Čís. 17463.

Při oddělení a převedení části statku zabraného v pozemkové reformě nepřecházejí, pokud St. P. Ú. (ministerstvo zemědělství) nečiní jiný návrh, patronát a patronátní břemena s oddělenou částí, nýbrž zůstávají při kmenovém zbytku statku, při úplné rozparcelaci úplně pomíjejí.
St. P. Ú. (ministerstvo zemědělství) nemůže býti donucen, aby s oddělenou částí převzal i jen poměrný podíl patronátních břemen in natura nebo in solidum jako závadu simultanní, musí se však postarati o zajištění patronátních břemen příp. o peněžitou náhradu za ně.
Pokud knihovní soud má konati šetření, přešlo-li patronátní právo na přidělené nemovitosti, jež jsou předmětem knihovního jednání.
(Rozh. ze dne 15. listopadu 1939, R I 678/39.)
Prvý soud povolil odepsání pozemkových parcel ve vl. č. 284 zemských desk v katastrálním území B. od statku B. jako součásti zemskodeskového statku U. a zapsání jich do vl. č. 157 až 202 pozemkové knihy pro katastrální území B. a zrušil celou vložku č. 284 zemských desk jako vyčerpanou. Rekursní soud k stížnosti kostelů a beneficií v ....., pokud se týče státní správy kultové zrušil usnesení prvého soudu a uložil mu, aby znovu rozhodl. Důvody: Podle tvrzení stěžovatelů vázne na nemovitostech, o něž jde, břemeno reálního patronátu ke kostelům a beneficiím v ..., poněvadž pozemky ty jsou součástmi statku B., na němž ono břemeno vázne. Přisvědčiti jest stěžovatelům, že břemena reálného patronátu jsou věcnými břemeny i bez zápisu do knih, že však mohou váznouti jen na nemovitostech, zapsaných v deskách zemských a, že břemena taková zanikají, jestliže ony nemovitosti byly odepsány ze zemských desk a přeneseny do knih rustikálních, v případě, že se celá vložka zemských desk vyčerpá a zruší. Povoli-li knihovní soud převod všech nemovitostí ve vložce zemských desk zapsaných do knih rustikálních, nevěda o patronátním břemenu na nich váznoucím, čímž právo patronátní ohledně vložky té a pozemků v ní zapsaných zaniklo, nelze upříti postiženému církevnímu ústavu právo k rekursu proti onomu usnesení, a to nejen podle §§ 123, 126 knih. zák., nýbrž i podle § 37 zák. č. 100/1931 Sb. z. a n., neboť jest účastníkem, který může býti rozhodnutím soudu ve svých právech dotčen. O takový případ tu právě jde. Proto nezbývá, než aby navrhovatel doložil svoji žádost prohlášením stěžovatelky, že svoluje s hlediska práva patronátního k odepsání pozemků bez tohoto břemene nebo žádal o zavedení vyzývacího řízení podle §§ 2, 3 a 4 zákona č. 18/1869 ř. z. a v něm navrhl, aby vzhledem k patronátu bylo soudní usnesení povolující a zahajující toto řízení doručeno i stěžovatelce, která by pak byla oprávněna k odporu podle § 3 téhož zákona bez ohledu na to, zda patronátní právo jest zapsáno v knize pozemkové čili nic.
Nejvyšší soud uložil rekursnímu soudu nové rozhodnutí.
Důvody:
