Authors:
= Váž. civ., 9 (1927), sv. 2
PDF
— Čís. 7279 —

Čís. 7279.


K uložení pořádkového trestu podle § 86 c. ř. s. nevyžaduje se určitého urážlivého tvrzení, nýbrž stačí jakákoliv urážlivá narážka, třebas byla vyslovena ve formě domněnky.
Nejvyššímu soudu nepřísluší promíjeti nebo snižovati pořádkový trest cestou milosti.
(Rozh. ze dne 31. srpna 1927, R I 665/27.) — Čís. 7280 —
Rekursní soud uložil Dru Erichu T-ovi pořádkový trest 200 Kč.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu Dra Ericha T-а a odmítl jeho návrh na prominutí nebo snížení pořádkového trestu cestou milosti.
Důvody:
Rekursní soud správně uznal, že stěžovatel JUDr. Erich T., použiv jako advokát v rekursu jím podepsaném věty: »so ist bei Berücksichtigung aller Begleitumstände (insbesondere den die Partei vertretenden Anwalt) die Vermutung möglich, dass der doppelsprachige Pfändungsantrag absichtlich zurückgewiesen wurde, um die Partei durch die voraussichtlich folgende Sprachenbeschwerde zu schädigen« — porušil povinnou úctu k soudu hrubou urážlivou narážkou, neboť projevil mínění, byť ve formě domněnky, že soud odmítl exekuční návrh, by způsobil straně škodu, ač pro tento urážlivý útok, vyjadřující pochybnost o nestrannosti soudu při rozhodování o exekučním návrhu neuvedl skutkových okolností jej osvědčujících. Chtěl-li stěžovatel odůvodniti nesprávností postupu prvého soudu další návrh, by soudu byla uložena náhrada útrat, bylo na něm, by skutkově dolíčil hrubé zavinění soudu, zejména úmysl soudce, návrh odmítnuvšího, způsobiti navrhovateli škodu, by však nevyslovoval podezření neb obvinění soudce, neměl-li pro ně skutkového podkladu. Posuzuje-li se závadná věta sama o sobě i v souvislosti s ostatním obsahem rekursu, jeví se vždy jako urážlivá narážka proti soudu, pokud se týče soudci a vývody rekursu nejsou s to, by správný úsudek rekursního soudu zvrátily nebo změnily. Zákon v § 86 c. ř. s. nevyžaduje k trestnosti určitého urážlivého tvrzení, stačí jakákoli urážlivá narážka, byť byla vyslovena i ve formě domněnky, a jest věcí důstojnosti svého stavu dbalého advokáta, by se ve svých podáních vyvaroval výpadů, nesrovnávajících se s povinnou úctou k soudu (§ 10 druhý odstavec adv. ř.). Hledí-li se k hrubé povaze urážlivé narážky а k okolnosti rekursním soudem zjištěné, že krátce před tím byl stěžovatel rovněž pořádkovou pokutou již trestán, jest trest pořádkový, vyměřený nyní penízem 200 Kč, zcela přiměřený (§ 220 c. ř. s.). Bylo proto rekurs jako nedůvodný zamítnouti. Promíjeti nebo snižovati pořádkový trest cestou milosti nepřísluší nejvyššímu soudu a bylo v tomto směru učiněný návrh odmítnouti.
Citace:
č. 7279. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 12-13.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).