Č. 12091.
Stavební právo (Čechy): 1. Kalojemy, zřízené vykopávkou v terénu a ohraničené zemitým náspem bez použití stavebního materiálu, nevyžadují, pokud nepatří k nějakému stavebnímu objektu, stavebního povolení. — 2. Stavbou ve smyslu stav. ř. jsou jen takové změny v terénu, které jsou přivoděny činností, kterou se s použitím stav. materiálu vytvoří nový stavební objekt — 3. Obec je legitimována ke stížnosti na nss do rozhodnutí stav. úřadu, kterým se obci odpírá kompetence ke stavebně policejnímu zákroku.
(Nález ze dne 25. října 1935 č. 18927/35.) Věc: Obec H. (adv. Dr. Leopold Kettner z Prahy) proti zemskému úřadu v Praze (za zúč. obec hlav. města Prahy mag. rada Dr. Frant. Cipra) o zřízení kalojemů.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem z 21. června 1932 vyhověl okr. úřad v Praze-venkov stížnosti měst. rady pražské do výměru obecního úřadu v H. ze 16. listopadu 1931, jímž uloženo bylo obci pražské odstranění kalojemů v osadě Ř. z důvodu, že postaveny byly bez stav. povolení, a zrušil uvedený výměr obecního úřadu v H. pro nezákonnost.
Odvolání, které obec H. proti rozhodnutí okr. úřadu podala, zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím a potvrdil rozhodnutí okr. úřadu z důvodu, že jde o zařízení, spočívající v tom, že bez použití stav. materiálu zvláště upraveného, pouze vykopáním jam hlubokých 80 cm a ohraničených náspem byly zřízeny nádrže kalové jako součásti kanalisačního díla, kteréžto zřízení nepodléhá ustanovení § 27 stav. ř. o povolování staveb, ježto ke zřízení tomu nebylo třeba ani stav. materiálu (jako kamene, cihel a podobně), ani nebylo třeba určitých úkonů stav. techniky, aby ono dílo k naznačenému účelu bylo způsobilé. V daném případě nelze také mluviti o jakékoliv činnosti stavební k vybudování stavby. Ustanovení § 80 stav. ř. o zřizování stok, žump a hnojišť nelze v daném: případě se dovolati, ježto tento předpis má na zřeteli pouze taková zařízení, která jsou součástí domů a která v zájmu užívání budovy hlavní jsou nutná. Poněvadž podle názoru žal. úřadu obecní rada v H. nebyla kompetentní jako úřad stavební v této věci proti obci pražské zakročiti, ježto nešlo o stavbu ve smyslu stav. řádu, musilo rozhodnutí její jako nezákonné býti zrušeno.
Uvažuje o stížnosti obce H. do tohoto rozhodnutí podané, musil nss v prvé řadě zaujmouti stanovisko k námitce zúčastněné strany, obce hlav. města Prahy, vznesené při ústním líčení, že st-lka, obec H., podala rekurs proti rozhodnutí stolice prvé ve své vlastnosti jako stav. úřad, a že žal. úřad, poněvadž obec v této vlastnosti nemá rekursní legitimace, měl odvolání její jako nepřípustné odmítnouti. Nss musil tyto vývody zúčastněné strany odmítnouti jako nepřípustné, neboť domnívá-li se zúčastněná strana, že žal. úřad neměl odvolání obce vyřizovali věcně, pak měla rozhodnutí jeho vzíti v odpor stížností k nss-u; ve své roli jako strana zúčastněná tak činiti nemůže.
Ovšem musil nss ex officio zkoumati, zda obec H. je legitimována k tomu, aby nař. rozhodnutí brala v odpor stížností k nss-u. V tomto případě musil nss přiznati obci legitimaci ke stížnosti, neboť nař. rozhodnutím odepřel žal. úřad stěžující si obci H. kompetenci ke stavebně policejnímu zákroku proti pražské obci jako zřizovatelce dotyčných kalojemů a obec, hájíc svoji kompetenci, hájí tím svoje subj. právo, příslušející obcím jako autonomním korporacím podle § 28 bodu 9 obec. zříz. a podle čes. stav. řádu. Musil proto nss stížnost přijmouti a o ní věcně rozhodnouti.
Ve věci samé jde o to, zda zřízení předmětných kalojemů je vázáno na stav. povolení ve smyslu § 27 čes. stav. ř. Po stránce skutkové je nesporno, že jde o jámy, získané vykopávkou terénu do hloubky 80 cm, ohraničené zemitým náspem, zřízené bez materiálu ke stav. účelům zpracovaného (kamene, cihel a podobně) a určené za nádrže kalů. Spor je jen o otázku právní, zda zařízení takovéto povahy sluší subsumovati pod ustanovení § 27 čes. stav. řádu a požadovati, aby ve smyslu tohoto ustanovení pro zařízení ono vymoženo bylo stav. povolení.
