Čís. 5061.

Věcné ručeni exekučně prodané nemovitosti za převodní poplatek.
Exekuční soud jest toliko oprávněn zkoumati, zda nemovitost, v exekuci vzatá, byla předmětem převodu, z něhož byl poplatek předepsán, nikoliv, zda poplatek bylo předepsati čili nic. Nemůže ani řešiti otázku, zda nemovitost ručí za převodní poplatek, když původní příklep (§§ 156 a 237 ex. ř.) pozbyl podle §u 157 ex. ř. účinnosti.
(Rozh. ze dne 20. května 1925, R I 438/25.)
Exekuční soud nepřikázal eráru z výtěžku exekučně prodané nemovitosti ve výsadním pořadí převodní poplatek. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud převodní poplatek přikázal.
Důvody:
Jest přisvědčiti k názoru rekursního soudu, že exekuční soud je oprávněn zkoumati, zda věcné ručení nemovitosti, v dražbu vzaté, za převodní poplatek má místa čili nic. Avšak při jasném znění §§ 6 a 72 poplatk. zák. může se zkoumání to vztahovati toliko k otázce, zda nemovitost, v exekuci vzatá, byla předmětem převodu, z kterého poplatek byl předepsán, ale nemůže se vztahovati k otázce, zda poplatek bylo předepsati čili nic. O této otázce, zda účtovaný poplatek se vztahuje k převodu nemovitosti, která byla v exekuci vzata, není v projednávaném případě vzhledem k znění platebního příkazu sporu. Je tedy jisto, že z této nemovitosti byl převodní poplatek předepsán. Není proto podle §u 72 poplatk. zákona ani pochyby, že tato nemovitost za něj věcně ručí. Bylo jej tudíž podle §u 216 čís. 2 ex. ř. z nejvyššího podáni za ni utrženého v přednostním pořadí přikázati. Řeše otázku, zda ohledně nemovitosti, v exekuci vzaté, nastalo věcné ručení za převodní poplatek, když původní příklep, jímž vydražitel vlastnictví nabyl (§ 156 a 237 ex. ř.), pozbyl podle §u 157 ex. ř. účinnosti, řeší rekursní soud — třebaže oklikou — přece jen otázku přípustnosti zpoplatnění příklepu, pokud se tkne, přípustnost zpoplatnění převodu vlastnictví, jím způsobeného, a ocitá se proto ve zřejmém rozporu s §em 6 poplatk. zákona, jenž to výslovně zakazuje. Domnívají-li se súčastněné strany, že převodní poplatek byl předepsán neprávem, jest jim zůstaveno, domáhati se nápravy v řízení administrativním. Účtován a přiřknut byl z nejvyššího podání, pokud platební příkaz není administrativními úřady zbaven účinnosti, právem.

Citace:

č. 5061. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 967-968.