1892 ř. z., vykonávána toliko u lékaře, který je odborným zubním lékařem podle cit. zákona.

Instituce odborného zubního lékaře byla zavedena již zákonem č. 303/20 Sb., kde je v § 1 stanoveno, že zubní lékařství, jehož součástí je umělá náhrada zubů a chrupu, jest odvětvím vědy a umění lékařského; vykonávati odborně zubní lékařství a s ním spojenou umělou náhradu zubů a chrupu mohou jen lékaři kteří nabyli k tomu zvláštní způsobilosti na státním ústavu pro zubní lékařství a tím práva na titul zubního lékaře. V § 6, odst. 1 se praví, že oprávnění lékařů, kteří v době vyhlášení zákona již vykonávají zubní lékařství a umělou náhradu zubů a chrupu, jest tímto zákonem nedotčeno. Podle odst. 2 téhož paragrafu může až do doby, kdy bude po prvé skončen výcvik lékařů v státním ústavě pro zubní lékařství (§ 1), ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy . .. povolovati jednotlivým lékařům přiměřeně kvalifikovaným, aby vykonávali odbornou praksi zubního lékaře.
Z ustanovení těch je patrno, že sice ani za platnosti tohoto zákona není lékařům zapovězeno konati výkony, které spadají zásadně pod pojem zubního lékařství, že však zákon za odborné zubní lékaře v užším slova smyslu uznává jen ty, kteří vyhovují některé z podmínek shora uvedených. Tím dostal však také výraz »zubní lékař« pro futuro zcela jiný význam a sice význam užší.
Stanoví-li nyní § 5 min. nař. č. 55/1892 ř. z., že pracovní vysvědčení, nutné pro dosažení koncese zubotechnické, musí vykazovati zaměstnání jako pomocník zubní techniky v trvání tří let u některého zubního lékaře, nutno za to míti, že od účinnosti zákona č. 303/20 Sb. musí uvedené zaměstnání býti konáno u zubního lékaře, který jest zubním lékařem tohoto zákona.
Nález ze dne 18. května 1938 č. 5393/35-5.

Citace:

Od účinnosti zák. č. 303/20 Sb. může býti prakse. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1938, svazek/ročník 77, číslo/sešit 7, s. 445-445.