Č. 6978.Státní zaměstnanci: * Aby v počínání úředníka bylo lze spatřovati porušení řádu ve smyslu § 87 služ. pragm. z toho důvodu, že počínání to by mohlo zlehčiti úctu a důvěru, které postavení úředníka vyžaduje (§ 24 služ. pragm.), je zapotřebí, aby počínání úředníka bylo objektivně způsobilé míti uvedený důsledek, nestačí však pouhý subjektivní dojem jednotlivce.(Nález ze dne 19. prosince 1927 č. 11704/26.)Věc: František B. v P. proti ministerstvu vnitra stran pořádkového trestu.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.Důvody: Vrch. disc. komise při min. vnitra usnesla se v sezení dne 27. března 1924 konaném, aby proti st-li zavedeno bylo disc. řízeni pro podezření ze služ. přestupku spáchaného tím, že závažně porušil povinnosti svého úřadu, že neměl při provádění úkolů mu svěřených na zřeteli zájem služby, nevystříhal se všeho, co by mohlo zlehčiti úctu a důvěru, jichž úřad jeho vyžaduje a přijímal dary za svoji činnost.Po provedeném vyšetřování usnesla se táž komise dne 28. února 1925, aby disc. vyšetřování proti st-li zavedené bylo podle § 122 služ. pragm. zastaveno, poněvadž komise na základě provedeného šetření nenabyla přesvědčení, že se st-l dopustil činů jemu za vinu kladených. Při tom bylo vysloveno, že se ponechává služ. přednostovi, aby uvážil, zdali st-l jednáním svým v úřadě nezavdal podnět k tomu, že podezření z činů jemu za vinu kladených vzniklo, a zdali tudíž neprovinil se proti povinnosti uložené státnímu úředníku v § 24 služ. pragm., vystříci se všeho, co by mohlo zlehčiti úctu a důvěru, jichž jeho úřad vyžaduje, způsobem takovým, že by jednání jeho jako nepořádnost stíhati bylo dle § 90 pořádkovým trestem ve vlastní působnosti služ. přednosty.Na to presidium zsp-é v Praze výměrem z 23. dubna 1925 vyrozumělo st-le o tomto usnesení vrch. disc. komise a připojilo následující rozhodnutí: Ze spisů o disc. vyšetřování proti Vám vedeném seznal jsem, že jste dle svého doznání v době, kdy jste byl přidělen jako zástupce přednosty odd. 5. zsp-é, dal provésti obrácení svého obleku a jiné krajčovské práce u krejčího Václava K. po tom, když jste se s ním seznámil v úřadě, kde intervenoval u Vás v záležitosti své dom. příslušnosti a svého vyhoštění z L., jež jste měl v referáte, a prosil Vás, aby v těchto jeho záležitostech bylo vydáno rozhodnutí. Dle svého vlastního doznání dal jste si v roce 1921, tedy v době, kdy jste konal službu již v Užhorodě, za svého pobytu v Karl. Varech, u zubního lékaře MUDra W. opraviti chrup a zhotoviti můstek a na cestě z Karl. Varů přimlouval jste se u přednosty odd. 5. zsp-é v Praze, jakož i u referenta za příznivé vyřízení žádosti Dra W. za udělení čsl. stát. občanství. V příslušném spise zsp-é je dosud nepoužitá pošt. zálepka, kterou jste zanechal v oddělení, aby Vám byla podána ihned zpráva, jakmile bude o žádosti Dra W. rozhodnuto. Svoje přímluvy za příznivé vyřízení žádosti Dra W. odůvodňoval jste tím, že jej znáte a že Vám spravoval zuby. Když potom přes Vaše ústní i písemní intervence bylo zubnímu lékaři Dru W. čsl. státní občanství jenom zajištěno a ne uděleno, jak jste o to žádal, dostavil jste se do odd. 5 zsp-é a vytýkal jste přednostovi tohoto oddělení, že dělá Dru W. zbytečné obtíže. Třebas i během vyšetřování proti Vám zavedeného bylo prokázáno, že jste krejčímu V. K-ovi zaplatil krejč. práce, které pro Vás vykonal, a dále, že jste zubnímu lékaři Dru W., u kterého jste si dal opraviti chrup a zhotoviti můstek, zaslal prostřednictvím firmy Zoltán K., obchod vínem v Užhorodě, 80 litrový soudek tokajského vína, přece jste svým postupem v případě K-ově a W-ově vzbudil u zaměstnanců oddělení 5. zsp-é dojem, že Vám řečené krejč. a zub. práce přišly velmi lacino. V tomto Vašem postupu spatřuji porušení služ. povinnosti vytknuté v § 24 služ. pragm., dle kterého má se úředník všeho vystříci, co by mohlo zlehčiti úctu a důvěru, jichž jeho úřad vyžaduje, a ukládám Vám pro tento přestupek dle § 87 a 90 lit. a) služ. pragm. pořádkový trest výstrahy.Odvolání st-lovo z tohoto výměru podanému nevyhovělo min. nař. výnosem z důvodů výměru