Výkazy nedoplatků o pojistném nositelů sociálního pojištění jsou exekučními tituly nejen pro pojistné s úroky, nýbrž i pro výlohy, které jest pojištěný podle statutu pojišťovacího ústavu povinen hraditi.

Prvý soud povolil exekuci na základě výkazu nedoplatků úřadovny A Všeob. pens, ústavu v Praze U. pro poštovné a výlohy, jakož i pro úroky z prodlení z pojistného zatím již zapraveného.
Stížnosti povinné strany soud rekursní vyhověl a návrh na povolení exekuce pro poštovné a výlohy zamítl, uváděje v důvodech, že podle § 72 odst. 1. zákona ze dne 21. února 1929, čís. 26 Sb. z. a n., může býti na základě vykonatelného výkazu nedoplatků vymáháno soudní exekucí jedině pojistné s úroky, nikoli však i poštovné a výlohy, že byla tudíž povolena exekuce pro poštovné a výlohy proti předpisu § 7 ex. ř., tedy neprávem.
Nejv. s. vyhověl dovolací stížnosti strany vymáhající obnoviv usnesení soudu prvého.
Odůvodnění: Pro rozhodnutí otázky, zda je výkaz nedoplatků vymáhající věřitelky exek. titulem i pro její výlohy, nemá významu, zda výměry pens, ústavu se rovnají rozsudkům a jsou ex. tituly, protože se ex. návrh o výměr neopírá.
Lze souhlasiti s názorem stěžovatelovým, že ex. soudu nepřísluší přezkum výměru nebo výkazu nedoplatků po stránce věcné. Ale zkoumání otázky, zda výkaz nedoplatků je ex. titulem, netýká se věcné správnosti výkazu, nýbrž čistě formální stránky, a tuto náleží řešiti soudu. Při tom nezáleží na tom, zda nárok ústavu na náhradu výloh je rázu veřejnoprávního, zda je zaměstnavatel povinen hraditi takové výlohy podle statutu pojišťovacího ústavu. I když se přisvědčí názoru stěžovatelovu, že tomu tak je, že nelze zahájiti o náhradu výloh soudní spor, zůstává tím nezodpovězeno, zda o exekuci k dobytí oněch výloh má pojišťovací ústav zakročiti na základě svého výměru podle § 125 zákona čís. 26/1929 nebo na základě výkazu o nedoplatcích podle § 72 onoho zákona.
Aby se došlo k správnému řešení nutno si ujasniti právní vývoj v otázce ex. soudního dobývání veřejných daní a dávek. Ex. řád stanovil v prvém paragrafu jako ex. tituly správního řízení pod čís. 10: rozhodnutí správních úřadů o soukromopráních nárocích, pod čís. 12: nálezy správ, úřadů nebo veř. orgánů v záležitostech práva veřejného vydané, pokud je exekuce před soudy přípustná, pod čís. 13: platební příkazy a výkazy nedoplatků o přímých daních a poplatcích a přirážkách podle předpisů o tom platných vykonatelných, pod čís. 14 pak právoplatné rozhodnutí úřadů a veř. orgánů v čís. 10 a 12 uvedených, jimiž se ukládají peněžité tresty, pokuty nebo náhrada nákladů řízení. Tento předpis byl doplněn novelou čís. 23/1928, čl. IV., čís. 19, že titulem exekučním jsou platební výměry o pojistném nositelů sociálního pojištění, které jsou podle platných předpisů vykonatelný.
Podle § 404, odst. 6. zák. o přímých daních může býti povolena exekuce nejen pro samu daň s přirážkami nebo pro poplatek, ale i pro výlohy upomínek a exekuce.
Zákonodárci nelze vůbec podkládati úmysl, že by pro vymáhání nákladů upomínek měly býti za účelem zavedení soudní exekuce opatřovány vedle výkazu nedoplatků ještě zvláštní ex. tituly o tom, že náhrada výloh těch byla poplatníku právoplatně předepsána, tím méně, že by se měly takové výlohy dobývati pořadem práva. Podobně se to má s výlohami jiných veř. orgánů nežli těch, které vymáhají daně.
Zákonem o pojištění soukromých zaměstnanců, čís. 26/1929, byl za ex. titul prohlášen výkaz nedoplatků pro pojistné s úroky. Zákon nezmiňuje se tu ovšem výslovně o výlohách, které povinný jest zavázán nahraditi podle § 96 statutu, lze jej vyložiti extensivně i na případ dobývání nedoplatků výloh ústavu nebo jest použiti obdobně § 404 zákona o přímých daních.
Úmyslem zákonodárcovým bylo zajisté, aby soudní exekucí bylo možno vymáhat příspěvky i příslušenství, t. j. úroky z prodlení, poštovné a jiné výlohy na základě jednotného ex. titulu. Nelze se domnívati, že zákonodárce se chtěl uchýlit od zásady § 404 zákona o přímých daních, podle něhož se takové výlohy dobývají stejně jako sám hlavní závazek, tedy při příspěvcích k sociálnímu pojištění soukromých zaměstnanců pro případ stáří a invalidity u Všeob. pens, ústavu na základě výkazu nedoplatků.
Nařídil-li zákon ten hově zásadě § 67, odst. 5. a § 66, že povinnost placeni příspěvků není závislá na předpisu a že tyto je nutno platiti měsíčně předem, aby se pojistné vymáhalo na základě výkazu nedoplatků a nenařídil-li při tom, aby se výlohy předpisovaly zvláštním výměrem, nýbrž stanovil jen všeobecně povinnost k jejich náhradě v § 96 statutu, lze z toho souditi, že nechtěl při soudní exekuci rozeznávat, zda jde o pojistné s úrokem nebo o výlohy.
Rekursní soud tedy neprávem má za to, že podle výkazu nedoplatků nelze povoliti soudní exekuci pro výlohy pens, ústavu, nýbrž jen pro příspěvek s úrokem. Nesprávnost předpisu výloh může povinný uplatňovat jenom pořadem správním.
Rozhodnutí nejvyššího soudu v Brně ze dne 13. května 1932, č. j. R I 155/32. Dr. Koutník.

Citace:

PONEC, Jaroslav a Černý, Václav. Pozvání. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1925, svazek/ročník 7, číslo/sešit 4., s. 41-41.