Čís. 916.


Lesní a polní obecní hlídač požívá ochrany § 68 tr. zák. pouze tehdy, byl-li příslušnou okresní politickou správou potvrzen a vzat do přísahy.
(Rozh. ze dne 7. září 1922, Kr I 565/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. března 1921, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přestupkem dle § 312 tr. zák., zrušil v tomto směru napadený rozsudek a sprostil obžalovaného z obžaloby pro uvedený čin trestný.
Důvody:
Odůvodněnou je zmateční stížnost, pokud shledává odsouzení stěžovatele pro přestupek dle § 312 tr. zák. právně mylným. Svědek Š. vykázal se při hlavním přelíčení dekretem příslušné okresní politické správy ze dne 20. listopadu 1920, dle něhož jest ustanoven obecním a polním hlídačem pro obec K. Vykonání přísahy v tomto dekretu vykázáno nebylo, a nebéře soud vykonání přísahy též za prokázáno. Starosta v K. udal jako svědek, že Š. byl již od října 1919 ustanoven lesním a polním hlídačem obce K. a jako takový vzat též obcí do slibu. Vzhledem к tomu uznal nalézací soud Š-u za osobu v § 68 tr. zák. uvedenou, nepřikládaje významu okolnosti, že Š. v oné době nebyl ještě okresní politickou správou vzat do přísahy, poněvadž prý složení služební přísahy u příslušné politické správy vyžaduje § 68 tr. zák. jen tehdy, když se jedná o hajného ve službě soukromých osob, kdežto u zřízenců obecních požadavek ten dle § 68 tr. zák. se neklade. Leč nalézací soud vychází při svém náhledu z nesprávného předpokladu. Za zjištěno lze považovati toliko, že Š. byl ustanoven lesním a polním hlídačem obce K. a nikoliv též, že kromě této funkce byl vůbec zřízencem jmenované obce a jako takový pověřen povšechně udržováním veřejného pořádku a bezpečnosti. Š. nevystupoval proto v tomto případě mocí svého úřadu jakožto obecní zřízenec, nýbrž pouze ve své vlastnosti jako zvlášť ustanovený polní hlídač. Tam však, kde k ochraně jednotlivých odvětví zemědělství, jako polního a lesního hospodářství, je ustanoven zvláštní strážní personál, platí předpisy zákona ze dne 16. června 1872, čís. 84 ř. zák., jenž pro Čechy proveden byl též zákonem ze dne 21. února 1885, čís. 41 z. zák. Dle § 1 prve citovaného zákona vyžaduje se k tomu, by dotyčný hlídač požíval postavení vrchnostenské osoby, by byl příslušnou okresní politickou správou nejen ve svém úřadě potvrzen, nýbrž též vzat do přísahy, při čemž se nerozlišuje, zda hlídač takový je ve veřejných či soukromých službách. Poněvadž v tomto případě nebyl hlídač Š. vzat příslušnou okresní politickou správou do přísahy, schází jedna z náležitostí potřebných k propůjčení zvláštní ochrany ve smyslu § 68 tr. zák.
Citace:
č. 3373. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 35-36.