Čís. 10608. Předpis dvorského dekretu ze dne 21. srpna 1838, čís. 291 sb. z. s. platí i o exekuci na nárok příslušející dlužníku proti Státnímu pozemkovému úřadu na eventuelní vrácení zálohy za přidělené pozemky. (Rozh. ze dne 12. března 1931, R I 147/31). Soud prvé stolice povolil k vydobytí peněžité pohledávky exekuci na nárok dlužníků proti Státnímu pozemkovému úřadu na vrácení eventuelní zálohy za přidělené pozemky. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Zabavený nárok předpokládá, že se přídělci přídělu vzdali nebo že jim byl odňat. Že se to stalo, není v exekučním návrhu ani tvrzeno ani dokázáno. Naopak vyplývá z údaje návrhu: »eventuelní vrácení zálohy«, že vymáhající strana chce zabaviti nárok povinných, který, jak poddlužník ve stížnosti tvrdí, ani neexistuje ani není likvidní. Taková exekuce jest podle dvorského dekretu ze dne 21. srpna 1838 čís. 291 sb. z. s., který podle čl. IX. čís. 6 uv. zák. k ex. ř. byl ponechán nedotknutým, nepřípustná, k čemuž jest přihlížeti z úřadu. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:Vymáhající strana založila dovolací rekurs na rozlišování mezi pohledávkami a peněžitými nároky a míní, že rekursní soud neprávem zamítl exekuční návrh podle dvor. dekr. ze dne 21. srpna 1838 čís. 291 sb. z. s., neboť tento předpis platí prý jen pro pohledávky, kdežto předmětem navržené exekuce jest »peněžitý nárok, jenž vzejde dlužníkům proti Státnímu pozemkovému úřadu, až mu vrátí přidělené jim pozemky«. Ale rozlišování mezi pohledávkou a peněžitým nárokem nemá opory ani v obecné mluvě ani v zákonu. Ustanovení §§ 330 a násl. ex. ř., podle nichž vymáhající strana nyní chce míti exekuční návrh posouzen, vztahují se, jakž zřejmo z jejich obsahu, ze systematiky exekučního řádu a z marginální rubriky před § 330 ex. ř., na taková majetková práva, jichž předmětem není ani peněžité plnění, ani vydání movitých věcí. Exekuce na nároky, jichž předmětem jest peněžité plnění, jest upravena v §§ 290—324 ex. ř., umístěných pod záhlavím »Exekuce na peněžité pohledávky«. Také pro navrhovanou exekuci platí proto předpis citovaného dvor. dekretu, a nemůže býti pro nelikvidnost zabaveného peněžitého nároku provedena.