NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

č. 6726.

Policejní řízení trestní (Slovensko): Úřad, který v řízení jednal s advokátem jako se zástupcem strany obviněné a který také advokátu tomu trestní nález protistraně vydaný doručil, nemůže pak odvolání podané za stranu tímto advokátem odmítnouti z důvodu, že advokát nevykázal se zmocněním strany.
(Nález ze 17. září 1927 č 19102.)
Věc: Natálie Sz. ve F. proti župnímu úřadu v Bratislavě o trestní nález.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody : Na okresní soud v Galantě došel připiš stpú-u z 15. listopadu 1923, že st-lka jako majitelka zabraného velkého majetku pozemkového v E. pronajala bez jakéhokoli předchozího oznámení nemovitosti zabraného velkostatku M. Davidu K. a spol. v Bratislavě na dobu od 1. října 1923 do 30. září 1935 pachtovní smlouvou z 24. září 1923, čímž se dopustila přestupku § 18 c) zák. záb. ve znění novely z 11. března 1921 č. 108 Sb. a že se žádá, aby byla potrestána. Ve věci byl prostřednictvím policejního ředitelství v Bratislavě vyslechnut advokát Dr. J. v Bratislavě jako splnomocněnec st-lčina právního zástupce Dra J., advokáta v Bratislavě, načež okr. úřad v Galantě trestním nálezem z 15. ledna 1925 uznal st-lku vinnou přestupkem § 4 vl. nař. č. 74/1923, ježto zabranou půdu statku M. pronajala Davidu K. a spol. v Bratislavě, aniž o tom dříve učinila povinné hlášení ve smyslu § 18 bodu c) zák. záb., a odsoudil ji podle cit. ustanovení ve znění novely č. 198/21 k pokutě 3000 Kč s doložením, že, nebude-li do 15 dnů po pravoplatnosti nařízení pokuta zaplacena, bude exekučně dobývána a v případě nedobytnosti zajištěna na nemovitosti právem zástavním. — Odvolání podané z tohoto trestního nálezu Drem J., adv. v Bratislavě, okresní úřad v Galantě rozhodnutím z 11. března 1925 odmítl, poněvadž nebylo doloženo po smyslu §37 nař. býv. uh. min. vnitra č. 65000/1909 potřebnou plnou mocí. — Z tohoto rozhodnutí podala st-lka odvolání, k němuž připojila plnou moc pro zmíněného advokáta.
Župní úřad v Bratislavě vydal ve věci nejprve meritorní rozhodnutí z 8. června 1925 na podkladě st-lčina odvolání proti trest, nálezu; toto jeho rozhodnutí bylo následkem odvolání podaného st-lkou min-em pro Slov. dne 18. září 1825 zrušeno a byl župní úřad v Bratislavě poukázán, aby znova rozhodl na podkladě st-lčina odvolání proti rozhodnutí okr. úřadu v Galantě z 11. března 1925. Na to vydal župní úřad rozhodnutí nové, kterým st-lčino odvolání z rozhodnutí okr. úřadu v Galantě z 11. března 1925 zamítl a rozhodnutí to z jeho důvodů potvrdil.
Proti tomuto rozhodnutí směřuje stížnost, o které nss uvážil takto:
Nař. rozhodnutím rozhodl žal. úřad o jediné otázce: zda totiž okr. úřad v Galantě svým rozhodnutím z 11. března 1925, jímž odmítl odvolání st-lčino z trest, nálezu z 15. ledna 1925 pro nedostatek výkazu zmocnění pro advokáta, odvolání to jménem st-lčiným podavšího, jednal po právu či nikoli. Jinou otázkou se nař. rozhodnutí nezabývá a na otázku jedině řešenou odpovídá kladně.
Stížnost namítá, že nař. rozhodnutí je v rozporu se spisy a samo s sebou, když dovolávajíc se důvodů okr. úřadu, že plná moc prokázána nebyla, samo dále uznává, že dodatečně předloženou plnou mocí zmocnění prokázáno je. Dovozuje pak stížnost, že neuznal-li úřad dodatečné předložení plné moci, je nesprávné, že nález trestní byl nevykázanému advokátu doručen, takže bylo by nutné znovu nález doručiti a tak by lhůta znovu počala běžeti.
Posléz uvedené námitce nelze rozuměti jinak, než že stížnost vytýká, že nelze pro nedostatek zmocnění odmítnouti dle § 172 trest. řádu pol. odvolání, jež za osobu trest, nálezem odsouzenou podává ten, jemuž úřad sám jako zmocněnci osoby odsouzené trestní nález doručil a jejž tedy úřad sám za zmocněnce považoval.
Nss shledal poslednější výtku důvodnou. Ze spisů vychází, že trestní nález byl okr. úřadem v Galantě dne 20. února 1925 doručen Dru Oskarovi J. jako zástupci Bertalanové Sz.-ové a že odvolání z nálezu toho podala tato zastoupená advokáty Drem Ja. a Drem. J. Dr. J. nad to za st-lku v řízení, jež nálezu tomu předcházelo, byl vyslýchán a trestní nález v důvodech odvolává se na výpověď »zástupce obžalované,« tedy jednoho z advokátů, který odmítnuté odvolání podal.
Uznal-li tedy okr. úřad v Galantě advokáta, který jménem st-lky jednal, za jejího zástupce, doručil-li jemu trestní nález proti ní znějící, pak nemohl odvolání, jež jménem jejím Drem J. bylo podáno a podepsáno, odmítnouti. Dle § 172 cit. trestního řádu je totiž z úřední povinnosti odmítnouti i takovou apelaci, kterou podala osoba k tomu neoprávněná. Nss nezkoumal v daném případě, zda ustanovení to lze vztahovati i na případy, kde se odvolání podává jménem osoby třetí a kde chybí jen výkaz plné moci, a to proto, poněvadž dospěl ke zrušení nař. rozhodnutí již proto, že za st-lku t. j. jménem jejím jako její zástupce podala odvolání osoba, kterou úřad sám jako jejího zástupce uznal, dav jí trestní nález doručiti. — Nemohl se proto žal. úřad, vyřizuje odvolání, dovolati pouze nedostatku plné moci a nechati nepovšimnutým to, co ze spisů muselo mu býti známo, že totiž trestní nález, proti němuž odvolání směřovalo, byl doručen právě tomu zmocněnci, který jménem st-lky odvolání podal. Postup, při němž úřad, chtěje zřejmě založiti účinnost trest, nálezu, doručuje jej nikoli osobě obviněné, nýbrž osobě třetí jako jejímu zástupci a odvolání tímto zástupcem podané pak s poukazem na § 37 nař. č. 65000/909 zamítá, nemá opory v tomto ustanovení ani v § 172 tohoto nař.
Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák o ss.

Citace:

Čís. 11676.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 633-634.