žalovanému nepřísluší žádných vlastnických nároků k poli tomu; 2. žalobní žádání, by se stanovilo, že žalobcům přísluší právo vlastnické k poli tomu — se zamítá.
K odvolání žalovaného zamítl c. k. krajský soud v Plzni žalobu vůbec.
Důvody:
Vedle petitu žalobního jest žaloba přítomná jednak positivní, jednak negativní žalobou určovací, jednak žalobou na plnění, pokud žalovaný má býti odsouzen, by uznal výroky určovací. Ovšem jest tato posléz zmíněná část žalobního petitu toliko podružným žalobním návrhem a nikoliv návrhem, směřujícím na odsouzení k samostatnému plnění, totiž uznávacímu projevu vůle (§ 59. j. n., 205. c. ř. s., 367. e. ř.) a ježto vzhledem k tomu osud této části návrhu žalobního jest úplně odvislým od osudu petitu určovacího, z něhož plyne jen co důsledek, byla část ta vůbec zbytečně v petit žalobní pojata.
Leč i první část žalobního návrhu — positivní a negativní petit určovací — měla býti I. soudcem zamítnuta, neboť žalobci sice svrchu zmíněným dopisem zástupce žalovaného vykázán, že mají zájem na určení právního poměru svého k pozemku č. k. 125, když žalovaný hrozil zasažením v jich majetkoprávní poměry; poněvadž však žalobcům k vyzvání žalovaného, který přímo v práva jich k pozemku tomu nezasáhl, bezprostřední újma nevzcházela, nevykázali žalobci zájem svůj na brzkém určení sporného právního poměru, zvláště když možnost mají, proti žalobě odpůrcově, kdyby podána byla, se brániti a tak újmu jim hrozící od sebe odvrátiti. Zmíněný nedostatek měl býti, poněvadž jde o materielní náležitost žalobní, soudem v úvahu vzat, i když týž se strany žalovaného namítán nebyl, poněvadž žaloba přítomná jest dle platných, přesných zákonných předpisů nepřípustná a soudce k těmto předpisům z moci úřední přihlížeti má a jen tam rozhodovati smí, kde to dle zákonných předpisů přípustno jest; v tom směru byla přítomná věc nesprávně právně posouzena.
Soud processní první stolice posoudil vsak spornou věc i v tom směru po stránce právní nesprávně, že proti předpisu § 405. c. ř. s., který platí i pro žaloby určovací, žalobcům — kteří toliko určení svého práva vlastnického k pozemku č. kat. 125 navrhovali, návrh ten během sporu neobmezili ani nezměnili, a nárok svůj o skutečnosti toliko domnělé právo vlastnické po rozumu § 372. ob. z. obč. zakládající neopírali, nýbrž na tom nárok svůj zakládali, že jsou dle stavu knihy vlastníky a také skutečnými držiteli — přisoudil hořejším výrokem něco jiného, než co oni žádali, ač nelze za to míti, že by v návrhu na určení práva vlastnického jako minus návrh na určení práva vlastnického pouze domnělého nebo vůbec nějakého lepšího práva byl obsažen.
Proto byl rozsudek prvního soudu změněn a konečná žalobní žádost úplně zamítnuta.
Dovolání žalobců opírající se o § 503. č. 4. a 3. c. ř. s., zamítl nejvyšší soudní dvůr z těchto
důvodů:
Žaloba jest dle svého žalobního žádání žalobou určovací, jejíž podmínky stanoví § 228. c. ř. s. — Posouzení, zda-li žaloba taková jest přípustnou, náleží soudu z moci úřední. Náležíť soudu jen v těch případech rozhodnouti, ve kterých jest k tomu dle zákona povolán, z čehož plyne, že když uplatnění nároku dle zákonitého předpisu z důvodů procesuálních ve formě žalobcem zvolené domáháno býti nemůže, že nárok ten i tehdy odmítnouti sluší, když se protistrana ohledně otázky přípustnosti se stanoviska processního ani nevyjádřila, nýbrž zamítnutí žaloby z jiných důvodů navrhovala. — Zákon pak připouští v § 228. c. ř. s. podání žaloby určovací toliko tehdy, když žalobce prokázal právní zájem na tom, aby právo nebo poměr právní, o něž jde, co nejdříve soudním rozhodnutím na jisto postaveny byly, kteroužto náležitost v daném případě žalobce ani netvrdil, nerci-li prokázal.
Právem byla tudíž žaloba soudem odvolacím pro nedostatek podmínek § 228. c. ř. s. zamítnuta a stačí dovolatele poukázati na dotyčné v podstatě správné vývody rozsudku v odpor vzatého pro čež nelze mluviti o nesprávném právním posouzení věci.
Další od žalobců uplatňovaný důvod dovolací § 503. č. 3. c. ř. s. není po zákonu proveden, ježto se soudu odvolacímu vytýká, že týž pokládá přítomnou žalobu za žalobu určovací, kdežto dovolací důvod ten oprávněn jest toliko tehdy, obsahuje-li rozsudek soudu odvolacího odpor se spisy v ohledu skutkovém
Z uvedeného plyne, že dovolání žalobců postrádá naprosto všelikého oprávnění, takže je zamítnouti slušelo.
(Roz. ze dne 9. listopadu 1909, č. j. —Rv II 795/9/ .)
Dr. Beutl.

Srov. také rozh. nejv. soudu z 21. října 1908 č. j. Rv II. 7598 cit. v »Právníku« 1909 str. 648. a v »Zprávách práv. jednoty Moravské« 1909 str. 332. č. 210. vedle něhož: »právní zájem při negativních žalobách určovacích jest dán, jakmile odpůrce slovy neb konkludentními činy si právo neb právní poměr osobuje« ...

Citace:

Zájem na brzkém určení práva nebo právního poměru mají žalobci. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1910, svazek/ročník 19, číslo/sešit 5, s. 262-265.