— Č. 8466 —Č. 8466.Živnostenské právo. — Řízení správní. — Řízení před nss-em: živn. společenstvo není legitimováno k rekursu (ani ke stížnosti na nss) do udělení dispense od vysvědčení pracovního podle 3. odst. § 14 c) živ. řádu.(Nález ze dne 28. února 1930 č. 3232.)Věc: Společenstvo mechaniků a optiků v Praze a okolí (adv. Dr. Viktor Žalud z Prahy) proti ministerstvu obchodu (za zúč. Ladislava U. adv. Dr. Jos. Choc z Prahy) o dispens od průkazu způsobilosti pro živnost optickou.Výrok: Stížnost, pokud směřuje proti udělení dispense od vysvědčení pracovního, odmítá se jako nepřípustná, v ostatním se nař. rozhodnutí zrušuje pro vady řízení.Důvody: Podáním z 25. června 1926 zažádal Ladislav N., velkoobchodník s optickým zbožím v Praze, u magistrátu hl. m. Prahy o »dispens k nastoupení a samostatnému provozování řemeslné živnosti optické«, dokládaje ji vysvědčením o tom, že byl více než 4 roky zaměstnán jako prokurista u firmy »Optica«, obchodní společnost pro průmysl optický s r. o. v Praze. Společenstvo mechaniků a optiků v Praze, jemuž byla žádost dána k vyjádření, odpovědělo, že činí proti udělení dispense Ladislava N. námitky, ježto N. nemá k nastoupení živnosti optické ani toho nejmenšího průkazu. Obch. komora v Praze, jíž byl po té celý spis zaslán k vyjádření, žádala za doplnění zjištěním, zda byl žadatel skutečně (a jak dlouho) odbornými pracemi optickými zaměstnán. Podle úředního záznamu předložil na to Ladislav N. u magistrátu »průkaz o odborném zaměstnání«, načež obch. komora sdělila magistrátu, že »přiložená vysvědčení o žadatelově zaměstnání nepovažuje za vhodný podklad pro udělení dispense od průkazu způsobilosti pro řemeslnou živnost optickou.«Výnosem z 20. prosince 1926 pak nevyhověla zsp v Praze žádosti Ladislava N. a to v příčině průkazu o řádném ukončení učebního poměru — Č. 8466 —pro nedostatek zvláštních zřetele hodných důvodů, které by ospravedlňovaly udělení dispense, dle § 14 c) živn. řádu jen výjimečně propůjčitelné, a pokud se týče dispense od vysvědčení pracovního o nejméně tříletém zaměstnání jako tovaryš (pomocník) nebo jako tovární dělník z toho důvodu, že podle třetího odstavce § 14 c) živn. řádu lze dispens tu uděliti jen tenkráte, když takovéto zaměstnání po předepsanou dobu skutečně trvalo a že skutečně trvalo, ne sice řádným vysvědčením pracovním, avšak jinakým způsobem nad veškeru pochybnost jest prokázáno. Takový průkaz v příčině osoby žadatelovy však — praví se ve výnose tom dále — není podán; žadatel předložil pouze potvrzení svého bratra, že byl na jeho závodě optickém účasten jako tichý společník od 1. října 1906 do 31. pros. 1911 a že po tuto dobu byl též činným v jeho dílně.K odvolání Ladislava N. zrušilo min. obch. nař. rozhodnutím výnos zsp-é a udělilo Ladislavu N. na základě druhého a třetího odstavce § 14 c) živn. řádu dispens od předložení jak vysvědčení pracovního tak listu tovaryšského, vztažmo vysvědčení učebního a vysvědčení o vykonané zkoušce tovaryšské, poněvadž nade vši pochybnost prokázal, že byl po dobu 5 let v řemeslné živnosti optické zaměstnán a dále proto, že tu jde o případ hodný zřetele.Nss shledal stížnost, pokud směřuje proti udělení dispense od vysvědčení pracovního nepřípustnou, neboť § 116 a) živn. řádu, jenž taxativně vypočítává případy, ve kterých živn. společenstvu přísluší právo rekursní proti rozhodnutím a opatřením živn. úřadů, nezmiňuje se vůbec o rozhodnutí dle § 14 c) odstavce 3. živn. řádu, z čehož nutno souditi, že společenstvo v případu tom rekursního práva nemá. Nemajíc práva rekursního a tím ani postavení strany v řízení adm., není ani legitimováno k podání stížnosti proti konečnému rozhodnutí adm. úřadu.Možno tudíž zabývati se pouze výrokem žal. úřadu dle druhého odstavce § 14 c) živn. řádu, jenž ovšem vzhledem k ustanovení § 116 a) živn. řádu může společenstvem býti naříkán stížností k nss.Jak je zřejmo z odůvodnění nař. rozhodnutí, udělil žal. úřad Ladislavu N. i dispens dle druhého odstavce § 14 c) se zřetelem k tomu, že je nade vší pochybnost prokázáno, že žadatel byl po dobu 5 let v řemeslné živnosti optické zaměstnán a dále proto, že tu jde o případ hodný zřetele. Ze stylistického spojení těchto dvou o sobě různých důvodů (arg. slova »... a dále proto ...«) dlužno usuzovati, že žal. úřad, uděluje Ladislavu N. dispens i dle druhého odstavce § 14 c), kterou lze uděliti toliko »výjimečně«, měl na zřeteli oba uvedené důvody, tedy jednak praktické zaměstnání žadatele v živnosti optické a jednak zřetele hodné ohledy jiné. Pro prvý důvod měl podklad ve vysvědčení bratra žadatelova, podle něhož byl Ladislav N. na optickém závodě bratrově účasten jako tichý společník od 1. října 1906 do 31. prosince 1911 a po tuto dobu byl též činným v jeho dílně, pro druhý důvod, jímž úřad patrně chtěl vyjádřiti, proč pokládá »výjimečné« udělení dispense za vhodné, však neuvedl žádných okolností, jež pohnuly jej k tomu, že hodnotil případ žadatelův jako případ hodný zřetele.Stížnost proti použití prvého z uvedených důvodů namítá, že úřad neprávem dal víru vysvědčení, vydanému bratrem žadatelovým a založil — Č. 8467 —na něm své rozhodnutí, poněvadž Ladislav N. v optickém závodě svého bratra Jana N. byl činným jen jako tichý společník, t. j. pouze finančně, nikoli jako tovaryš nebo pomocník. Na doklad správnosti tohoto svého tvrzení dovolává se společenstvo svědectví učňů ...Pokud se týče druhého důvodu, který vedl žal. úřad k udělení dispense od předložení listu tovaryšského, vytýká stížnost, že v případu Ladislava N. není naprosto důvodů hodných zvláštního zřetele, uvádějíc, že odvolání tohoto na min. je řadou nepravd, překroucených okolností a nesprávných tvrzení. — — — Námitkou touto vytýká vlastně společenstvo, že žal. úřad dospěl k závěru o tom, že jde tu o případ hodný zřetele, na skutkovém základě nesprávně nebo nedostatečně zjištěném. — — —