Otázku tu musil nss ve shodě se žal. úřadem zodpověděti záporně. Podle § 27 stav. řádu je zapotřebí stav. povolení ke všem novým stavbám, též k tomu, aby se něco přistavělo nebo přestavělo, aby se proti třídě nebo ulici zřídilo hražení, jakož i k tomu, aby ve staveních již zřízených provedly se změny podstatné. Poněvadž v daném případě je zřejmo, že nejde ani o přístavbu anebo přestavbu, a ani o hražení proti třídě nebo ulici, ani o podstatné změny ve staveních již existujících, mohlo by zřízení předmětných kalojemů podléhati ustanovení § 27 stav. ř. jen tehdy, kdyby je bylo lze pokládati za novostavbu ve smyslu cit. ustanovení. Za takovou nelze již podle běžného významu slova stavba pokládati jakoukoliv uměle přivoděnou změnu v terénu, jako je vykopání jámy, vyhloubení struh nebo zřízení náspu a podobně, nýbrž pouze změnu, přivoděnou činností stavební podle zásad stavitelského umění, t. j. činností, kterou se s použitím stavebního materiálu (cihel, kamene, malty, betonu a podobně) vytvoří nový stavební objekt. V tomto smyslu rozumí slovu stavba také stav. řád, jak patrno z četných jeho ustanovení, kde se mluví o budovách (§§ 13, 23, 24, 31, 46, 47, 56 atd.), staveních (§§ 27 a 60), domech (§ 54), stavebníku (§ 52), staveništi (§ 22) a podobně. V daném případě nejedná se o nějaký objekt, vzniklý činností stavební s použitími stavebního materiálu, nýbrž, jak svrchu uvedeno, spor se týká jam, vykopaných v terénu, ohraničených náspem a určených k jímání odpadních látek z městské kanalisační sítě.
Všeobecně nelze tedy jámy takové bez výslovného ustanovení zákona pokládati za stavební objekty ve smyslu stav. řádu. Otázkou je, není-li takovýmto výslovným ustanoveními § 80 stav. řádu, jenž předpisuje, že stoky, žumpy a hnojiště, též mrviště a jímky na močůvky mají býti uvnitř domů nebo pozemků zřízeny nepromokavé a alespoň na 6 m vzdálené od stavení vlastního nebo souseda, a že mají býti opatřeny způsobem takovým, aby sousedstvo nijak nemohly obtěžovati.
V tomto směru dlužno především uvážiti, že předpis ten organicky jest včleněn mezi ustanovení části 4. stav. ř. a nelze jej tedy čisti isolovaně, nýbrž se zřetelem k účelu, jejž ustanovení této hlavy mají na zřeteli. Jak z nadpisu této hlavy je patrno, jedná se vesměs o předpisy, týkající se stavby samé, t. j. o předpisy, jimž určitá stavba musí vyhovovati, aby mohla býti schválena ve smyslu předchozích ustanovení části 3. stav. ř., jednajících o povoleni stavby. Z toho plyne, že uvedené ustanovení má místo jen tehdy, když dotyčné zařízení je ve spojení s nějakou stavbou. Slova v § 80 uvnitř domů neb pozemků nelze vykládati tak, že míněny jsou zde i stoky, žumpy a podobně, nalézající se kdekoliv bez souvislosti s nějakou stavbou, nýbrž slova ona značí, že předpisu tomu podléhají za předpokladů svrchu uvedených zařízení ona, ať se nacházejí uvnitř domu nebo vně domu, na př. na dvoře, při čemž arci musí býti v místní spojitosti s určitým stavebním objektem, t. j. musí býti zřízeny na staveništi, přináležejícím k určitému objektu stavebnímu. Z uvedeného plyne, že cit. předpis stav. ř. nelze aplikovati na stoky, mrviště a jímky, které podle svého zařízení nejsou ani stavbou samy o sobě, ani nepřináležejí k nějakému stavebnímu objektu.
Poněvadž kalojemy, o něž jde, nejsou, jak svrchu dovoděno, již samy o sobě stavebními objekty a také nebylo ani tvrzeno, že přináležejí k nějakému stavebnímu objektu jinému, uznal právem žal. úřad, že nepodléhají předpisu § 27 stav. řádu.