NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 5

Praktikanti právní.
Praktikanti právní.

1. Pojem
.
Praktikanty právními nazývají se oni, kteří se zaměstnávají v t. zv. přípravné službě soudcovské, aby se pro budoucí své právnické povolání (soudcovské, advokátní, notářství atd.) připravili.
Dle různých oborů právnického povolání jest určitá přípravná služba soudcovská (právní praxe) buď nutnou buď možnou (t. j. započítatelnou v předepsanou praxi odbornou). Nutnou jest pro službu soudcovskou (6nedělní, § 18 zák. o s. org. a § 1 odst. 1 cís. nař. z 16. října 1854, č. 267 ř. z.), pro advokacii (jednoroční § 2 lit a) adv. řádu), pro službu u finanční prokuratury (jednoroční, § 3 min. nař. z 16. června 1855 č. 34 ř. z.). Možnou jest při advokacii, pokud roční nutnou praxi přesahuje a pokud předepsaná tříletá praxe advokátní po nabytém doktoratu tím újmy nedoznává. a při notářství (§ 2 lit. h) adv. ř., § 6. d) not. ř.).
2. Připuštění ku praxi právní
.
1. Podmínky.
Podmínkou připuštění k právní (soudní) praxi jest absolvování studií právnických a odbytí všech tří theoretických zkoušek státních na právnické fakultě některé tuzemské university (§ 4 odst. 3. zák. o s. org. a § 1 cís. nař. z 10. října 1854, č. 267 ř. z.). Možnost připuštěná předpisem posléz uvedeným přijímat) kandidáty se dvěma státníma zkouškama byla pro Praktikanti právni.
563
Čechy vyloučena nařízením min. sprav. ze dne 13. pros. 1887 č. 2019 (věstn. min. spr. z r. 1887 č. 24).
Doktorát nabytý na fakultě právnické rak. university před 1. říjnem r. 1894 nahrazoval státní tři zkoušky právnické. Doktorátu po tomto dni získanému význam tento nepřísluší (§§ 6 a 8 zák. ze dne 20. října 1894. č. 68. ř. z.).
2. Povolení.
Za připuštění k právní praxi třeba žádati u presidia vrchního zemského soudu, v jehož obvodu kandidát praxi konati zamýšlí. V žádosti této (kolkem za 50 kr. opatřené) nutno uvésti, hodlá-li se žadatel věnovati úřadu soudcovskému či jinému povolání právnickému (§ 16 odst. 1 a 2 z. o s. org.). Presidium vrchního zemského soudu vysloví připuštění a určí soud, ke kterému žadatele přiděluje (§ 16 odst. 1 a 3 z. o s. org.).
Proti odmítnutí žádosti za praxi právní jest připuštěn rekurs do 14 dnů na ministerstvo spravedlnosti (§ 16 zák. o s. org.).
3. Doba a obsah soudní praxe
.
Co do doby a spůsobu soudní praxe nutno rozeznávati, k jakému
cíli za připuštění k praxi bylo žádáno.
Pro praxi kandidátů notářských není žádného bližšího předpisu a může tedy praxe tato jak u soudů sborových tak i okresních a jak v oboru agendy trestní, tak i civilní býti odbývána. Doba i spůsob praxe úředníků finanční prokuratury a příslušníků auditoriátu řídí se dle poukazu představeného jejich úřadu. Prohlásil-li žadatel, že se hodlá věnovati stavu advokátnímu, musí býti po 1 rok zaměstnán u soudu sborového a u tohoto podle poukazu presidenta tak zaneprázdněn, aby měl příležitost, všech vědomostí k vykonávání advokacie potřebných si opatřiti (§16 odst. 1. posl. věta z. o s. org.). Kandidáti advokacie mohou ovšem i po odbytém roku ještě dále v právní praxi zůstati, kterou i u soudu okresního i u státního zastupitelství nebo i u soudu vrchního mohou odbývati. Rovněž nebude asi překážky, aby podobně jako i kandidáti úřadu soudcovského ihned za 3letou praxi zažádali a stejně s těmito byli zaměstnáni. Právní praxe nemá trvati déle než 3 roky. Žádají-li však právní praktikanti za to, může jim i po uplynutí tří let, chovali-li se bezúhonně a byla-li jejich služba uspokojivá, býti od presidia vrchního soudu povoleno, aby v praxi soudní ještě dále pokračovati mohli (§ 17 odst. 1 zák. o s. org.). Prohlásil-li se žadatel, že se chce věnovati stavu soudcovskému, zařídí se zaměstnání jeho i pořadí soudů, u kterých praxi tříletou v § 4 z. o s. org. předepsanou odbývati má, dle § 9 z. o s. org. a předpisů min. nař. ze dne 15. srpna 1897 č. 192 ř. z. (Viz: Služba přípravná soudcovská.)
Doba, po kterou právní praktikant pro nemoc, dovolenou nebo cvičení vojenské praxi právní odbývati nemůže, počítá se do předepsané přípravné služby potud, pokud šest týdnů nepřekročuje (§ 8 zák. o s. org.).
Účel soudní praxe jest povždy jen instruktivní. Nemá býti proto použito právních praktikantů jako sil pracovních, nýbrž naopak jest vždycky toho dbáti, aby jim po vykonání prací uložených zbyla ještě přiměřená doba k jejich studiu (§ 9 cit. min. nař.).
Týž účel mají i tak zv. cvičné kursy, odbývané u soudů sborových,
na kterých jak auskultanti tak i praktikanti právní se mají súčastniti (§ 10 z. o s, org. a §§ 31 a násl. cit. nař. min.). Prameny léčivé.
4. Dohled nad právními praktikanty a tresty disciplinární
.
Praktikant soudní praxi nastupující jest povinen přísežně zaslíbiti, že bude konati veškeré práce jemu svěřené a zachovávati mlčenlivost ve věcech služebních (§15 odst. 1 z. o s. org.).
Dohled nad úředním působením právních praktikantů vykonává president sborového soudu prvé instance, v jehož obvodu tito praxi svoji odbývají. Při vrchních soudech přísluší dozor tento presidentu vrchního zemského soudu nebo radovi vrchního z. soudu, kterého president k tomu určil. Při soudech okresních náleží bezprostřední dohled nad praktikanty přednostovi soudu okresního (§ 10 cit. m. n.).
Právní praktikanti, kteří povinnosti zaslíbené zanedbávají nebo porušují, mají býti k plnění povinností těchto přiměřeným napomínáním přidržováni. Zůstává-li napomínání bez úspěchu nebo dopustili li se těžšího porušení povinnosti, může vrchní roud zemský vysloviti, že praktikant jest vyloučen z právní praxe u toho soudu, u něhož dosud byl zaměstnán nebo je-li tu zvláště těžký případ, u všech soudů obvodu dotčeného vrchního zemského soudu. Proti vyloučení z právní praxe přísluší praktikantu stížnost na ministerstvo spravedlnosti, kterou do 14 dnů podati třeba (§ 17 odst. 3. z. o s. org.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Tiskopisy periodické. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 99-105.