Č. 9819. Chudinství: Na povolení státní starobní podpory podle zák. č. 43/29 není právního nároku. (Nález ze dne 13. dubna 1932 č. 5809.) Věc: Klement D. v M. proti zemskému úřadu v Brně o státní starobní podporu. Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. Důvody: Nař. rozhodnutím byla v pořadí stolic odepřena st-li státní starobní podpora podle zák. č. 43/29, poněvadž st-l je dosud činným a jeho výdělek týdně 120 Kč jest vyšší, než kolik činí státní starobní podpora, která ve smyslu § 1 cit. zák. může býti povolena pouze žadatelům k výdělku neschopným. O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto: Podle § 2 zák. o ss jest nss povolán pouze chrániti subjektivní právní nároky stran, do nichž bylo rozhodnutím neb opatřením správního úřadu rušivě zasaženo. Jde tedy především o otázku, zda st-li nárok na podporu, jíž se domáhá, skutečně, jak tvrdí, přísluší. V § 1 cit. zák. čís. 43/29 se stanoví: 43/1929 sb., § 1 Ze znění tohoto předpisu je nad vši pochybnost patrno, že na udělení státní starobní podpory nemá nikdo právní nárok a to ani tenkráte, jsou-li splněny veškery předpoklady, za jakých vzniká pro úřad možnost podporu tu poskytnouti. Nepřiznal-li však uvedený zákon, jehož se stížnost výhradně dovolává, straně vůbec právního nároku na podporu z prostředků státních, pak nelze v tom, že žal. úřad žádosti st-lově nevyhověl, shledati nějaký zásah do jeho subj. práv (§ 2 zák. o ss). Tím odpadá potřeba, aby se nss zabýval výtkou nezákonnosti a vadnosti ve stížnosti uplatňovanou proto, že důvody, proč nebylo žádosti st-lově vyhověno, nebyly uvedeny již v zamítavém výměru okr. úřadu a že okolnosti, tvrzené v nař. rozhodnutí, byly nesprávně vyšetřeny.