NPD documents search: Boh. adm., 3 (1921)

Č. 2754.

Státní úředníci (Slovensko): Převzatému obvodnímu notáři nelze nárok na diety z titulu vedení dvojí domácnosti odepříti jedině z toho důvodu, že obec je podle § 14 zák. č. 211/1920 povinna poskytnouti mu naturální byt.
(Nález ze dne 11. října 1923 č. 16700.)
Prejudikatura: Boh. 2577 adm.
Věc: Arnošt Sz. v S. (adv. Dr. Bedřich Mautner z Prahy) proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o vyplácení diet.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Ministr pro Slov. nevyhověl nař. rozhodnutím žádosti obvodního notáře Arnošta Sz. pověřeného dočasně vedením notariátu ve Š., o přiznání diet z titulu vedení dvojí domácnosti, ježto podle § 14 zák. z 22. března 1920 č. 211 Sb. jest obec povinna dle dosavadních platných uherských zákonů poskytnouti notářovi naturální byt a proto nemá žádný notář v případě vedení dvojí domácnosti nároky na diety.
Stížnost napadá rozhodnutí toliko pro nezákonnost, kterou shledává v odepření diet, ačkoli st-li naturální byt suspendovaným notářem vydán nebyl a také hlavno-služnovský úřad v B. v příčině vydání jeho žádného úředního opatření neučinil.
Rozhoduje o stížnosti té, dal se nss vésti těmito úvahami:
Žal. úřad nezabýval se otázkou, má-li st-l na požadované diety nárok po rozumu usnesení min. rady z 27. července 1920, nýbrž opřel svůj zamítavý výrok toliko o ustanovení § 14 zákona z 22. března 1920 č. 211 Sb. a může tudíž nss rozhodnutí toto k podané stížnosti přezkoumati toliko s hlediska cit. zákona.
Zákonem tím provedeno bylo sestátnění právní instituce obecních a obvodních notářů na Slovensku. Pokud jde c náklad s institucí tou spojený, ustanoveno v § 14, že osobní náklad nese stát a že obce jsou toliko povinny přispívati k částečné úhradě nákladu toho v té formě, že poskytnou podle dosavadních uherských předpisů notáři byt a úřední místnosti a ponesou náklad na udržování otopu, osvětlení a čištění těchto místností, nebo že odvedou státní pokladně příbytečné.
Uvedeným zákonným ustanovením zavázány byly obce vůči státní správek tomu, aby trvale ustanoveným notářům poskytovaly naturální byt a úřední místnosti. Jde tu o závazek veřejnoprávní korporace vůči státu a pouze tento jest oprávněn domáhati se svými orgány na obci, aby zákonné povinnosti dostála. Obecní notář není v příčině naturálního bytu v nižádném právním poměru k obci, jeho právní disposice s naturálním bytem nastává teprve tím okamžikem, kdy mu byt nadřízeným úřadem jeho byl přikázán a tím k používání odevzdán. (Srvn. nález Boh. 2577 adm.).

Z toho se podává, že právní názor žal. úřadu, jakoby st-l měl nárok na naturální byt vůči obci a vzhledem k tomu nemohl se domáhati diet z titulu dvojí domácnosti podle odstavce II D 2 »Zásad« není v souhlasu se zákonem.
Z těchto důvodů bylo nutno nař. rozhodnutí zrušiti jako nezákonné podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 2754. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 751-752.