Authors:
= Váž. civ., 15 (1933), sv. 2
PDF

Čís. 12747.


Odklad exekuce k zajištění jest nepřípustný.
(Rozh. ze dne 4. července 1933, R II 267/33.)
K návrhu dlužníka povolil soud prvé stolice odklad exekuce k zajištění. Rekursní soud zamítl dlužníkův návrh.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Odklad exekuce k zajištění podle §§ 370 a násl. ex. ř. jest nepřípustný, poněvadž se nesrovnává s podstatou zajišťovací exekuce, která má za účel okamžité zajištění nároku a mařil by se tento její účel, kdyby mohla bytí odložena, ač důvod k zajištění jest osvědčen. Dlužník se proti zajišťovací exekuci může brániti návrhem podle §§ 376 a 377 ex. ř., kterýžto návrh lze vyříditi právě tak rychle jako návrh na odložení exekuce (srovnej rozhodnuti čís. 6905 sb. n. s.). Nelze proto použíti §§ 42 a násl. ex. ř. na zajišťovací exekuci a nebrání tomu ani ustanovení § 402 ex. ř., jež praví, že jest použíti obdobně (singemäss) předpisů o exekučním řízení, což značí, že jest jich použíti jen potud, pokud s povahou a účelem zajišťovací exekuce se srovnávají.
Citace:
č. 12893. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 308-312.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).