NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 2

Čís. 15669.

Zaměstnanec, jenž přislíbil zaměstnavateli určitý výsledek své činnosti (že prodá určitý počet výrobků), neodpovídá zaměstnavateli za škodu, nedosáhl-li slíbeného výsledku jen proto, že zboží nemělo vlastností zaměstnavatelem mu přikládaných. Není třeba, by zboží bylo naprosto neprodejné, stačí, že nebylo prodejné za daných podmínek.
(Rozh. ze dne 10. prosince 1936, Rv I 1309/34.)
Žalobce se úmluvou ze dne 1. září 1927 zavázal rozprodati pro žalovaného v době od 1. září 1927 do 30. září 1928 10000 přístrojů značky »Disko« velkého typu za podmínek ve smlouvě blíže uvedených, dosáhl však pouze obratu 4090 kusů. Proti jeho žalobě na zaplacení provise namítl žalovaný započtením pohledávku ve výši kupní ceny za dosud neodebraných 5910 aparátů po srážce provise a pro případ, že by tento nárok nebyl uznán, náhradu ušlého zisku za to, že nebyl onen počet aparátů prodán. Nižší soudy vyhověly žalobě neuznavše započtením namítanou pohledávku důvodem po právu, odvolací soud z těchto důvodů: Jak sám žalovaný tvrdí, zavázal se žalobce k rozprodeji, nikoli však ke koupi aparátů. Neběží tedy o smlouvu kupní, žalobce není kupujícím a není povinen zaplatiti kupní cenu. Může proto jíti toliko o náhradu škody, což jest druhým důvodem pro kompensaci se strany žalovaného, který z toho důvodu namítá ušlý zisk čítaje při jednom přístroji 25 Kč. Prvý soud vycházeje z nesporného přednesu stran, že se žalobce zavázal prodati 10000 přístrojů, a dospěv ke skutkovému zjištění, že přístroje »Disko« nesrovnávaly se s letáky žalované a že nebyly neprodejné z její viny, uznal, že ujednání o přístrojích, pokud nebyly odebrány, stalo se pro nemožnost plnění neplatným ve smyslu § 878 obč. zák. Tento názor jest správný, neboť když aparáty neměly kvality v reklamních letácích tvrzené a byly tudíž neprodejné, nemohl žalobce splniti převzatou povinnost. K tomu ještě přistupuje ustanovení § 1168 obč. zák., dle kterého, i když dílo nebylo provedeno, náleží podnikateli plat, když byl ochoten plniti a zabránily-li mu v tom okolnosti, jež se sběhly na straně objednatelově. Smlouva mezi stranami je smlouvou sui generis, která má ráz smlouvy o dílo a přicházejí tu v úvahu předpisy o smlouvě o dílo. Ze smlouvy plyne nejen závazek žalobcův rozprodati zboží, ale také povinnost žalovaného dodati zboží dobré, schopné prodeje, neboť to jest přirozeným předpokladem smluvní činnosti žalobcovy. Když však žalobci zabránily v této činnosti okolnosti sběhlé na straně žalovaného, není jeho nárok na náhradu škody odůvodněn.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalovaného.
Důvody:
Žalobce přislíbil žalovanému určitý výsledek své činnosti, kterou měl jako generální zástupce vyvinouti. Námitka dovolatelova, že žalobcovy závazky jest posouditi podle zásad vyslovených v čl. 361 a násl. obch. zák. pro komisionářství, není opodstatněna, neboť žalobce nebyl komisionářem, nýbrž obchodním zmocněncem žalovaného. Avšak ani s hlediska těchto zásad nebylo by žalobci zabráněno vyvrátiti tvrzený nárok žalovaného na náhradu škody pro nesplnění převzatého závazku obranou, že vynaložil péči řádného kupce a že nedosažení přislíbeného výsledku mělo svou příčinu v okolnostech, za které neodpovídá žalobce, nýbrž žalovaný sám. Takovou okolnost spatřovaly nižší soudy v neprodejnosti přístrojů »Disko«, poněvadž neměly vlastností jim přikládaných. Nutno zdůrazniti, že tu ovšem, nemusí jíti o naprostou neprodejnost, nýbrž stačí, že přístroje za daných podmínek nebyly prodejné. Zákazníci vědecky neškolení nemohli reklamním letáčkům žalovaného jinak rozuměti než tak, že podstatný účinek přístrojů »Disko« spočíval v tom, že usmrtí mouchy a hmyz; i když se na jiném místě mluvilo pouze o značném zmenšení útrap, jež působí hmyz a mouchy, nebyl tím zřetelně na- značen jiný účinek přístrojů, poněvadž i k zmenšení útrap působených hmyzem náleží jeho zničení a odhánění. Že však tyto účinky nenastaly, mohli i svědci odborně nevzdělaní seznati, a že přístroje nebyly způsobilé usmrtiti hmyz a mouchy, bylo žalovaným doznáno. Ježto však tu jde o okolnost, mající svůj důvod v nedostatku přislíbených vlastností přístrojů »Disko« žalovaným vyráběných, za něž žalobce neodpovídá, dospěly nižší soudy právem k závěru, že žalobci ve splnění jeho smluvního závazku bez jeho zavinění bránila zmíněná překážka (§ 1298 obč. zák.), takže vzájemná pohledávka žalovaným namítaná není po právu.

Citace:

Čís. 15669.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1172-1174.