Napadené usnesení rekursního soudu jest odůvodňováno ve shodě se zásadami vyslovenými v rozhodnutích č. 1849, 6117 a 15057 Sb. n. s. To by bylo správné, ale jen v případě, jestliže patronát vztahující se k církevním ústavům a nadacím vpředu uvedeným nezanikl na nemovitostech, o něž jde, pozemkoreformním řízením. Podle § 26 náhradového zákona č. 329/1920 ve znění zákona č. 220/1922 Sb. z. a n. v případech, kde bylo podle tohoto zákona poznamenáno nebo vyhlášeno zamýšlené převzetí zabraného majetku státem nebo byla sjednána mezi pozemkovým úřadem a vlastníkem dohoda o převzetí, provedou na návrh pozemkového úřadu soudy vklad vlastnického práva pro stát, při čemž vymaže soud z moci úřední všechna knihovní břemena a dluhy, pokud pozemkový úřad neučiní jiného návrhu. Podle § 27 cit. zák., není-li předmětem převzetí celé knihovní těleso, odepíší soudy přejímané nemovitosti spolu s právy a zapíší je bez přenesení dluhů a břemen knihovních do nových knihovních vložek zřízených u soudu podle místní příslušnosti povolaného za současnného vkladu práva vlastnického pro stát, pokud pozemkový úřad neučinil jiného návrhu. To všechno platí podle § 28 cit. zák. i při tak zv. zkráceném přídělu, při čemž soudy na návrh pozemkového úřadu převedou právo vlastnické přímo na nabyvatele pozemkovým úřadem jim označené. Podle těchto zákonných ustanovení patronát — a tedy, ježto tento se skládá z práv a břemen, i břemena patronátní — při oddělení části statku zůstávají při kmenovém zbytku statku, tedy s oddělenou částí nepřecházejí, a při úplné rozparcelaci úplně pomíjejí. Nemůže tedy Státní pozemkový úřad býti nucen k tomu, aby s oddělenou částí přijal třeba i jen kvocientální podíl patronátních břemen in natura, tím méně aby je přejal in solidum jako závadu simultánní. Přejímá-li však Státní pozemkový úřad zabraný majetek nebo jeho část, nepřecházejí tedy patronátní břemena s převzatými nemovitostmi, ale Státní pozemkový úřad jest povinen postarati se o zajištění poměrné kvoty patronátních břemen po případě o peněžitou náhradu za ně. To jest úkolem rozvrhovacího řízení o přejímací ceně podle §§ 47 a násl. cit. zák. (srov. rozh. č. 6163 Sb. n. s.). Ministerstvo zemědělství v dovolacím rekursu tvrdí, že o takový případ jde a že tento požadavek Státní pozemkový úřad v projednávaném případě splnil tím, že navrhl zavedení rozvrhového řízení, jehož výsledkem jest rozvrhové usnesení krajského soudu civilního v Praze č. j. Nc. Státní pozemkový úřad ve své knihovní žádosti ze dne 26. června 1934 navrhl knihovní jednání výslovně podle §§ 26, 27 a 28 náhradového zákona č. 329/1920 ve znění zákona č. 220/1922 Sb. z. a n. a podle rozhodnutí o přídělu ze dne 26. června 1934 č. j. 159242/30-I/2. Jde tedy zřejmě o knihovní jednání v rámci pozemkové reformy, a kdyby patronátní právo ve smyslu náhradového zákona na převzaté a přidělené nemovitosti v projednávaném případě nepřecházelo, bylo by usnesení prvního soudu správné a nebylo by třeba je rušiti. Bude tedy úkolem rekursního soudu, aby vhodnými prostředky, zejména spisy o rozvrhu přejímací ceny, spisy Státního pozemkového úřadu, nyní ministerstva zemědělství, po případě i vyjádřením stran a účastníků vyšetřil, zdali patronátní právo na převzaté a přidělené nemovitosti, které jsou předmětem tohoto knihovního jednání, přešlo čili nic, a pak znovu rozhodl. Třebas jde o vyřízení knihovní žádosti, jest toto šetření přípustné a nutné, ježto jednak jde o církevní patronát, který může na nemovitostech váznouti i bez knihovního vyznačení, jednak jde o knihovní věc pozemkoreformní, při níž jest se říditi též zásadami řízení nesporného (srov. rozh. č. 9094 Sb. n. s.).

Citace:

Čís. 17463. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 595-597.