Všehrd. List československých právníků, 11 (1930). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Authors:

Dr. Jaroslav Prokeš: Boj o Haugvicovo »Directorium in publicis et cameralibus« r. 1761.

(Příspěvek ke vzniku České a rakouské dvor. kanceláře.) — Praha 1926, zvl. otisk z Věstníku České společ. nauk I., 8°, str. 74. — Boj o Directorium je úsilí rozhodujících vládních činitelů o reformu centrálních úřadu vídeňských v době sedmileté války, úsilí, které v poslední fázi začíná na konci r. 1760 a trvá po celý příští rok.
Zavedením nového správního systému 2. května 1749, jehož tvůrcem je hrabě Haugvic a jenž je napodobením pruského vzoru (hlavně po stránce finanční) a který dále vyhovoval centralistickým a absolutistickým choutkám Marie Terezie, padla česká a rak. dvorská kancelář a na místo nich nastoupily: Directorium in publicis et cameralihus a Nejvyšší soudní úřad. Záležitosti politické a soudní, dosud spojené, byly rozděleny a naproti tomu záležitosti politické a finanční spojeny.
Cílem Haugvicovy správní soustavy, jež byla zavedena násilným oktrojem, bylo: zjednodušiti státní správu a tím i náklad na úřady. Podle původního plánu Directorium mělo býti jen nejvyšším úřadem dohlédacím, ve skutečnosti však vyvinul se v něm pověstný byrokratismus, tak charakteristický pro budoucí státní administrativu rakouskou XVIII. a XIX. stol. To pak, co na Haugvicově soustavě bylo skutečně zdravého a prospěšného, buď vůbec se neuplatnilo nebo bylo zatlačeno zlořády, které se v krátku rozbujely tou měrou, že zavdaly příčinu k četným výtkám. Prvni kritiku Haugvicova díla provedl Hartenstein, který ve dvou memoriálech (1753 a 1756) ukázal na všechny nedostatky a vady nové soustavy a navrhoval k jich odstranění, aby Directorium zabývalo se méně maličkostmi a věnovalo více času řešení zásadních otázek a hlavně, aby byla vydána přesná a podrobná instrukce, kterou by se vyznačila agenda, jednak by se zakazovalo z malicherných důvodů vydávati nové zákony nebo dokonce měniti stará neškodná zřízení zemská. Na opravy již nebylo času, neboť vypukla válka sedmiletá, která již v prvých letech přivodila finanční rozvrat a kdy státní úvěr byl vyčerpán.
V této kritické době vystoupil státní kancléř hrabě Kounic s plánem státní rady jakožto nejvyššího poradního orgánu pro vnitřní záležitosti zemí habsburských. S tím souvisela pak reorganisace dvorských úřadů.
Na výzvu císařovninu podal již v prosinci r. 1760 hrabě Jan Chotek, kancléř Directoria, návrh na novou úpravu dvorských úřadů; totiž spojili znovu věci soudní a politické (»Německá tajná dvorská kancelář«) a naproti tomu odděliti od věcí politických finance.
Zatím došlo k akci, která měla vypracovati plán reorganisace správní; a při níž hlavní osobou byl hrabě Kounic a ten vypracoval hlavní zásady příští správní organisace, při čemž volil jinou metodu než Haugvic. Přizval totiž k poradám o nové správní organisaci za spolupracovníky šéfy zemských vlád a zkušené úředníky dvorských úřadů (jejich návrhy nezávazné). Memoriál, obsahující tyto zásady a vyslovující nutnost správní reorganisace státních úřadů, byl rozeslán spolu s vlastnoruční listem z 4. února 1761 čtrnácti význačným osobám k posouzení. Dříve než došly odpovědi ankety, zabývala se státní rada návrhem Chotkovým, ve které Haugvice se neujal nikdo (vystoupil na obranu svého díla) a tak i Marie Terezie podlehla obecné náladě a rozhodla ve smyslu většiny, aby šéfům dvorských a zemských úřadů bylo uloženo jednak dobré zdání o zřízení dosavadním, jednak návrhy na organisaci budoucí.
Anketa, podnícená vlastnoručním listem z 15. února 1761, ukázala, že s Directoriem není spokojen nikdo a odhalila četné zlořády, na něž ukázal již Bartenstein. Skoro všichni účastníci ankety žádají zrušení Directoria a většina dobrých zdání dala přednost starým dvorským úřadům při srovnání s Directoriem.
Přičiněním Kounicovým dosáhla anketa aspoň minima svých požadavků. Haugvicovo Directorium padlo. Ve státní radě vystoupil Haugvic na obranu svého díla, avšak pod vlivem Kounicova memoriálu upustil konečně od zásadního odporu, aby politikum bylo osamostatněno a aby zejména finanční záležitosti byly od něho odděleny. A tak vlastnoruční list z 29. prosince 1761 skončil boj o Directorium: Directorium padlo a nejvyšším politickým úřadem stává se česká a rakouská dvorská kancelář, Finanční záležitosti odděleny od politických a rozděleny třem úřadům: dvorská komora, bancodeputace a účetní komora, kdežto politické záležitosti nemeckých dědičných zemí zůstávají nadále odděleny od záležitostí soudních.
Práce Jar. Prokeše, jakkoliv rozsahově zdá se býti dosti malá, chová mnoho velmi cenného materiálu pro poznání událostí, jež probíhaly od zrušení české dvorské kanceláře až do vzniku České a rakouské dvorské kanceláře. Je to vlastně první soustavné zpracování této látky vůbec. Co bychom snad mohli vytknouti dílu jistě velmi dobrému jest, že je psáno dosti nepřehledně (také závěrky chybí), ale přesto zůstane vždy prací velmi cennou.
Václavík.
Citace:
Dr. Jaroslav Prokeš: Boj o Haugvicovo »Directorium in publicis et cameralibus« r. 1761.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1930, svazek/ročník 11, číslo/sešit 1, s. 46-48.