zsp-é. Nss uvážil o stížnosti takto:Nař. rozhodnutím uložen byl st-li podle § 90, odst. 1. lit. a) služ. pragm. pořádkový trest výstrahy. Trest takový může podle § 87 služ. pragm. býti uložen úředníku za takové porušení povinnosti, které se jeví jen jako jednání odporující pořádku. Žal. úřad nespatřuje takové počínání odporující pořádku ve smyslu §§ 87 a 24 služ. pragm. již v tom, že by nebylo přípustno vůbec, aby úředník užil služeb živnostníka, jehož věc v úřadě, jemuž jest úředník přidělen, se projednává, ani v tom. že by nebylo přípustno, aby úředník u spoluzaměstnanců v úřadě intervenoval v určité úřední záležitosti svého známého, nýbrž v tom, že jednání st-lovo ve výroku I. stolice vylíčené vzbudilo u spoluzaměstnanců v úřadě dojem, že st-li se dostalo od osob tam uvedených majetkových výhod; z této okolnosti usuzuje žal. úřad, že st-l porušil služ. povinnost v § 24 služ. pragm. stanovenou, vystříhati se všeho, co by mohlo snížiti vážnost a důvěru, jíž jeho postavení vyžaduje.Není sporu o tom, že by opatřování si majetkových výhod v této souvislosti mohlo býti způsobilé, tvořiti podklad kárné zodpovědnosti ve smyslu §§ 87, 35 služ. pragm. V daném případě bylo však řízení kárné v tomto směru zastaveno. Aby však jednání úředníkovo druhu výše uvedeného mohlo založiti skutkovou povahu přestupku dle § 24 služ. pragm. právě zmíněnou, k tomu je třeba, aby dotčené jednání úředníka bylo již svou povahou objektivně způsobilé, vzbuditi vůbec u lidí (nikoli jen u spoluzaměstnanců v úřadě) při normálním myšlenkovém postupu opodstatněný dojem, že úředníku dostalo se z důvodu již uvedeného od osob, jejichž záležitost v úřadě byla projednávána, mimořádných majetkových výhod, neboť jen v takovém případě by bylo jednání úředníkovo (objednávky práce u strany, intervence ve věci strany osobně známé) způsobilé, aby snížilo vážnost a důvěru, jíž postavení úředníkovo vyžaduje. K založení skutkové povahy přestupku porušení povinností dle § 24 služ. pragm. však nestačí, že jednání úředníkovo vzbudilo u jedné neb několika málo osob, zvláště u členů úřadu, pouhý subjektivní dojem, že úředník byl účasten ze zmíněného podnětu nějakých majetkových výhod od stran.V tomto případě nezaložily správní úřady svůj výrok na zjištění, pokud se týče na úsudku, že počínání st-lovo bylo objektivně způsobilé vyvolati u všech neb u většiny lidí normálně a soudně myslících dojem okolnostmi odůvodněný, že jednání st-lovo (přijetí hmotných výhod od stran) bylo nesprávné a způsobilé, snížiti vážnost a důvěru, jíž vyžadovalo postavení st-lovo, nýbrž jen na subjektivním dojmu několika zaměstnanců v úřadě, že st-li objednané »krejč. a zub. práce přišly velmi lacino.« Leží na bíledni, že z takového subj. dojmu několika málo jednotlivců, jehož oprávněnosti se úřady ani nezabývaly, nelze logicky již usuzovati, že počínání st-lovo bylo způsobilé, vyvolati u třetích osob dojem, jaký má na mysli § 24 služ. pragm., to tím méně, když. správním řízením nebylo nikterak zjištěno, že se st-li dostalo od V. K. a od Dra. W. nějakých zvláštních výhod v souvislosti s úředními záležitostmi těchto osob a když úřad sám béře za prokázáno, že st-l V. K-ovi a Dru W-ovi práce pro něj vykonané zaplatil, resp. jinak uhradil.Žal. úřad má dle vývodů odv. spisu za to, že podle § 24 služ. pragm. jest zůstaveno jeho volnému uvážení, zdali st-l podle zjištěných okolností se vystříhal všeho, co by mohlo zlehčiti úctu a důvěru, jichž jeho úřad vyžadoval. K tomu jest podotknouti, že úřad ovšem může volně hodnotiti zjištěné skutkové okolnosti při subsumpci jich pod právní normu, že však závěr, k němuž dospěje, musí býti založen na konkrétních zjištěných skutkových okolnostech a že musí z nich logickým postupem myšlenkovým plynouti. V tomto případě však nebyly v řízení správním zjištěny žádné skutkové okolnosti, z nichž by mohlo být logicky usuzováno, že jednání st-lovo bylo objektivně způsobilé, aby v očích třetích osob zlehčilo vážnost a důvěru ve smyslu ustanovení § 24 služ. pragm., neměly proto správní úřady podkladu pro svůj závěr o porušení služ. povinností st-lem.